Larry Fink, generální ředitel společnosti BlackRock, ve svém výročním dopise investorům za rok 2025 klade mimořádný důraz na tokenizaci finančních aktiv. Považuje ji za klíčový trend, který může zásadně proměnit finanční trhy podobně, jako e-mail proměnil komunikaci. Tato zpráva se zabývá významem tokenizace podle Finka a BlackRocku, očekávanými dopady na finanční ekosystém a konkrétními doporučeními pro instituce v České republice. Cílem je poskytnout přehledné informace odborníkům z veřejných a finančních institucí o tom, jak se na tokenizaci připravit, jaké příležitosti nabízí a jakým rizikům se vyhnout.
Význam tokenizace podle BlackRocku
Revoluce a demokratizace investování
Larry Fink označuje tokenizaci za revoluci ve světě investic. Uvádí, že prakticky „každá akcie, každá obligace, každý fond – jakékoliv aktivum – může být tokenizováno. Pokud k tomu dojde, způsob investování se zcela změní“. Tokenizace znamená převedení reálných aktiv (akcií, dluhopisů, nemovitostí atd.) na digitální tokeny, které lze obchodovat on-line. Každý token představuje doklad o vlastnictví daného aktiva a existuje na blockchainu, což umožňuje okamžité převody bez zdlouhavé administrativy.
BlackRock v tokenizaci vidí demokratizaci investování – odstranění tradičních bariér vstupu na trh. Tokenizace umožní zlomkové vlastnictví („fractional ownership“), takže i drobní investoři si budou moci pořídit malý podíl na hodnotných aktivech, jako je soukromý realitní projekt či private equity fond, což dosud bylo vyhrazeno bohatým nebo institucionálním investorům. Zároveň usnadní výkon akcionářských práv, například hlasování na valných hromadách, protože vlastnictví a hlasovací práva budou digitálně evidována a lze je vykonávat odkudkoli bezpečně on-line.
Fink přirovnává příchod tokenizace k technologickému skoku: „Pokud byl systém SWIFT pro finance něco jako pošta, pak tokenizace je e-mail“. Jinými slovy, finanční transakce budou moci probíhat přímo a okamžitě, bez zprostředkovatelů. Burzy by nemusely uzavírat obchodování na noc či víkendy a převody, které dnes trvají dny, by se vypořádaly během několika sekund. Fink poukazuje, že dnes „jsou miliardy dolarů zbytečně vázány zpožděním při vypořádání“, které by v tokenizovaném světě mohly být ihned reinvestovány do ekonomiky. To by významně zvýšilo likviditu a podpořilo ekonomický růst.
Očekávaný růst a načasování
BlackRock očekává, že tokenizace zažije v příštích letech prudký rozmach. Larry Fink vyjadřuje přesvědčení, že „jednoho dne budou tokenizované fondy pro investory stejně běžné jako ETF“ (burzovně obchodované fondy). Tuto budoucnost však podmiňuje vyřešením jedné kritické výzvy – digitální identifikace. Protože „tokenizovaná aktiva nebudou procházet tradičními kanály“, je nezbytné zavést nový systém digitálního ověřování identity, aby byly transakce bezpečné a v souladu s regulatorními požadavky. Fink uvádí inspirativní příklad Indie, kde dnes přes 90 % obyvatel může bezpečně ověřovat finanční transakce prostřednictvím mobilního telefonu díky celonárodnímu digitálnímu identifikačnímu systému. To naznačuje, že technologické řešení existuje a lze jej adaptovat globálně. „Poselství je jasné. Pokud to s budováním efektivního a přístupného finančního systému myslíme vážně, samotná tokenizace nestačí. Musíme vyřešit i digitální ověřování“.
BlackRock považuje rok 2025 za zlomový bod. Fink dokonce spekuluje, že za několik desetiletí budeme na rok 2025 pohlížet jako na přelomový moment, kdy se finanční prostředí opět zásadně proměnilo. To naznačuje, že strategické načasování je nyní – tradiční instituce by měly okamžitě začít podnikat kroky, aby se na tokenizaci připravily. Ve světě financí nastává situace podobná 90. letům, kdy se rodily internetové technologie: kdo zaváhá, může ztratit konkurenční výhodu. BlackRock už v uplynulém roce významně transformoval své podnikání směrem k novým trendům (rozvoj privátních trhů, datové akvizice) a implicitně tím ukazuje, že příprava nemá být odkládána.
Ještě na konci roku 2022 Fink veřejně prohlásil, že tokenizaci vidí jako „další generaci pro trhy“ a klíčovou součást budoucnosti financí. Tato vize se nyní v dopisu 2025 plně propsala do strategie BlackRocku. Očekávaný růst lze ilustrovat i souvisejícími čísly: například soukromý úvěrový trh (private credit), který je jedním z nových tokenizovatelných segmentů, by se podle Finkem citovaných projekcí měl do konce této dekády více než zdvojnásobit. To reflektuje obrovský objem kapitálu, který hledá nové cesty – a tokenizace je jednou z nich. Dalším příkladem je obrovské množství nevyužitého kapitálu: jen v USA dnes zhruba 25 bilionů USD leží na bankovních účtech a v peněžních fondech, místo aby financovalo dlouhodobé investice. Tokenizace a širší zapojení kapitálových trhů by mohly tyto úspory efektivněji nasměrovat do ekonomiky.
Strategické načasování podle BlackRocku tedy není otázkou vzdálené budoucnosti – klíčové změny se odehrávají právě teď a během následujících několika let. Instituce, které chtějí držet krok, by měly v horizontu 1–3 let zahájit konkrétní pilotní projekty a implementace v oblasti tokenizace, aby byly připravené na masový nástup tokenizovaných aktiv očekávaný do konce desetiletí.
Technologie a produkty rozvíjené BlackRockem v oblasti tokenizace
BlackRock již několik let investuje do technologií a partnerství, které tvoří základ ekosystému pro tokenizovaná aktiva. Mezi nejdůležitější patří:
Aladdin a datové platformy: Aladdin je interní technologická platforma BlackRocku pro správu rizik a portfolií, kterou firma poskytuje i externím klientům. V dopisu Fink připomíná, že Aladdin vznikl před 37 lety právě díky včasnému využití tehdejší špičkové technologie. Dnes BlackRock intenzivně rozšiřuje Aladdin o nástroje pro soukromé trhy – nedávno získal společnosti eFront a Preqin, které přinášejí detailní data a analytiku o privátních aktivech. Cílem je vytvořit „jednotný portfoliový ekosystém napříč veřejnými i soukromými trhy“. Taková infrastruktura je předpokladem pro tokenizaci, protože umožní standardizovat údaje o dříve těžko dostupných aktivech a obchodovat s nimi podobně efektivně jako s veřejně obchodovanými cennými papíry.
