Tlak na vývoj regulovaných tokenizačních infrastruktur zásadně zesílí: Americký GENIUS Act – kapitál v stablecoinech zamíří z USA přes Evropu na blockchainy také do České republiky
Tlak na vývoj regulovaných tokenizačních infrastruktur zásadně zesílí: Americký GENIUS Act – kapitál v stablecoinech zamíří z USA přes Evropu na blockchainy také do České republiky
1 | Přelomová regulace stablecoinů v USA
Spojené státy učinily historický krok v regulaci kryptoměn. Senát USA schválil GENIUS Act, komplexní zákon o stablecoinech, který vytváří první federální rámec pro digitální měny kryté fiat měnou (stablecoiny). Plným názvem Guiding and Establishing National Innovation for U.S. Stablecoins Act, tento bipartisanský návrh (S.394) byl představen senátorem Billem Hagertym za podpory senátorů Tima Scotta, Kirsten Gillibrandové a Cynthie Lummisové [1]. Zákon vyžaduje, aby „platební stablecoiny“ měly 1:1 rezervy v amerických dolarech, pravidelné audity a licence (federální či státní) [2]. Zároveň zakazuje algoritmické stablecoiny nepodložené reálnými aktivy a jasně stanoví, že řádně kryté stablecoiny nejsou cennými papíry, čímž je vyjímá z působnosti SEC [3]. Jde tak o klíčový moment pro odvětví – vůbec první ucelený zákon Kongresu v oblasti digitálních aktiv. Podle senátora Hagertyho tím USA udělaly „krok k tomu stát se krypto hlavním městem světa“, neboť přijaly „první významný zákon tohoto Kongresu – GENIUS Act“ [4]. Zákon vytváří regulovaný prostor pro emisi a obchodování stablecoinů a posiluje dominanci amerického dolaru v digitálním světě [5]. Dokonce i zástupci technologické sféry v americké vládě jej uvítali – například David Sacks, poradce prezidenta pro kryptoměny, označil přijetí zákona za „přelomové stablecoinové legislativní opatření, které přináší regulační jasnost, posiluje ochranu spotřebitelů a rozšiřuje dominanci amerického dolaru online“ [6].
2 | Stablecoin vs. digitální euro: dvě strany jedné mince
Abychom pochopili význam tohoto zákona, musíme nejprve vysvětlit, co stablecoiny jsou. Jedná se o digitální tokeny navázané na hodnotu fiat měny – typicky amerického dolaru. Stablecoin tak představuje „dolar na blockchainu“, elektronickou jednotku, která díky technologii distribuované účetní knihy (DLT) umožňuje okamžité převody hodnoty přes internet. Populární stablecoiny jako USDT či USDC jsou v podstatě zrcadlením dolaru na řetězci (blockchainu) [7]: firma, která stablecoin vydává, drží na bankovním účtu odpovídající množství dolarů a vydává proti nim stejné množství digitálních tokenů. Uživatelé pak mohou s těmito tokeny volně nakládat na kryptoměnových sítích – posílat je, vyměňovat či používat v aplikacích – s jistotou, že je kdykoli smění zpět za skutečné dolary.
A co tzv. CBDC – digitální měna centrální banky, například chystané digitální euro? Technologicky vzato jde o velmi podobný koncept. I digitální euro bude elektronická reprezentace měny, která poběží na digitální platformě (pravděpodobně rovněž využívající DLT či obdobnou technologii) a bude plnit tutéž funkci jako stablecoin – rychlé bezhotovostní platby online, vyrovnávání transakcí na moderní infrastruktuře. Rozdíl je především v tom, kdo token vydává: stablecoin emitují soukromé společnosti, zatímco CBDC vydává přímo centrální banka jako zákonné platidlo. Z laického pohledu však mezi „stablecoinem vázaným na dolar“ a připravovaným „digitálním eurem“ není v účelu velký rozdíl. Oba nástroje mají zajistit, že i v digitální éře budou moci firmy i občané platit oficiální měnou přes internet okamžitě, bezpečně a s minimálními náklady. Ostatně Evropská centrální banka svůj projekt digitálního eura prezentuje jako záruku, že „základní platební infrastruktura zůstane v evropských rukou“ a že občané budou mít moderní alternativu k soukromým fintech platformám [8]. Lze tedy říci, že stablecoiny i CBDC jsou dvě cesty ke stejnému cíli – digitalizaci peněz. Zatímco USA vsadily na první možnost (dát jasná pravidla soukromým emitentům stablecoinů), Evropa se souběžně připravuje na možnost druhou (vydání vlastního digitálního eura). Není vyloučeno, že se v praxi obě cesty setkají: regulované stablecoiny mohou existovat vedle CBDC a společně zajišťovat, že digitální peníze budou fungovat napříč různými platformami i státy.
