Základ článku: autorský text vychází z blogu ECB One market, one supervision: the case for integrated EU capital markets oversight z 30. března 2026 a z navazujícího Occasional Paper No. 383.
Evropa chce hlubší kapitálové trhy, více přeshraničních investic a silnější savings and investments union. ECB ale teď říká nepříjemně jasnou věc: bez integrovanějšího dohledu nad kapitálovým trhem zůstane tato ambice jen zčásti naplněná. Problém už není jen v právních rozdílech nebo pomalé harmonizaci. Problém je i v tom, že trh je stále více přeshraniční, zatímco dohled nad ním zůstává roztříštěný, národní a často nekoordinovaný.
ECB svůj argument staví na poměrně tvrdých datech. V Occasional Paper uvádí, že evropská supervisory architecture dnes zahrnuje 52 národních dohledových autorit a 16 různých organizačních uspořádání. To je zásadní kontrast proti bankovnímu dohledu, který je od roku 2014 v eurozóně výrazně centralizován přes SSM. Podle ECB tato fragmentace už neodpovídá realitě trhu, kde velcí hráči fungují napříč jurisdikcemi a kde jednotlivé národní autority často nemají plný přehled o přeshraničních rizicích ani dostatečnou kapacitu jednat na systémové úrovni.
Právě proto ECB podporuje silnější roli evropského dohledu, zejména přes reformovanou ESMA. Blog i podkladový paper mluví o čtyřech hlavních přínosech: vyšší efektivita dohledu, vyšší provozní efektivita, jednodušší procesy pro velké přeshraniční skupiny a hlubší integrace kapitálového trhu díky jednotnějšímu uplatňování Single Rulebook. Důležitý je i politický kontext: ECB tuto debatu přímo spojuje s prosincovým balíčkem Evropské komise k market integration and supervision a s březnovou agendou evropské konkurenceschopnosti.
Návrh ale není postavený jako plošná centralizace všeho. ECB popisuje dvouúrovňový model. ESMA by přímo dohlížela jen na určité velké a přeshraničně relevantní hráče, zatímco většina subjektů by zůstala pod národní supervizí. U tržních infrastruktur paper uvádí, že by pod přímý EU dohled mohlo spadnout zhruba pět až šest CCP a patnáct CSD, tedy přibližně 40 % každého z těchto sektorů. Národní autority by přitom nepřišly o roli; měly by dál zůstat klíčovými dohledovými partnery pro domácí instituce a pro lokální expertizu.
Z pohledu Tokenizace.cz je nejzajímavější pasáž ta, která se týká CASPů a MiCAR. ECB zde nejde opatrnou cestou. Naopak tvrdí, že pro všechny CASPy existuje compelling case pro EU-level supervision, protože jsou přeshraniční už ze své podstaty. Blog uvádí, že k listopadu 2025 bylo podle MiCAR autorizováno 94 poskytovatelů, z nichž 62 plánovalo působit v nejméně sedmi členských státech a 47 mířilo na celoevropskou aktivitu. ECB k tomu dodává ještě jeden silný argument: protože je kryptodohled v Evropě nový, dává smysl budovat expertizu jednou, ve vysokém standardu, a nerozmělňovat ji nedokonale do 27 národních systémů.
To má přímý dopad i na budoucnost tokenizace. Pokud má v EU růst tokenizovaný trh s aktivy, fondy, obchodními místy nebo novými distribučními modely, nebude stačit jen technická interoperabilita a jednotné licenční rámce. Bude potřeba i konzistentní dohled nad subjekty, které tento trh obsluhují. Jinak vznikne známý evropský paradox: jednotný trh na papíře, ale prakticky rozdílné standardy, rozdílné výklady a rozdílná intenzita dohledu podle toho, ve které zemi firma licenci získala. ECB v tomto směru mluví velmi přímo: uneven supervision už není jen administrativní problém, ale překážka integrace trhu.
Současně je potřeba dodat, že ECB netvrdí, že samotná supervizní reforma všechno vyřeší. Blog i Occasional Paper výslovně říkají, že nejde o silver bullet a že vedle dohledu zůstávají otevřené i těžší otázky insolvencí, zdanění, company law nebo širší právní harmonizace. Jenže právě zde je pointa jejich argumentu: čekat na úplnou právní konvergenci by znamenalo ztratit čas. Integrovanější dohled lze podle ECB posílit dříve a právě on může dát jednotnému trhu alespoň pevnější provozní kostru, i když právní sjednocení zůstane nedokončené.
Nejdůležitější sdělení tohoto textu proto neleží v institucionální debatě o ESMA samotné. Leží v tom, co si z něj musí odnést trh. Pokud Evropa chce, aby kapitál skutečně proudil přes hranice a aby nové vrstvy trhu — včetně tokenizace a MiCAR infrastruktury — nebyly jen soustavou národních výjimek, musí začít dohlížet na přeshraniční hráče jako na přeshraniční hráče. Ne jako na součet 27 domácích případů. Tento článek tedy ve skutečnosti neříká „více Bruselu“. Říká něco přesnějšího: evropský kapitálový trh nebude opravdu jednotný, dokud bude jeho dohled organizován tak, jako by jednotný nebyl.
Poslední příspěvky:
- Citi tokenizuje akcie privátních firem. První je Kaleido — a důležitější než samotný token je role banky jako emitenta a custodiana
- SEC otevírá cestu k tokenizovaným akciím. Zrušení pravidel NMS může změnit, jak se budou obchodovat akcie na DLT a DeFi trzích
- Tokenizace přístupu k AI: případ Fable 5 ukazuje, proč budou regulované trhy potřebovat licenční, oborové a dohledové tokeny
- Britská Sněmovna lordů tlačí na mírnější pravidla pro bankovní stablecoiny. Londýn nechce zmeškat závod o digitální peníze
- Digitální euro jde v červnu do klíčového hlasování. Evropa rozhoduje, zda veřejné peníze zůstanou i v digitální ekonomice