Blockchain a digitální aktiva: BlackRock se zapojuje i přímo do světa kryptoměn a blockchainu, avšak regulovaným způsobem. Již v roce 2022 navázal partnerství s přední kryptoměnovou platformou (Coinbase) s cílem umožnit institucionálním klientům přístup k obchodování a správě kryptoměn prostřednictvím Aladdinu. Dále BlackRock spravuje část rezerv stablecoinu USD Coin (USDC) a signalizuje důvěru ve stablecoiny jako regulovaný most mezi tradičním a krypto světem. Společnost BlackRock podala v červnu 2023 žádost o schválení spotového Bitcoinového ETF u americké Komise pro cenné papíry (SEC). Tato žádost byla schválena 10. ledna 2024, spolu s dalšími deseti podobnými žádostmi od různých firem. Následující den, 11. ledna 2024, BlackRock oficiálně spustil svůj iShares Bitcoin Trust ETF (IBIT), který byl uveden na burze Nasdaq.
Tokenizované fondy a cenné papíry: Ačkoli BlackRock zatím veřejně nespustil vlastní platformu pro tokenizované obchodování, z Finkova dopisu je zřejmé, že firma směřuje k uvedení tokenizovaných fondů. Fink se dívá do budoucna, kdy by investoři mohli nakupovat tokenizované podíly fondů podobně snadno jako dnešní ETF. To bude vyžadovat vytvoření nové generace produktů – například podílové fondy či dluhopisy vydané jako token na blockchainu. BlackRock také skrze akvizice (např. společnost Global Infrastructure Partners – GIP) získává reálná aktiva (letiště, datová centra, přístavy), do nichž může následně nabídnout tokenizovaný podíl širší investorské základně. Technologie blockchain by v tomto případě sloužila jako globální účetní kniha pro evidenci vlastnictví těchto podílů a pro usnadnění převodů mezi investory.
Datová bezpečnost a identita: Jelikož BlackRock chápe, že důvěra je základem finančního systému, věnuje se i otázkám kyberbezpečnosti a digitální identity. Fink zdůrazňuje nutnost digitálního ověřování uživatelů při obchodování tokenizovaných aktiv. Lze očekávat, že BlackRock bude podporovat nebo vyvíjet systémy digitální identity kompatibilní s blockchainem – ať už půjde o integraci státem vydaných elektronických identit (eID, BankID) nebo řešení typu self-sovereign identity na bázi decentralizovaných identifikátorů. Bez robustního ověření a prevence podvodů by totiž institucionální investoři tokenizaci nepřijali.
Shrnutí: BlackRock buduje komplexní ekosystém – od datové a analytické podpory (Aladdin + Preqin) přes investiční produkty (ETF na blockchain sektor, plánované tokenizované fondy) až po infrastrukturu propojující tradiční finance s blockchainem (partnerství s kryptofirmami). Tím se staví do role jednoho z lídrů, který chce tokenizaci nejen využít, ale aktivně formovat.
Očekávané změny ve finančním ekosystému díky tokenizaci
Tokenizace podle Larryho Finka přinese zásadní změny v tom, jak fungují finanční trhy a instituce. Zde jsou nejvýznamnější z očekávaných posunů:
Okamžité vypořádání a 24/7 trhy: Tradiční finanční „potrubí“ je zastaralé – globální platební systém SWIFT vznikl v 70. letech a stále funguje jako štafeta mezi bankami, což bylo v analogové éře funkční, ale dnes působí neefektivně. Tokenizace toto mění – transakce mohou probíhat bez zpoždění a bez prostředníků. To znamená, že trhy nemusí nikdy spát – obchodování může probíhat 24 hodin denně, 7 dní v týdnu, protože digitální tokeny lze směňovat online kdykoli. Klasické přestávky a lhůty pro vypořádání (T+2 dny u akcií apod.) se stanou přežitkem. Jak Fink poznamenává, pokud by se vše tokenizovalo, „trhy by nemusely zavírat a transakce, které dnes trvají dny, by se vypořádaly za pár sekund“. To dramaticky zvýší rychlost obratu kapitálu – finance ušetřené na zrychleném vypořádání lze obratem investovat jinde.
Úbytek tradičních zprostředkovatelů: V současném systému stojí mezi prodávajícím a kupujícím řada institucí – broker, burza, clearingové centrum, depozitář, custodiani, banky. Tokenizace a blockchain umožňují přímé transakce peer-to-peer, kde mnoho mezičlánků není třeba, nebo se jejich role automatizuje v rámci smart kontraktů. Fink to popisuje tak, že tokenizace umožňuje aktivům pohybovat se „přímo a instantně, obcházet zprostředkovatele“. Dojde tedy k přetvoření role finančních institucí: některé tradiční funkce (např. vedení evidence vlastnictví cenných papírů v centrálním depozitáři) může převzít distribuovaná účetní kniha (blockchain), která je sdílená a transparentní. To ovšem neznamená, že lidský dohled a regulace zmizí – spíše se posune zaměření těchto institucí na kontrolu, kyberbezpečnost a řešení výjimečných situací namísto rutinní administrativy.
Globální přístup a likvidita: Pokud budou aktiva tokenizována na standardizovaných blockchainech, investoři z celého světa k nim získají přístup jediným „kliknutím“, což dnes není možné. Představme si například tokenizovanou emisi českých státních dluhopisů na globální platformě – zahraniční investor by ji mohl pořídit stejně snadno jako dnes nakupuje třeba bitcoin, bez komplikovaného zřizování lokálních účtů u depozitářů. To může zvýšit likviditu aktiv, protože se rozšíří okruh potenciálních kupců. Na druhou stranu vznikne ostřejší konkurenční prostředí – domácí trhy budou soutěžit s mezinárodními digitálními tržišti o přízeň emitentů a investorů.