3 | Ochrana spotřebitele a „market structure“: co bude dál?
Americký GENIUS Act se zaměřuje na ochranu uživatelů a stabilitu systému. Vyžaduje striktní dohled nad rezervami (povinné měsíční audity, zákaz míchání a rizikového investování rezerv) [9], čímž reaguje na dřívější kolapsy neregulovaných projektů. Zákon také explicitně omezuje velké technologické firmy, aby nemohly obcházet bankovní regulace přes vlastní stablecoiny [10], a pamatuje i na rizika národní bezpečnosti a financování nelegálních aktivit [11]. Právě důraz na robustní rámec si pochvaluje senátorka Kirsten Gillibrandová, která zákon v Senátu pomohla protlačit: „Senátní schválení GENIUS Act je průlomovým okamžikem v bipartitní snaze regulovat stablecoiny. Tento zákon umožní americkým firmám i spotřebitelům využít další generaci finančních inovací,“ uvedla Gillibrandová [12]. Zároveň zdůraznila, že zákon posílí dominanci amerického dolaru a nastaví etické mantinely (například proti zneužití stablecoinů velkými technologickými platformami) [13].
Americká legislativa tím ale nekončí – sami autoři zákona upozorňují, že je teprve prvním krokem. Senátorka Cynthia Lummisová po schválení GENIUS Act v Senátu varovala, že plného účinku dosáhne až s navazující „market-structure“ legislativou, která nastaví celková pravidla pro kryptoměnové trhy. „Úspěch GENIUS Act závisí na komplexním zákonu o tržní struktuře, který ochrání spotřebitele, zajistí transparentnost a vytvoří jasná pravidla pro obchodování s digitálními aktivy,“ prohlásila Lummisová. „Kongres musí rychle jednat.“ [14] Zdůraznila, že je potřeba dát jasné hranice mezi cennými papíry a komoditami a vytvořit cestu, jak se mají digitální aktiva registrovat u Komise pro komoditní futures (CFTC) [15]. Jinými slovy – po stablecoinech bude třeba legislativně ošetřit i kryptoměnové burzy, úschovu digitálních aktiv a tokenizaci cenných papírů. Americká Sněmovna reprezentantů již pracuje na vlastním balíčku (tzv. Clarity Act), který by právě tuto širší „strukturu trhu“ definoval [16]. Dá se tedy čekat, že regulace kryptoaktiv v USA nekončí u stablecoinů, ale brzy se rozšíří na celou oblast digitálních financí. GENIUS Act tak v očích tvůrců představuje „teprve začátek“ a zároveň katalyzátor dalších změn – jak trefně poznamenala Lummisová, „dnes jsme o krok blíž stát se vítaným domovem pro digitální aktiva… teď dokončeme práci.“ [17]
4 | Globální dopady: tokenizace reálných aktiv nabírá na obrátkách
Přijetí amerického zákona nezůstane bez odezvy ve světě. Stablecoiny jsou totiž klíčovým článkem trendu tokenizace finančních aktiv (RWA – real-world assets). Odborníci odhadují, že jasná regulace stablecoinů urychlí vstup tradičních finančních institucí na pole tokenizace [18]. Banky, burzy a fondy dosud váhaly vydávat na blockchainu tokeny reálných aktiv (dluhopisů, akcií, nemovitostí), protože chyběla jistota ohledně digitálních dolarů potřebných k vypořádání těchto obchodů. Nyní však GENIUS Act nastavuje standard, jenž umožní bezpečně tokenizovat např. americké státní dluhopisy nebo akcie a plynule je propojovat s tradičním finančním systémem [19]. Stablecoiny plní roli „maziva“ pro tokenizovanou ekonomiku: usnadňují převod hodnoty mezi blockchainem a běžnými bankovními účty. Není proto divu, že po schválení zákona očekává trh RWA nový boom – regulované stablecoiny mohou přilákat konzervativní kapitál, který dosud stál stranou [20]. Tokenizace aktiv by se tak mohla rozšířit z dosavadního pilíře (dolarové stablecoiny a státní dluhopisy) i na další kategorie jako jsou nemovitosti či zlato [21].
