Autor: Redakce Tokenizace.cz – 27. 11. 2025 | CBDC, Mezinárodní platby, Digitální finance
⸻
Když Spojené arabské emiráty 20. listopadu oficiálně spustily platformu mBridge první „ostrým“ převodem digitální měny do Číny, nešlo jen o symbolický gest. V Abú Dhabí u toho osobně seděl Jeho Výsost šejk Mansúr bin Zajed Ál Nahján, místopředseda vlády, viceprezident SAE a zároveň předseda centrální banky (CBUAE), který transakci sám inicioval. Tím formálně odstartoval provoz jedné z nejambicióznějších platforem pro přeshraniční platby v digitálních měnách centrálních bank (CBDC) na světě.
mBridge – z experimentu BIS k živému provozu mezi SAE a Čínou
Projekt mBridge vznikl v roce 2021 pod křídly Inovačního hubu Banky pro mezinárodní vypořádání (BIS) jako společná iniciativa centrálních bank Číny, Hongkongu, Thajska a Spojených arabských emirátů. V roce 2024 se přidal i saúdskoarabský měnový úřad. Cílem od začátku bylo otestovat, zda lze přes CBDC provozovat rychlé, levné a bezpečné přeshraniční platby bez nutnosti složité korespondenční bankovní sítě, která dnes dominuje globálnímu platebnímu systému.
V červnu 2024 BIS oznámila, že mBridge dosáhl fáze „minimum viable product“ – tedy technicky funkčního prototypu připraveného na pilotní využití v reálném světě. Zároveň však zdůraznila, že platforma ještě není ve stavu plně komerčního nasazení. Po čtyřech letech vývoje se BIS z projektu oficiálně stáhla, s tím, že ho nyní mohou dál rozvíjet samotné zúčastněné centrální banky.
Právě krok Spojených arabských emirátů z listopadu 2025 ukazuje, že si tyto banky berou štafetu skutečně do vlastních rukou: mBridge se posouvá z fáze „MVP v sandboxu“ do režimu živé přeshraniční infrastruktury, minimálně v koridoru SAE–Čína.
Jak mBridge funguje a co řeší
mBridge je multi-CBDC „most“ – společná účetní kniha (ledger), v níž mají účastnické centrální banky své uzly a na níž mohou zúčtovávat transakce mezi vlastními komerčními bankami. Namísto toho, aby platba z emirátů do Číny putovala přes několik korespondenčních bank a obvykle trvala dny, proběhne přímo mezi bankou v SAE a bankou v Číně v řádu sekund či minut, a to v digitálních měnách centrálních bank.
Z technologického pohledu jde o distribuovanou účetní knihu (DLT), speciálně navrženou pro potřeby centrálních bank:
• každá centrální banka vydává vlastní wholesale CBDC (digitální verzi své měny pro institucionální účely),
• komerční banky mají vedené CBDC účty u své domácí centrální banky,
• přes mBridge mohou tyto banky provádět PvP (payment-versus-payment) úhrady v různých měnách – bez korespondenčních účtů a s jasným časem vypořádání.
Z makro pohledu mBridge řeší tři velké problémy současného systému:
1. Pomale a drahé přeshraniční platby – G20 i FSB opakovaně konstatují, že cíle pro rychlost a cenu přeshraničních plateb se nedaří plnit.
2. Závislost na USD a SWIFTu – část světového obchodu, zejména mezi Asií a Blízkým východem, hledá alternativy k dolarovým tokům a tradiční infrastruktuře.
3. Riziko sankcí a geopolitických šoků – státy se snaží diverzifikovat platební kanály tak, aby nebyly jednostranně zranitelné.
UAE a Čína: signál pro energetiku i obchod
Není náhodou, že první oficiální živá transakce mBridge proběhla právě mezi SAE a Čínou. Čína je klíčovým obchodním partnerem emirátů a zároveň největším světovým dovozcem energií. Už při vstupu Saúdské Arábie do projektu v roce 2024 upozorňovala agentura Reuters, že mBridge by v budoucnu mohl usnadnit obchod se surovinami mimo dolarové schéma.
Formální „go-live“ mBridge v SAE tak vysílá několik jasných signálů:
• pro energetické trhy – další krok k tomu, aby část obchodů s ropou a plynem probíhala v digitálních verzích národních měn, nikoliv pouze v dolarech;
• pro banky – nutnost připravit systémy na přímé napojení na CBDC infrastruktury, které obchází klasické korespondenční schéma;
• pro regulátory – důraz na standardy, kyberbezpečnost a jednoznačné určení momentu vypořádání (settlement finality), což je téma, které ve svých nedávných zprávách řeší i IOSCO.
mBridge po odchodu BIS: méně „laboratoř“, více geopolitika
Když BIS na podzim 2024 oznámila, že z mBridge odchází, zdůraznila, že nejde o politické rozhodnutí, ale o přirozený posun projektu do fáze, kterou už zvládnou centrální banky samy. Zároveň ale dodala, že mBridge ještě není připraven na plně komerční provoz a bude potřebovat „ještě mnoho let“ vývoje.