Větší zapojení retailu a nové investiční možnosti: Díky zlomkovému vlastnictví a odstranění minimálních vkladů se rozšíří okruh investorů. Aktiva doposud dostupná jen institucionálním či akreditovaným investorům (jako soukromé nemovitostní projekty, startupové investice, infrastruktura) se mohou prostřednictvím tokenů otevřít retailu. Fink uvádí, že tokenizace „snižuje bariéry vstupu do hodnotných, dříve nedostupných aktiv“. To povede k demokratizaci výnosů – více lidí získá možnost podílet se na výnosech z privátních trhů, které často převyšují zisky veřejných trhů. Zároveň to klade nároky na finanční gramotnost investorů, protože nabídka bude širší a potenciálně rizikovější aktiva budou snadněji dostupná.
Efektivnější správa a hlasování: S tokenizací přichází i digitalizace práv spojených s aktivy. Například vlastník akciového tokenu bude mít svá hlasovací práva automaticky evidována na blockchainu a bude moci hlasovat vzdáleně přes svůj digitální účet. To odstraní praktické překážky pro výkon akcionářských práv (např. nutnost fyzické účasti či zasílání hlasovacích lístků). „Tokenizace to usnadňuje, protože vlastnictví a hlasovací práva jsou digitálně sledována a umožňují bezproblémové a bezpečné hlasování odkudkoli“. Firemní správa (corporate governance) se tím může ztransparentnit a zpřístupnit všem investorům, nejen těm největším.
Nutnost nových regulačních a identifikačních rámců: Jak již bylo zmíněno, jednou z největších změn bude tlak na vytvoření globálně uznávaných systémů digitální identity a ověřování. Aby byla tokenizace udržitelná a akceptovaná velkými hráči, musí každá transakce splňovat KYC/AML požadavky (identifikace klienta a prevence praní špinavých peněz) stejně dobře, ne-li lépe, než dnešní systém. Fink otevřeně varuje, že budování přístupnějšího finančního systému vyžaduje vyřešit i tuto oblast. To znamená, že vlády a regulátoři budou muset spolupracovat s technologickým sektorem na standardech pro digitální identitu a přenositelné reputační systémy, možná využívající blockchain (např. ukládání ověřených identit či certifikátů přímo na tokeny).
Celkově BlackRock očekává, že tokenizace posune finanční ekosystém směrem k efektivnějšímu, inkluzivnějšímu a propojenějšímu modelu. Tím se ale také stírají hranice – geografické i sektorové. Konkurence už nepůjde jen mezi bankami navzájem nebo mezi burzami navzájem, ale i mezi starými a novými typy hráčů (např. velká technologická firma nebo kryptoplatforma může soupeřit s bankou o roli při financování projektů). Tradiční instituce tak budou muset nově definovat svou hodnotu a roli v tomto prostředí.
Časový rámec pro přípravu tradičních institucí
Z pohledu načasování vysílá Larry Fink jasný vzkaz: čas na přípravu je právě teď. Z dopisu vyplývá několik milníků a lhůt, které by si instituce měly uvědomit:
Okamžitý start pilotních projektů (2025–2026): Rok 2025 je označován jako počátek nové éry. Je vysoce pravděpodobné, že již v letech 2025–2026 uvidíme první vlnu tokenizovaných emisí a investičních produktů od velkých hráčů. V Evropě vstoupil v platnost Pilotní režim pro tržní infrastruktury DLT (Distributed Ledger Technology), který v omezeném měřítku umožňuje burzám a depozitářům testovat obchodování tokenizovaných cenných papírů v reálném provozu již od roku 2023 po dobu 6 let. To prakticky dává tradičním hráčům čas do roku 2029, aby experimentovali a připravili se na plnou integraci tokenizace do regulovaného prostředí. Nicméně, ti, kdo vyčkávají až na závěr tohoto období, mohou zjistit, že konkurenční výhoda mezitím přešla na agilnější subjekty. Doporučení: do konce roku 2025 zahájit aspoň jednu interní iniciativu či pilot v oblasti tokenizace.
Střednědobá implementace (2027–2030): Během následujících 3–5 let by měly proběhnout potřebné legislativní a technologické úpravy umožňující nasazení tokenizace v ostrém provozu. To zahrnuje novelizace zákonů (o cenných papírech, o platebním styku, AML) a vybudování či adopci potřebné infrastruktury (např. platforma národní digitální identity, která se integruje s finančními službami). V tomto horizontu (do roku 2030) lze očekávat, že tokenizace se stane mainstreamem pro určité typy aktiv – zejména jednodušší dluhové instrumenty, fondy a možná i některé akcie. Larry Finkova vize tokenizovaných fondů coby běžné součásti portfolií směřuje k horizontu konce dekády, což znamená, že do té doby musí být připravena ekosystémová podpora. Doporučení: do roku 2027 mít hotový plán implementace a začít školit personál i klienty; do roku 2030 uvést do provozu první plně tokenizované produkty.
Dlouhodobý výhled (po 2030): Po roce 2030 lze předpokládat, že tokenizace bude integrována do většiny finančních služeb a rozdíl mezi „tradičním“ a „digitálním“ trhem se setře. Tradiční instituce, které úspěšně přejdou touto transformací, budou nabízet hybridní služby (např. umožní klientovi držet jak klasické cenné papíry, tak tokeny, a hladce mezi nimi převádět). V této fázi už nebude prostor na dohánění zmeškaného vlaku – buď bude instituce etablovaná v novém prostředí, nebo její relevance klesne. Proto je důležité vnímat roky 2025–2030 jako kritickou dekádu, během níž se rozdá karty pro příští generaci finančního trhu.
Dopady a výzvy pro české finanční a veřejné instituce
Tokenizace neovlivní jen globální hráče, ale promítne se i do finančního systému České republiky. Níže uvádíme přehled hlavních institucí a sektorů v ČR, kterých se změny dotknou, včetně klíčových výzev:
Česká národní banka (ČNB) – centrální banka a regulátor: Pro ČNB bude tokenizace znamenat výzvu v oblasti regulace, dohledu a monetární politiky. Bude muset rozhodnout, jak klasifikovat a regulovat tokenizovaná aktiva – zda jako cenné papíry, elektronické peníze, nebo něco jiného. Také ji čeká adaptace systémů dohledu – transakce na blockchainu vyžadují jiné nástroje monitorování než běžné bankovní převody. ČNB bude pravděpodobně spolupracovat s Evropskou centrální bankou na jednotném přístupu. Z pohledu monetární politiky může masivní rozšíření stablecoinů (tokenizovaných vkladů krytých fiat měnou) ovlivnit oběživo a přenos měnověpolitických impulsů. Výzva: připravit se na možnost vydání digitální koruny (CBDC) či na regulaci stablecoinů, aby se předešlo nežádoucím vlivům na finanční stabilitu. Také je nutné posílit expertní kapacity – blockchain specialisty – v týmu dohledu ČNB.