Evropa si tuto globální dynamiku uvědomuje. Kontinent sice postupuje vlastní cestou (CBDC, regulace MiCA), ale zároveň bedlivě sleduje iniciativy v USA. Již na sklonku roku 2024 česká Poslanecká sněmovna jednomyslně schválila „zákon o digitalizaci finančního trhu“, kterým do domácího práva adaptovala evropské nařízení MiCA [22]. Kryptoaktiva tak poprvé dostávají jasná zákonná pravidla: dohled nad nimi vykonává Česká národní banka a poskytovatelé služeb musí splňovat přísné požadavky na odbornost, kapitál a transparentnost [23]. MiCA zavádí nejpřísnější mezinárodní standardy – firmy se musí registrovat, prověřovat klienty (KYC) a sbírat údaje o odesilateli a příjemci každé transakce, aby se zamezilo praní peněz [24]. Evropská unie tak připravila půdu pro regulovanou tokenizaci – je stanoveno, kdo smí vydávat tokenizovaná aktiva, za jakých podmínek a pod jakým dohledem. Chybí ovšem technologický standard a infrastruktura, na které by se taková tokenizace odehrávala. Zatímco USA vsadily na tržní inovace a privátní stablecoiny, Evropa tradičně sází na regulaci a spolupráci státu se soukromým sektorem. Výsledek amerického legislativního procesu však na Evropu vytváří tlak nezůstat pozadu. Například majitel newyorské burzy ICE (vlastník NYSE) už oznámil, že integruje stablecoin USDC do infrastruktury pro clearing a zúčtování obchodů – fakticky se tak Wall Street připravuje na digitální dolar a tokenizaci finančních instrumentů [25]. Pokud by Evropa nereagovala, hrozí, že její finanční instituce budou technologicky ztrácet dech. Jak varuje i Italská bankovní asociace (ABI), zavedení digitálního eura a souvisejících inovací vyžaduje miliardové investice – jen v Itálii odhaduje náklady na úpravu bankovních systémů až na 880 milionů eur [26]. Menší banky by to mohlo vyčerpat a otevřít dveře zahraniční konkurenci. ABI proto apeluje, aby evropští regulátoři umožnili bankám využít centrální infrastrukturu i pro jejich vlastní komerční tokeny a nevytvářeli více paralelních systémů [27]. Stručně řečeno: Evropa musí koordinovat postup – nastavovat standardy i investovat do infrastruktury, jinak hrozí, že globální kapitál i inovace se přesunou tam, kde je prostředí připravenější (USA, Asie).
5 | Blíží se krize? Připravme se tokenizací
Dalším faktorem urychlujícím regulovanou tokenizaci jsou obavy z ekonomické krize. Veřejný dluh, vysoká inflace a potíže bankovního sektoru vedou mnohé experty k předpovědím, že se blíží recese srovnatelná s krizí 2008. Renomovaný český restrukturalizační odborník Petr Smutný (PwC) varuje, že kolem roku 2027 může evropské ekonomice prasknout hráz – dluhy, drahé energie a přeregulovanost se kumulují a firmy už dnes raději přesouvají výrobu mimo EU. Až se krize naplno projeví, „nebude prostor na improvizaci“ [28]. Podobně pesimisticky se vyjadřuje investor a autor Robert Kiyosaki, který opakovaně varuje před „největším burzovním krachem v historii“ a „další Velkou depresí“ kolem roku 2025 [29]. Tyto předpovědi možná znějí dramaticky, ale nelze je brát na lehkou váhu – zvláště když varují zkušené finanční autority. Centrální banky a vlády proto již nyní hledají nástroje, jak případnou krizovou vlnu krotit. A jedním z těchto nástrojů je právě tokenizace.