Realita roku 2025 ukazuje, že partnerští centrální bankéři vnímají časový horizont jinak:
• technologicky je projekt stále v režimu postupného rozšiřování,
• politicky ale UAE, Čína, Hongkong, Thajsko a Saúdská Arábie potřebují ukázat, že dokážou postavit funkční alternativu k tradičním kanálům,
• a z hlediska platebního byznysu je tlak na zrychlení a zlevnění přeshraničních plateb enormní.
Oficiální spuštění mBridge v SAE proto není v rozporu s opatrným tónem BIS – spíš potvrzuje, že od určitého bodu si projekty tohoto typu přebírá geopolitika a obchodní realita.
Co to znamená pro regulovanou tokenizaci a Evropu
Z pohledu regulované tokenizace je mBridge důležitý hlavně jako „platební vrstva“ pro budoucí trhy tokenizovaných aktiv:
• tokenizované dluhopisy, akcie nebo fondy budou potřebovat digitální vypořádací aktivum – ať už tokenizovaný vklad, regulovaný stablecoin, nebo právě CBDC,
• mBridge ukazuje, jak může vypadat přeshraniční vypořádání těchto transakcí v prostředí, kde každá centrální banka drží kontrolu nad svou měnou,
• současně ale otevírá i otázky, které zvýrazňují evropské regulace (MiCA, budoucí digitální euro) – například limity držby, ochranu finanční stability a dohled nad tím, aby CBDC neobcházelo stávající pravidla bankovní regulace.
Evropa, která teprve míří k pilotům digitálního eura s cílem spuštění kolem roku 2029, se tak dívá na mBridge z dvojí perspektivy: konkurenční (CBDC jako alternativní infrastruktura mimo eurozónu) a inspirativní (technické a právní vzory pro multi-CBDC mosty).
Dopady pro Česko: lekce z „mostu“, který už stojí
Pro Českou republiku mBridge přímo nic nemění – ČNB je součástí euroatlantického systému a hraje podle jiných pravidel než centrální banky v projektu vedeném Čínou. Nepřímo ale tento krok vytváří tlak na všechny ostatní:
• banky a depozitáře – budou potřebovat umět napojit své systémy nejen na domácí infrastruktury (TARGET, T2S, DLT pilot, případný digitální euro-koridor), ale také na různé typy tokenizovaných peněz (CBDC, tokenizované vklady, regulované stablecoiny),
• regulované tokenizační projekty – musí počítat s tím, že vypořádací vrstva se bude diverzifikovat; nebude jen „bankovní účet + SWIFT“, ale kombinace různých digitálních aktiv s různým právním režimem,
• regulátoři a ministerstva – potřeba jasně vymezit, co se smí a nesmí dělat přes zahraniční CBDC koridory, jak počítat rizika, jak chránit finanční stabilitu i měnovou suverenitu.
Pro tokenizační ekosystémy, které se připravují na regulovanou tokenizaci aktiv (RWA), je mBridge signálem, že platební část skládačky se v Asii a na Blízkém východě posouvá do produkce. Pokud Evropa i Česko chtějí být u toho, nemohou zůstat jen u diskusí o sandboxech a pilotních režimech – budou potřebovat vlastní, plně regulované „mosty“ mezi světem tradičních financí a digitálních aktiv.
Redakce Tokenizace.cz bude mBridge i nadále pečlivě sledovat – nejen jako technologický experiment, ale především jako nový geopolitický a platební koridor, který může v příštích letech přepsat pravidla hry v přeshraničních platbách i v tom, jak se budou v budoucnu vypořádávat tokenizovaná aktiva.
Poslední příspěvky:
- Citi tokenizuje akcie privátních firem. První je Kaleido — a důležitější než samotný token je role banky jako emitenta a custodiana
- SEC otevírá cestu k tokenizovaným akciím. Zrušení pravidel NMS může změnit, jak se budou obchodovat akcie na DLT a DeFi trzích
- Tokenizace přístupu k AI: případ Fable 5 ukazuje, proč budou regulované trhy potřebovat licenční, oborové a dohledové tokeny
- Britská Sněmovna lordů tlačí na mírnější pravidla pro bankovní stablecoiny. Londýn nechce zmeškat závod o digitální peníze
- Digitální euro jde v červnu do klíčového hlasování. Evropa rozhoduje, zda veřejné peníze zůstanou i v digitální ekonomice