Komerční banky a pojišťovny: Pro komerční banky znamená tokenizace jednak novou konkurenci, jednak příležitost. Na jedné straně mohou být banky obejity při některých službách – např. firmy mohou získávat financování vydáním tokenizovaných obligací přímo investorům, místo aby si braly úvěr v bance. To ohrožuje tradiční úvěrové portfolio bank. Na druhé straně banky mohou využít své důvěryhodnosti a stát se správci digitálních aktiv (custodiany) pro klienty, poskytovat peněženky na tokeny, zajišťovat směnu mezi tokenizovanými a běžnými aktivy apod. Některé banky v zahraničí již nabízejí služby úschovy kryptoměn a je logické, aby české banky následovaly, až bude jasný regulatorní rámec (v EU toto upravuje regulace MiCA od roku 2024). Pojišťovny se mohou setkat s novými druhy rizik (např. pojistné produkty kryjící kybernetická rizika spojená s tokenizací) a zároveň mohou investovat část svých portfolií do tokenizovaných dluhopisů či nemovitostí pro lepší výnos. Výzva: investovat do IT bezpečnosti a blockchain infrastruktury, školit poradce aby rozuměli tokenizovaným produktům, a aktivně vstoupit do vznikajícího trhu (např. pilotně nakoupit tokenizované aktivum nebo úvěrovat přes smart kontrakty v omezené míře).
Burzy a obchodní systémy: Burza cenných papírů Praha (BCPP) a případně další obchodní platformy v ČR budou čelit tlaku zapojit se do tokenizace, jinak se může obchodování přesunout na zahraniční digitální platformy. Evropský pilotní režim DLT dává burzám možnost provozovat multilaterální obchodní systém pro tokenizované cenné papíry s určitou regulativní úlevou do roku 2029. BCPP by mohla zvažovat využití tohoto sandboxu k experimentům – např. uvést tokenizovanou emisi korporátního dluhopisu nebo malou část akcií nějaké společnosti na blockchain paralelně s běžným obchodováním. Současně může využít nové a moderní use cases, které mají k dispozici firmy zaměřené na regulovanou tokenizaci. Pakliže tuto inovaci využijí, získají transformační obchodní modely jak na aplikační úrovni inovující trh, tak na úrovni infrastrukturní i institucionální, dohledové. Takové modely v České republice existují, jsou detailně zpracovány, popsány a doplněny podrobnými kalkulacemi. Pokud to neudělá, hrozí, že emitenti najdou inovativní cesty v zahraničí (např. vydají tokeny v rámci zahraniční platformy, kde je likvidita větší, tokenizované akcie pro řízení firem přes governance tokeny, či hlasování na blockchainech vydají v Lichtenštejnsku, Lucembursku či USA). Depozitář bude muset řešit, jaké use case využít k tomu, aby mohl rozpohybovat byznys s evidencí tokenizovaných aktiv – zda sám zavede blockchain, nebo se integrovat do validačních uzlů s jinými depozitáři, případně riskoval, že blockchain jeho roli nahradí (tak jak ukazují řešení například z Německa, kdy je dle platných zákonů funkce depozitáře nahrazena smartkontraktem. Výzva: investovat do DLT technologie, zapojit se do mezinárodních standardizačních skupin (např. ISO20022), a navázat partnerství s fintech firmami, které mohou dodat technickou expertízu, use case, monetizační modely, fintech, regtech a insurtech inovativní prvky. Zvažovat úpravu obchodních hodin a vypořádání směrem k 24/7 provozu alespoň pro některé instrumenty.
Směnárny a platební instituce: Krypto-směnárny a fintech společnosti poskytující směnu valut či převody peněz budou muset získat licence dle MiCA (pro kryptoaktiva) a přizpůsobit se novým podmínkám. Tradiční směnárny mohou zaznamenat pokles zájmu o hotovostní služby, pokud se rozšíří digitální peníze a stablecoiny. Na druhou stranu se může objevit poptávka po směně tokenizovaných aktiv do fiat měny a naopak – např. investor bude chtít prodat tokenizovaný podíl v nemovitosti a směnit výtěžek do Kč. To je příležitost pro nové zprostředkovatele s potřebnou licencí. Výzva: diverzifikovat služby – nezůstat jen u klasické směny valut, ale nabídnout i směnu kryptoměn a tokenizovaných aktiv, případně služby úschovy privátních klíčů. Pro platební firmy znamená tokenizace možnost, že platby mohou probíhat mimo tradiční platební systémy (např. stablecoin převod místo SEPA platby) – budou muset inovovat, třeba zavádět podporu stablecoinů ve svých aplikacích.
Ministerstvo financí ČR: Ministerstvo financí bude zodpovědné za vytvoření vhodného legislativního rámce pro tokenizaci. To zahrnuje novelizaci zákonů (o podnikání na kapitálovém trhu, o platebním styku, o dluhopisech atd.), aby definovaly digitální token jako nositele práv, předepsaly požadavky na vydávání tokenizovaných cenných papírů, ochranu investorů, insolvenční řešení pro digitální aktiva apod. Bude také muset řešit daňové aspekty – např. zda se na převod tokenu bude vztahovat stejný daňový režim jako na převod cenného papíru, jak zamezit daňovým únikům, a jakým způsobem evidovat transakce pro daňové kontroly. Dalším úkolem je implementace evropských předpisů (MiCA, DLT pilot regime, případně budoucí úpravy CBDC) do českého práva. Výzva: vytvořit expertní tým pro digitální finance, který bude spolupracovat napříč regulátory (ČNB, ČNB – sekce dohledu nad finančním trhem) a průmyslem, aby právní rámec podpořil inovace, ale zároveň chránil finanční stabilitu a spotřebitele. Dále by MF mělo zvážit vydání státních dluhopisů v tokenizované podobě jako pilotního projektu – to by ČR umístilo mezi progresivní země a poskytlo cenné zkušenosti.