Na druhé straně Atlantiku se rodí „záchranná síť“ v podobě technologických inovací. Banka pro mezinárodní platby (BIS) spolu s Mezinárodním měnovým fondem a Světovou bankou vůbec poprvé vytvářejí společný rámec pro tokenizaci „papírových“ finančních nástrojů. Pomocí digitálních tokenů by bohaté státy mohly bleskově převést kapitál do fondů na pomoc ekonomikám v nouzi, přičemž pravidla proti praní peněz by byla vepsána přímo do kódu smart kontraktů [30]. Také americký Federální rezervní systém nezahálí – společně s BIS spustil Project PINE, prototyp chytrých kontraktů pro měnovou politiku. V rámci PINE se testují okamžité operace centrální banky: úročení bankovních rezerv po sekundách, repo obchody či nákupy aktiv jedním kliknutím. V modelové simulaci paniky stačilo pouhých 10 minut, aby se díky tokenizovanému kolaterálu stabilizoval trh – dříve, než by v reálném světě vůbec dorazila tisková zpráva [31]. Projekt PINE běží na technologii Hyperledger Besu (Ethereum klient), což je důležité – jde totiž o open-source blockchainový motor využitelný ve veřejném i privátním sektoru [32]. Zjednodušeně: globální elity sází na tokenizaci jako na nástroj, který může předejít finančnímu kolapsu tím, že umožní rychlejší a cílenější zásahy (i přes hranice států) v době krize.
6 | Český trumf: Blockchain Genesis a projekt PINE
Dobrou zprávou je, že Česko nemusí začínat od nuly. Již několik let u nás vzniká iniciativa propojující světové tokenizační know-how s domácími potřebami regulace. Pod hlavičkou společnosti Blockchain Genesis byl vyvinut veřejný permissioned blockchain (opět na platformě Hyperledger Besu) a kolem něj celý ekosystém pro regulovanou tokenizaci. Tato síť s českými kořeny využívá konsensu IBFT 2.0 s okamžitou finalitou transakcí, poplatky v řádu zlomků centu a plnou kompatibilitu se standardy Ethereum (např. tokeny ERC-20) [33]. Jinými slovy: stejná motorová deska jako v PINE, ale už postavená v Česku [34]. Na vývoji a ladění regulatorního rámce Genesisu tým pracoval přes tři roky – a výsledkem je řešení připravené ke komerčnímu provozu, jež navíc splňuje evropskou regulaci MiCA. Projekt získal v Lichtenštejnsku (které je regulační lídr v oblasti kryptoaktiv) tzv. třífázové razítko FMA: právní posudky renomované kanceláře potvrdily, že služby sítě Genesis odpovídají tamnímu Blockchain Act (TVTG) a nejsou neoprávněnou bankovní činností [35]. Následně lichtenštejnský regulátor FMA oficiálně potvrdil, že provoz blockchainu jako takového je technologická infrastruktura, která nepotřebuje bankovní licenci – stačí registrace poskytovatele služeb tokenizace [36]. To je průlomové zjištění: řetězec Genesis může fungovat legálně v rámci EU (díky pasportaci licencí podle MiCA) a současně nabídnout službu tokenizace aktiv, jež nepodléhá bankovním regulacím, pokud je správně strukturována.