Ministerstvo vnitra a bezpečnostní složky: Vnitro (resp. policie, finanční analytický úřad a případně zpravodajské složky) budou čelit novým formám kriminality a zneužití spojeným s tokenizací. Například praní peněz přes tokenizovaná aktiva, podvody (ICO scam projekty se mohou transformovat do podoby nabídek „investic“ v tokenizovaném světě) nebo kyberútoky na infrastrukturu (hacky peněženek, krádeže tokenů). Bezpečnostní složky musí vyvinout schopnosti sledovat tok digitálních aktiv na blockchainu, umět deanonymizovat podezřelé transakce a spolupracovat mezinárodně, protože tyto zločiny neznají hranic. Znamená to využít dlouholeté zkušenosti odborníků na regulovanou tokenizaci tak, aby složky byly přímo integrovány do validačních procesů všech blockchainových řešení a měly informace 24/365 prezentované prostřednictvím AI vrstvy. Vyrovná se tak nedostatek expertů na tuto oblast a získá mimořádná výhoda také jako lídra na evropském bezpečnostním trhu, protože takové nastavení existuje a je možné jej okamžitě implementovat. Ministerstvo vnitra má roli i v oblasti identifikace obyvatel – může přispět k integraci systému eObčanka (elektronických občanských průkazů) s finančními aplikacemi tak, aby ověřování identity při tokenových transakcích bylo jednoduché a bezpečné. Výzva: investovat do školení specialistů na blockchain forenzní analýzu, využít dlouholeté zkušenosti z výzkumu a vývoje profesionálních odborníků na regulovanou tokenizaci a regulované blockchainy z České republiky, navázat spolupráci s orgány v jiných státech (Europol, Interpol) specializovanými na kyberfinance, a modernizovat legislativu (trestní zákoník, zákon o praní peněz) tak, aby pokrývala i trestné činy s využitím digitálních aktiv.
Národní regulátoři a dohledové orgány: Kromě ČNB, která má hlavní roli, mohou do procesu vstupovat i další – např. Česká bankovní asociace a Česká asociace kapitálového trhu (profesní sdružení) by měly připravit standardy a best practices pro členy, jak implementovat regulovanou tokenizaci z pohledu compliance. Úřad pro ochranu osobních údajů (ÚOOÚ) bude řešit otázky soukromí na blockchainu (protože zápisy na veřejných DLT mohou kolidovat s GDPR – bude nutné najít způsoby, jak anonymizovat či pseudonymizovat data o transakcích, aby nešla spojit s konkrétními jednotlivci bez oprávnění). Výzva: mezi-regulátorní koordinace – aby se nestalo, že inovace bude brzděna nejasností, kdo co reguluje. Mohlo by pomoci zřídit mezirezortní pracovní skupinu pro fintech a tokenizaci, která bude pravidelně vyhodnocovat pokrok a navrhovat úpravy regulací.
Stručně řečeno, dopad regulované tokenizace v ČR bude všudypřítomný: od způsobu, jak se financují firmy a stát, přes fungování bank, až po práci policie. Každá instituce by si měla zanalyzovat, jak se její role změní v prostředí, kde aktiva mohou být digitální, programovatelná a globálně dostupná.
Doporučení pro přípravu institucí na tokenizaci
Na základě výše uvedeného přehledu uvádíme doporučení a návrh harmonogramu konkrétních kroků, jak by se české instituce měly připravit:
1. Okamžitý start – vzdělávání a strategické plánování (TEĎ)
Zvyšování odbornosti: Ještě před plným nástupem tokenizace je nutné, aby klíčoví zaměstnanci institucí (regulátorů, bank, burzy, ministerstev) porozuměli principům blockchainu a tokenizace. Doporučujeme pořádat specializovaná školení, semináře a účastnit se mezinárodních konferencí. Například ČNB by mohla vyslat pracovníky na stáže k orgánům, které již tokenizaci řeší (Švýcarsko – FINMA, Singapur – MAS apod.) a měla by pokračovat v akcích, například jako Kulatý stůl, který pořádala v roce 2021 na téma kryptoaktiva.
Interní audit a strategické plány: Každá instituce by měla vyhodnotit dopad tokenizace na svůj byznys model nebo působnost. Banky a burzy mohou sestavit interní týmy, které připraví strategii „Digital Assets & Tokenization“ – ta identifikuje příležitosti (např. nové produkty) a rizika (např. ztráta příjmů z poplatků) a navrhne cestu transformace. Ministerstvo financí by mělo vytvořit celoresortní strategii pro rozvoj kapitálového trhu využívající nových technologií, která bude sladěna s digitální a fintech strategií EU.
Spolupráce s inovátory: Navázat dialog s fintech startupy a technologickými firmami v ČR, které se regulovaným blockchainem, zaměřeným na respektování tradičních uživatelů trhu/ pravidel včetně regulované tokenizace, zabývají. Mnohé inovace mohou přijít od nich – např. platformy pro obchodování regulovaných tokenů, infrastruktury vyvíjené pro tradiční uživatele trhu, koncepční projekty orientované na tokenizaci tradičních aktiv. Stát může zřídit regulační sandbox (bezpečné prostředí s dočasnou licencí) pro projekty tokenizace, aby inovátoři mohli experimentovat pod dohledem a regulátoři se zároveň učili na praktických případech, například aktivity CzechInvestu o kterých jsme psali tento týden.
2. Krátkodobý horizont – pilotní projekty a legislativa (2026)
Pilotní tokenizované emise: Doporučujeme, aby v tomto období proběhly první pilotní projekty tokenizace v praxi. Mohlo by jít o vydání omezené série státních dluhopisů jako tokenů na vybrané platformě (pod kontrolou MF a ČNB), nebo emise podnikových dluhopisů větší banky formou security tokenu nabízeného kvalifikovaným investorům. Cílem pilotů je otestovat technické i právní aspekty – jak probíhá vypořádání na blockchainu, jak funguje zapojení do účetnictví firem, jak reagují investoři atd. Výstupy z pilotů pomohou doladit zákony a vyhlášky.
Novelizace zákonů: V návaznosti na evropské předpisy a zkušenosti pilotů by měly být upraveny české zákony. Například řešit, jak se uplatňují předkupní práva, dědictví, zástavní práva u tokenů atd. Ministerstvo financí ve spolupráci s ČNB by mělo do roku 2026 předložit balík novel potřebných zákonů, aby právní nejistota nebrzdila inovace.
Infrastruktura digitální identity: Paralelně je třeba budovat podporu pro digitální identitu. Ideálně by ČR využila evropský rámec eIDAS 2.0 (který zavádí tzv. evropskou peněženku pro digitální identitu) a propojila jej s finančním sektorem. To znamená, že ověření klienta (KYC) by mohlo probíhat přes národní eID a uložené atributy (věk, adresa, ověřená identita) by se daly využít i při zřizování peněženek pro tokeny nebo při nákupu tokenizovaných aktiv. Do roku 2026 by měla být tato integrace alespoň pilotně funkční.
Standardizace a technická řešení: České finanční instituce by se měly zapojit do tvorby technických standardů pro regulovanou tokenizaci. Např. burza či depozitář může spolupracovat na otevřených standardech pro security tokeny (typy tokenů ERC-1400 apod.) tak, aby zajišťovaly kompatibilitu mezi platformami. Banky mohou spolu tvořit konsorciální blockchain pro domácí použití (podobně jako to udělaly některé banky v zahraničí pro mezibankovní zúčtování), přičemž modely využití jsou v České republice připraveny, otestovány a koncepčně zpracovány, stačí je nasadit a spustit testování. Důležité je, aby české subjekty nebyly pouze pasivními příjemci, ale aktivně formovaly ekosystém odpovídající českým podmínkám a mohly se tak stát lídry v oblasti regulované tokenizace a blockchainů alespoň v rámci Evropy.
3. Střednědobý horizont – integrace do hlavního proudu (2027–2030)
Nasazení ostrých řešení: Po úspěchu pilotních projektů by se tokenizace měla stát součástí standardní nabídky. V letech 2027–2030 by např. větší banky mohly běžně umožňovat klientům investovat do tokenizovaných dluhopisů či fondů vedle tradičních. Burza by mohla rozšířit obchodování na digitální obchodní platformu fungující paralelně s tradičním systémem a mohla by nabízet inovativní produkty typu tokenizovaných nemovitostí (ProPtech), inovativních pojišťovacích produktů (Insurtech) nebo firemních tokenů (Fintech). Centrální depozitář by mohl akceptovat tokeny jako jednu z forem evidence a postavit na tomto moderním flow svou perspektivní budoucnot. Tyto kroky znamenají technologickou integraci – propojit systémy bank s blockchainovými peněženkami regulovaných řešení, zajistit, že klient vidí všechna svá aktiva pohromadě, ať jsou to listinné akcie nebo tokeny.
Regulace druhé generace: S tím, jak se praxe rozvine, bude nutné přehodnotit některé regulatorní přístupy. Např. kapitálové požadavky bank na držení tokenizovaných aktiv (plovoucí rating umožňuje a díky algoritmům, které některé české výzkumné a vývojové společnosti striktně se orientující na regulovanou tokenizaci mají k dispozici, přináší centrálním bankám okamžitou korekci práce s rezervami díky automatizaci navýšení kolateralu RWA) , ochrana investorů (budou třeba nové postupy, jak informovat investory o rizicích tokenizovaných nabídek), aktualizace insolvenčních zákonů (jak zacházet s firmou v insolvenci, která vydala tokeny – mohou investoři vymáhat svá práva?, Jak?, atd.). Tyto „druhé vlny“ regulací by měly odrážet zkušenosti z první fáze implementace. Doporučuje se, aby ČR aktivně sdílela data a poznatky s EU orgány (ESMA, EBA), které pravděpodobně vydají jednotné pokyny.
Rozvoj domácího ekosystému: Pokud se podaří udělat z ČR příznivé prostředí, mohl by kolem roku 2030 existovat životaschopný domácí ekosystém regulované tokenizace – specializované fintech firmy, které poskytují technologie pro tradiční hráče, nové startupy financované přes tokeny, investiční společnosti nabízející tokenizované portfolio atd. Stát a regulátoři by měli tento ekosystém podporovat (např. granty na inovace, začlenění tokenizace do Národní strategie AI a digitální ekonomiky). Cílem je, aby se talent a kapitál související s tokenizací soustředil i v ČR, a neodtékal do zahraničí, nebyl kriminalizován, atd.
4. Dlouhodobý horizont – běžná součást finančnictví (po 2030)
Průběžná adaptace: Po roce 2030 tokenizace pravděpodobně přejde z fáze „novinky“ do běžné součásti finanční infrastruktury. Instituce by však neměly usnout na vavřínech – technologie se bude dál vyvíjet (možná nové protokoly, integrace s kvantovým internetem atd.). Bude nutné průběžně aktualizovat systémy, bezpečnostní opatření i legislativu.
Hodnocení a kontrola rizik: Trvalou činností musí být monitoring rizik spojených s tokenizací – např. zda nedochází k nadměrné koncentraci moci v některých platformách, zda investoři rozumějí tomu, co kupují (aby se neopakovaly některé jevy z éry neregulovaných krypto ICO), a jak tokenizace ovlivňuje finanční stabilitu. Tyto aspekty by měly být zapracovány do výročních zpráv regulátorů, do zpráv o finanční stabilitě ČNB atd. Tokenizace by se zkrátka měla stát jedním z parametrů, které se rutinně vyhodnocují.
Z výše uvedeného harmonogramu plyne, že instituce musí jednat proaktivně a hned. Od prvních kroků (vzdělávání a pilotů) nás dělí jen měsíce, ne roky. Klíčové je zapojit vrcholové vedení – jen s podporou shora se podaří prosadit potřebné změny dostatečně rychle.
Rizika z prodlení – hrozby při zmeškání tokenizační vlny
Pokud by české instituce zaspaly a nepřipravily se včas, mohou nastat významná rizika a ztráty:
Odliv obchodní aktivity do zahraničí: Nejpřímějším rizikem je, že kapitálový a obchodní „traffic“ (tok obchodů) se přesune mimo ČR. Emitenti hledající moderní formy financování by mohli volit zahraniční platformy, kde je regulovaná tokenizace umožněna a kde je vyšší likvidita. Například perspektivní český startup by místo pražské burzy mohl vydat tokenizované akcie na některé globální digitální burze (třeba ve Švýcarsku nebo Spojených arabských emirátech, které jsou v tokenizaci napřed). Českým trhům by tak unikly nejen poplatky a zisky z těchto obchodů, ale i inovativní firmy – ty by se stěhovaly tam, kde je kapitál dostupný. Pro investory by zase bylo snazší investovat do zahraničních tokenů než do domácích instrumentů, pokud zde nebudou k dispozici – což by vedlo k poklesu likvidity na místním trhu a vyšším nákladům na kapitál pro české subjekty.