Co to znamená v praxi? Česká republika má nyní k dispozici kompletní ekosystém hybridní tokenizace, který lze okamžitě využít v pilotních projektech. Blockchain Genesis je připraven pojmout tokenizované cenné papíry, komodity i fiat měny v souladu s evropským právem. Má vybudované klíčové komponenty: od decentralizovaných identit (DID) pro KYC/AML v řetězci [37], přes samoregulační monetární logiku (automatická úprava odměn validátorů, předvídatelná inflace tokenů) [38], až po koncept validátorů z řad důvěryhodných institucí (ČNB, centrální depozitář, banky, e-Government), díky nimž data zůstávají v jurisdikci ČR [39]. K projektu je připravena i kompletní dokumentace a expertní zázemí: detailní White Paper, znalecké a právní posudky, kvalifikované dotazy na regulátory a jejich odpovědi (tzv. no-action letters), stejně jako odborné týmy pro vývoj aplikací, infrastruktury, integrace blockchainu i zapojení AI. Nechybí nominovaný management a poradci pro státní správu, navržena je struktura firem pro případné licencování služeb v tuzemsku i zahraničí. K dispozici jsou i vzorové právní dokumenty – NDA, obchodní podmínky, smluvní rámce – a vypracované modely výnosů a růstu trhu (business case tokenizace v různých sektorech). Jinak řečeno, Česko má v rukou balíček, který může jako celek nabídnout exekutivě v sandboxu.
Propojení domácího blockchainu Genesis s globálním toolkitem PINE navíc slibuje okamžitý přínos. Jakmile by ČNB nasadila PINE chytré kontrakty na síť Genesis, získá ihned:
• Tokenizované státní pokladniční poukázky jako kolaterál – možnost spustit během jednoho dopoledne novou repo facilitu pro banky [40].
• Diferencované úročení rezerv – centrální banka by mohla zavést záporné sazby jen pro přebytečné zůstatky nebo spekulativní kapitál, nikoli plošně [41].
• On-chain oceňování kolaterálu a automatizované margin cally – transparentní sledování hodnoty zástav a jejich případné doplňování v reálném čase; bankám by to snížilo rizikové váhy aktiv a uvolnilo kapitál [42].
• Plnou interoperabilitu s globálním standardem, který formují BIS-IMF-Světová banka – česká infrastruktura by byla kompatibilní s mezinárodními projekty a mohla se do nich snadno zapojit [43].
Není přehnané říci, že díky shodné technologii (Hyperledger Besu) můžeme propojit globální zkušenost BIS (Project PINE) s domácími znalostmi Blockchainu Genesis a získat tím robustní řešení šité na míru krizi. Taková rychlá, transparentní a regulovaná infrastruktura dokáže v případě potřeby „stabilizovat trh v minutách, snížit náklady bankám i státu a přilákat investory hledající compliant tokenizaci.“ [44] Pokud Česko začne jednat rychle, může se z potenciálního epicentra budoucí krize stát laboratoří digitálních financí – a z hrozby udělat výhodu [45].
7 | Standard bez chybičky: v tokenizaci se omyly neodpouštějí
Zavádění regulované tokenizace je však náročný úkol, kde si nelze dovolit mnoho chyb. Finanční systém je komplexní organismus a jakékoli zaváhání může podkopat důvěru účastníků. Zvláště ve státní správě a elitních financích platí, že řešení musí být správně nastaveno hned napoprvé – není prostor metodou „pokus-omyl“ ladit základní parametry za provozu. Každá chyba se násobně prodraží a může zbrzdit celý projekt na roky. Proto je klíčové definovat tokenizační standard opravdu důkladně na všech úrovních architektury: od aplikací, přes infrastrukturu a bezpečnost, až po samotný blockchainový protokol a algoritmy (včetně využití AI). V každé této vrstvě číhá doslova milion detailů, které mohou rozhodnout o úspěchu či neúspěchu. Například již při návrhu tokenů a smart kontraktů je nutné zajistit, aby motivace všech hráčů systému byly sladěné a nevznikaly perverzní incentivy (chybná nastavení odměn, která by odrazovala účastníky – chyba, na niž upozorňuje i Larry Fink, když volá po promyšlené tokenizaci) [46]. Dále je nutné zapojit do procesu uživatele z veřejné sféry – úředníky, regulátory – a nastavit jim takové podmínky, aby měli sami motivaci nový systém podporovat (např. formou školení, sdílení odpovědnosti i případných výnosů za efektivnější správu) [47]. Bez této změny myšlení hrozí, že se inovace setká s odporem či nezájmem těch, kdo ji mají používat. Zkrátka a dobře: tokenizace není jen o technologii, ale i o lidech, procesech a důvěře.