Technologická závislost a ztráta kontroly: Když se domácí instituce neangažují v nových technologiích, hrozí, že později budou odkázány na cizí řešení, která nemusí plně vyhovovat jejich potřebám. Například pokud by české banky nevyvinuly vlastní systémy pro správu tokenů, mohly by být nuceny licencovat drahé zahraniční technologie nebo využívat zahraniční custody služby, čímž by citlivá data o českých klientech mohla být uložena mimo ČR. To vytváří bezpečnostní a suverénní riziko. Ztráta kontroly se týká i regulátorů – pokud se hlavní dění přesune jinam, český regulátor bude jen obtížně dohlížet na rizika, která vznikají mimo jeho jurisdikci, ale mohou ovlivnit české občany.
Utracení konkurenční výhody: Český finanční sektor si dosud udržoval jistou regionální konkurenceschopnost (Praha je významným středoevropským finančním centrem pro oblast deviz, pojištění apod.). Jestliže sousední země (např. Německo, Rakousko, Lichtenštejnsko, Polsko) implementují tokenizaci rychleji a lépe, mohou přitáhnout investory i projekty z našeho regionu. Např. německá legislativa již umožňuje vydávání elektronických dluhopisů na blockchainu a Frankfurt aktivně láká fintech inovace. Pokud Praha nenabídne srovnatelně progresivní prostředí, zůstane stranou. To by v dlouhém období znamenalo méně pracovních míst ve finančnictví, menší daňové příjmy z tohoto sektoru a nižší celkovou inovativnost ekonomiky.
Regulatorní zpoždění a možné skandály: Když regulace nereaguje včas, vzniká prostor pro neregulované aktivity a potenciální problémy. Mohlo by dojít k tomu, že se v ČR rozšíří neregulované krypto/token platformy (v šedé zóně), které nalákají investory na vidinu snadných zisků, ale bez ochrany. Pokud by pak došlo k podvodům nebo zhroucení takových projektů, mohli by investoři přijít o peníze a důvěra veřejnosti v nové technologie by utrpěla ránu – technologii by to zdiskreditovalo zrovna v momentě, kdy by ji bylo nejvíc potřeba adoptovat. Navíc by se ČNB a policie musely hašení následků věnovat pod tlakem, místo aby preventivně usměrňovaly vývoj. Proto je lepší mít jasná pravidla včas a zabránit vzniku divokého trhu mimo kontrolu, a to zejména nyní, kdy se kuloáry šíří zprávy, že FOMO tokenizace začne letos na podzim.
Ušlé příležitosti pro státní financování: Stát sám by mohl tokenizaci využít k efektivnějšímu financování (např. nabízet státní dluhopisy přímo občanům formou tokenů, což by mohlo snížit závislost na zahraničních investorech). Pokud by tuto vlnu zmeškal, mohl by platit vyšší výnosy investorům, protože by nebyl schopen oslovit tak širokou bázi kupujících. Dále by stát přišel o možnost lépe monitorovat finanční toky v reálném čase (což blockchain umožňuje) – například pro účely boje proti korupci či praní peněz.
Stručně, cena za nečinnost by byla vysoká. Jak Fink naznačuje, finanční trhy se vyvíjejí k větší demokratičnosti záměrně a úsilím – není to automatický proces. Pokud české instituce nevyvinou toto úsilí nyní, riskují, že se stanou pouhými diváky změn, které by raději měly samy řídit. V sázce je nejen ekonomický úspěch, ale i finanční suverenita a bezpečnost země.
Regulovaná vs. neregulovaná tokenizace: dva světy tokenů
Při debatě o tokenizaci je klíčové rozlišovat mezi neregulovanou tokenizací (tj. převážně svět kryptoměn a DeFi, jak se vyvinul v poslední dekádě) a regulovanou tokenizací, která je cílem velkých institucí typu BlackRock. Rozdíly jsou následující:
Právní status a dohled: Neregulovaná tokenizace probíhá často mimo rámec stávajících zákonů. Příkladem jsou Initial Coin Offerings (ICO) nebo různé DeFi tokeny, které reprezentují podíly na projektech, ale nejsou registrovány jako cenné papíry. Investoři v tomto světě nemají tradiční právní ochranu – pokud dojde k podvodu nebo úpadku projektu, nemohou se snadno dovolat svých práv. Naproti tomu regulovaná tokenizace znamená, že tokeny jsou vydávány v souladu s finanční regulací, například jako registrované cenné papíry (security tokeny) nebo pod dohledem centrální banky (CBDC, stablecoiny kryté fiat měnou). Tyto tokeny musí splňovat informační povinnosti, jejich emitenti jsou licencovaní subjekty a obchodování probíhá na licencovaných platformách. Investor tak získává obdobnou míru ochrany jako při investici do akcií či dluhopisů na regulované burze.
Identita vs. anonymita: Svět kryptoměn byl zčásti založen na pseudo-anonymitě – uživatelé mají adresy, ale neuvádějí přímo svou občanskou identitu. To je dvojsečné: z hlediska soukromí výhodné, z hlediska prevence kriminality problematické. Regulovaná tokenizace pro institucionální účely půjde cestou plné identifikace účastníků. Každý, kdo bude nakupovat regulovaný token, projde KYC procedurou, a každý převod bude přiřaditelný konkrétním subjektům (případně využitím zmíněných systémů digitální identity). Jinými slovy, transparency bude vyšší – regulator může vidět v reálném čase tok tokenů v systému a přiřadit je subjektům. Naproti tomu neregulované blockchainy (jako veřejná síť Ethereum) poskytují přehled transakcí, ale bez připojení identity – tu lze někdy zjistit analýzou, jindy ne.
Custody a technická rizika: V neregulovaném prostoru často platí zásada „not your keys, not your coins“ – jednotlivci sami spravují své privátní klíče v peněženkách a nesou plnou zodpovědnost za bezpečnost (což vede k případům ztracených prostředků při hacku nebo ztrátě hesla). Institucionální, regulovaná tokenizace pravděpodobně nabídne profesionální úschovu tokenů podobně jako dnes banky nabízejí úschovu listinných cenných papírů. Custodiané (správci aktiv) budou licencovaní a ponesou odpovědnost za bezpečné držení privátních klíčů k tokenizovaným aktivům klientů. To sníží technologická rizika pro koncové investory – nebudou muset být experty na kyberbezpečnost, aby mohli investovat do tokenizovaných aktiv. Zároveň to ale znamená, že decentralizace nebude absolutní – určité body (custodian, burza, depozitář) budou centralizované a regulované, aby se zajistila ochrana.
Integrace s finančním systémem: Neregulované krypto existovalo do značné míry paralelně vůči tradičnímu finančnímu systému. Byly zde omezené průniky (např. některé banky umožňovaly nákup krypta, několik států zavedlo přívětivé regulace), ale obecně šlo o oddělené světy. Cílem regulované tokenizace je naopak plynule propojit svět blockchain tokenů s tradičními financemi. To znamená, že bude možné využívat stávající infrastrukturu – např. investiční poradci budou smět doporučovat tokenizované produkty, banky je budou mít v bilanci, centrální banky je zahrnou do statistik. Bude též existovat napojení na platební systémy – pokud bude vydán token reprezentující peníze (např. tokenizované depozitum kryté u banky), centrální banka jej může považovat za součást nabídky peněz M2 apod. Zkrátka, regulovaná tokenizace bude respektovat současné mantinely finanční stability a ochrany investorů, jen využije novou technologii ke zvýšení efektivity.
Pověst a důvěra: S neregulovanými krypto trhy se bohužel pojila i jistá stigma – mnoho mainstreamových institucí je vnímalo jako Divoký západ plný spekulací, což kulminovalo např. kolapsem burzy FTX v roce 2022 a dalšími skandály. Naproti tomu tokenizace zastřešená renomovanými institucemi (bankami, burzami) bude budována s ohledem na důvěru veřejnosti. Larry Fink sám uvádí, že není proti digitálním aktivům – naopak uznává inovace DeFi – ale zároveň varuje, že bez řádné fiskální politiky by tato inovace mohla podrýt ekonomickou pozici USA. To implikuje, že BlackRock a podobné instituce chtějí přijmout to nejlepší z technologie (rychlost, transparentnost) a současně zamezit negativním vedlejším efektům (nestabilita, nekalé aktivity). Výsledkem by měl být finanční svět, který je technologicky modernizovaný, ale nepřichází o atributy jako je regulovanost, předvídatelnost a důvěryhodnost.
Závěrem k této části: Neregulovaná a regulovaná tokenizace se mohou na první pohled jevit podobně – v obou se obchoduje token reprezentující hodnotu. Ale z perspektivy institucí je dělí zásadní propast v pravidlech hry. Pro institucionální účast (zejména veřejných institucí a velkých správců aktiv) je regulovaná tokenizace jedinou schůdnou cestou. Neznamená to, že by se celý krypto-svět „zkrotil“ – spíše dojde k rozdělení rolí: jádrem finančního systému se stanou regulované tokeny, zatímco neregulované kryptoměny mohou dál existovat na okraji či pro specifické případy použití. Pro veřejné politiky je důležité vytvořit most mezi těmito světy – umožnit konverze a migraci inovací z neregulovaného prostoru do regulovaného rámce (např. perspektivní DeFi projekty přilákat do sandboxu a dát jim regulační vedení).
Závěr
Dopis Larryho Finka z roku 2025 vysílá jasnou zprávu: tokenizace finančních aktiv bude jedním z megatrendů, který přetvoří globální finanční systém. BlackRock, největší správce aktiv na světě, vnímá tokenizaci jako příležitost, jak zefektivnit trhy, zapojit více investorů a uvolnit obrovské množství neaktivního kapitálu do produktivní ekonomiky. Zároveň ale upozorňuje, že to nebude samočinný proces – vyžaduje investice do technologií, nové regulační rámce a spolupráci veřejného a soukromého sektoru.
Pro Českou republiku z toho plyne imperativ nebýt pozadu. Český finanční ekosystém – od centrální banky, přes komerční banky, burzu, až po ministerstva a regulátory – musí již nyní podniknout konkrétní kroky, aby tokenizační vlnu využil k posílení domácího trhu, a nikoli aby byl jejím pasivním objektem. To znamená vzdělávání, pilotní projekty, legislativní iniciativy a budování infrastruktury v nejbližších letech.
Jak ukazují Finkovy závěry, tokenizace by mohla být pro finanční svět tím, čím byl Aladdin pro správu portfolií v 80. letech nebo iShares ETF v první dekádě 21. století – game-changer, který změní pravidla hry. BlackRock dokonce naznačuje, že budoucí standardní investiční portfolia mohou zahrnovat významný podíl tokenizovaných soukromých aktiv vedle akcií a dluhopisů. Je tedy velmi pravděpodobné, že za 5–10 let budou instituce, které nyní váhají, zpětně litovat, že nezačaly dříve.
Z pohledu veřejného zájmu je pozitivní, že tokenizace může zpřístupnit investice širším vrstvám obyvatelstva, zefektivnit alokaci kapitálu a snížit transakční náklady v ekonomice. To může přispět k růstu a prosperitě – ostatně Fink klade tokenizaci do kontextu „budování prosperující budoucnosti pro více lidí“. Aby se však naplnil tento optimistický scénář, je třeba zodpovědného vedení: regulátoři musí držet krok s inovacemi, zajistit ochranu investorů a bezpečnost systému, zatímco inovativní firmy a instituce potřebují dostat prostor k experimentování a uvádění nových produktů.
Tokenizace tedy není jen technickou změnou, ale strategickou výzvou. Stejně jako nástup internetu rozdělil vítěze a poražené podle toho, kdo jej dokázal využít, rozdělí i nástup tokenizace finanční svět na ty, kdo získají náskok, a ty, kdo ztratí relevanci. Českým finančním institucím a tvůrcům politik tento report doporučuje zařadit tokenizaci mezi priority inovací a rozvoje. Jak trefně poznamenává Larry Fink: „Trhy se nestávají inkluzivními samy od sebe. Vyžadují neustálé úsilí a vědomá rozhodnutí“. Nyní je čas taková rozhodnutí činit, aby český finanční sektor vstoupil do éry tokenizace připraven a posílen.
Zdroje: https://www.blackrock.com/corporate/investor-relations/larry-fink-annual-chairmans-letter