Výhoda českého přístupu spočívá v tom, že si toto náročné dolaďování detailů uvědomuje od počátku. Projekt Blockchain Genesis vznikal s vědomím, že v regulované tokenizaci „česká kutilská mentalita – udělat si to sám a levněji“ neuspěje [48]. Místo zkratkovitých řešení se proto tým vydal cestou pečlivé přípravy, testování a získávání expertních posudků, aby mohl nabídnout řešení na úrovni elitních financí. A právě díky této preciznosti se nyní otevírá šance, že by se Česká republika mohla stát průkopníkem regulované tokenizace v Evropě. Politická scéna už dává najevo podporu: na konci roku 2024 panovala kolem krypto regulace shoda napříč vládou i opozicí a zaznívala očekávání, že jasná pravidla a rychlé licencování pomohou udržet krypto firmy v ČR a přilákat zahraniční hráče [49]. Poslanec Jiří Havránek tehdy prohlásil, že pokud bude prostředí vstřícné, „zlaté české ručičky“ se prosadí i globálně [50]. Nyní, s příchodem amerického GENIUS Act a tlakem na tokenizaci, je čas tato slova proměnit v činy. Čeká nás sice ještě spousta práce – od pilotních projektů v národním FinTech sandboxu až po případné úpravy zákonů (např. novelizace zákona o ČNB, aby výslovně umožnil držbu tokenizovaných aktiv a správu smart kontraktů) [51]. Ale základ máme a čas běží. Amerika odstartovala závod v digitální transformaci financí a Evropa, včetně Česka, se musí přidat. Pokud to zvládneme chytře a odpovědně, může být odkazem GENIUS Act nejen posílení dolaru, ale i nastartování evropské tokenizační revoluce, z níž budou těžit občané, firmy i státy na obou stranách Atlantiku.
Legenda zdrojů:
[1] Senát USA, zákon S.394:
https://www.congress.gov/bill/119th-congress/senate-bill/394
[2] Podmínky rezerv a auditů GENIUS Act:
[3] Definice SEC ohledně stablecoinů:
https://www.sec.gov/newsroom/speeches-statements/statement-stablecoins-040425
[4] Citace senátora Billa Hagertyho:
[5] Analýza dominance USD v digitální ekonomice:
https://www.barrons.com/articles/agents-ai-stocks-buy-2b48acce
[6] David Sacks o GENIUS Act:
[7] USDT a USDC – princip stablecoinů:
[8] Digitální euro, Evropská centrální banka:
https://www.ecb.europa.eu/paym/digital_euro/html/index.en.html
[9] GENIUS Act – Ochrana rezerv:
[10] Omezení velkých technologických firem:
[11] Národní bezpečnost v GENIUS Act:
[12] Vyjádření Kirsten Gillibrandové:
[13] Etické mantinely v regulaci stablecoinů:
https://www.congress.gov/crs-product/IN12553
[14] Cynthia Lummisová o dalším postupu:
[15] Komise pro komoditní futures (CFTC):
https://www.cftc.gov/PressRoom/PressReleases/9049-25
[16] Clarity Act, Sněmovna reprezentantů USA: https://www.politico.com/news/2025/06/17/senate-crypto-stablecoin-legislation-house-republicans-00410172
[17] Citace Cynthia Lummisové o budoucnosti regulace: https://cryptonews.com/news/cynthia-lummis-urges-congress-fast-track-genius-act-warns-crypto-leadership-stake.htm
[18] Tokenizace finančních aktiv (RWA):
https://cointelegraph.com/news/tokenization-breakout-moment-blackrock-multibank-telegram
[19] Tokenizace státních dluhopisů a akcií:
[20] Přilákání konzervativního kapitálu díky regulaci stablecoinů: https://www.barrons.com/articles/dollar-stablecoins-genius-act-blustein-cca1f4f6
[21] Rozšíření tokenizace aktiv na zlato a nemovitosti: https://cointelegraph.com/news/gold-real-estate-and-more-legal-infrastructure-for-real-world-asset-tokenization-industry
[22] Zákon o digitalizaci finančního trhu ČR (MiCA): https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/novinky/pusobnost-cnb-podle-narizeni-onbsptrzich-kryptoaktiv-mica/
[23] Role ČNB v regulaci MiCA: https://www.cnb.cz/cs/dohled-financni-trh/novinky/pusobnost-cnb_podle_narizeni_o_trzich_kryptoaktiv_mica/
[24] Standardy KYC a AML dle MiCA: https://finance.ec.europa.eu/financial-crime/anti-money-laundering-and-countering-financing-terrorism-eu-level_en
[25] Integrace stablecoinu USDC na NYSE (ICE): https://ir.theice.com/press/news-details/2025/ICE-and-Circle-Sign-MOU-to-Explore-Product-Innovation-Based-on-Circles-USDC-and-USYC-Digital-Assets/default.aspx
[26] Náklady italských bank na zavedení digitálního eura (ABI): https://www.tokenizace.cz/digitalni-euro-muze-stat-italske-banky-880-milionu-eur-ohrozuje-jejich-schopnost-inovovat/
[27] Apel ABI na evropské regulátory:
[28] Petr Smutný (PwC) o ekonomické krizi:
[29] Robert Kiyosaki o Velké depresi:
[30] Společný projekt tokenizace BIS, MMF a Světové banky:
[31] Project PINE, Fed a BIS:
https://www.bis.org/about/bisih/topics/fmis/pine.htm
[32] Hyperledger Besu (Ethereum klient): https://besu.hyperledger.org/
[33] Technická specifikace Blockchain Genesis: https://media.graphassets.com/9Ns41zqwTr2BjQ35kgga?dl=true
[34] Blockchain Genesis – Český blockchain na Hyperledger Besu:
https://www.tokenizace.cz/blockchain-genesis-cesky-blockchain-s-globalnimi-ambicemi
[35] Posudek Blockchain Act (TVTG) Lichtenštejnsko: https://www.fma-li.li/fma-li/documents/publikationen/geschaeftsbericht/annual-report/20210517_fma_geschaeftsbericht_20_en_interaktiv.pdf
[36] Vyjádření FMA Lichtenštejnsko k Blockchain Genesis:
[37] Decentralizované identity (DID) v Blockchain Genesis: https://media.graphassets.com/9Ns41zqwTr2BjQ35kgga?dl=true (Whitepaper)
[38] Monetární logika v Blockchain Genesis:
https://media.graphassets.com/9Ns41zqwTr2BjQ35kgga?dl=true (Whitepaper)
[39] Validátoři Blockchain Genesis – ČNB, depozitář, e-Government: https://www.tokenizace.cz/ceska-firma-predstavila-fca-a-bank-of-england-komplexni-tokenizacni-reseni-propojujici-tradicni-systemy-s-blockchainem-ve-spojenem-kralovstvi-pozadalo-o-licenci-za-posledni-rok-jen-29-firem/
[40-45] Viz odkazy výše [30] a [31]
[46] Larry Fink o důležitosti tokenizačních standardů: https://www.tokenizace.cz/tokenizace-financnich-aktiv-detailni-analyza-dopisu-larryho-finka-2025-dopady-pro-ceske-financni-a-verejne-instituce/
[47-51] Odkazy viz předchozí, zejména [22-24] a [33-39]
Co to znamená pro vás
Převedeme článek do kontextu vaší role, firmy a oboru a vytvoříme praktický výstup, se kterým můžete dál pracovat.
Chcete vědět, co tento článek znamená přímo pro vás?
Přihlaste se a doplňte svůj profesní profil — ke každému článku vám pak vysvětlíme dopad přímo v kontextu vaší role, firmy a oboru.
Komentáře
Zatím žádné komentáře. Buďte první!
Doporučujeme také přečíst
Na základě vašeho čtenářského profilu a tématu tohoto článku AI pro vás vybrala nejvhodněji navazující čtení.