Základ článku: autorský text vychází především z vystoupení člena Výkonné rady ECB Piera Cipolloneho před výborem ECON Evropského parlamentu, z předchozích projevů ECB k tokenizovaným finančním trhům, z materiálů ECB k projektu Pontes a z analýzy Ledger Insights k potřebě evropské regulace tokenizovaných depozit.
Evropská centrální banka posouvá debatu o tokenizaci do velmi praktické fáze. Už nejde jen o otázku, zda budou existovat stablecoiny, tokenizované fondy nebo digitální cenné papíry. Hlavní otázka zní: čím se budou tyto transakce bezpečně vypořádávat a podle jakých pravidel budou fungovat tokenizované bankovní peníze v celé EU?
Piero Cipollone při vystoupení před výborem ECON zdůraznil, že zapojení veřejného sektoru do wholesale tokenizovaných financí je mimořádně důležité. Pokud ECB neposkytne settlementové aktivum v penězích centrální banky na DLT, mohou podle něj nastat dva problematické scénáře. Buď se trh nerozvine, protože účastníci nebudou chtít nést kreditní riziko soukromého settlementového aktiva. Nebo se trh přesune výhradně k soukromým řešením, zejména stablecoinům.
To je podstatné. ECB tím neříká, že soukromá řešení nemají existovat. Naopak připouští, že budoucí digitální peněžní vrstva může být kombinací peněz centrální banky, tokenizovaných depozit a případně stablecoinů. Klíčové ale je, aby trh měl bezpečný veřejný settlementový základ. Bez něj by tokenizované kapitálové trhy mohly zůstat buď příliš malé, nebo příliš závislé na soukromých peněžních nástrojích.
V praxi jde o velmi jednoduchý problém. Pokud se tokenizovaný cenný papír, fondový podíl nebo repo transakce vypořádává na DLT, musí se současně vyřešit peněžní noha transakce. Aktivum může být technologicky připravené, ale pokud platba probíhá v nástroji, kterému protistrany plně nedůvěřují, nevznikne institucionálně robustní trh. U velkých finančních institucí není settlementové aktivum detail. Je to základ důvěry.
Právě proto ECB rozvíjí projekt Pontes. Ten má propojit tržní DLT platformy s TARGET Services a umožnit vypořádání tokenizovaných wholesale transakcí v penězích centrální banky. ECB už dříve uvedla, že služba má být dostupná od třetího čtvrtletí roku 2026. Z pohledu evropské tokenizace jde o jeden z nejdůležitějších infrastrukturních kroků: tokenizovaná aktiva potřebují tokenizovanou, případně DLT-kompatibilní peněžní nohu, která má nejvyšší míru důvěry.
Cipolloneho argument je ale širší než Pontes. Týká se celé evropské peněžní vrstvy pro digitální trhy. Stablecoiny mají rychlost, programovatelnost a dostupnost. Tokenizované depozity mají blízkost bankovnímu systému, klientskému vztahu a tradičním bankovním penězům. Peníze centrální banky poskytují veřejný settlementový anchor. Pokud tyto vrstvy vzniknou nekoordinovaně, Evropa může skončit s roztříštěným systémem, kde každá země, banka nebo platforma používá vlastní definice, vlastní právní režim a vlastní technické standardy.
To je přesně místo, kde se otevírá otázka tokenizovaných depozit. Tokenizovaný depozit není stablecoin v běžném smyslu. Je to digitální reprezentace bankovního vkladu, tedy závazku banky vůči klientovi. Pro korporátní platby, settlement, treasury a B2B infrastrukturu může být přirozenější než stablecoin, protože zůstává uvnitř bankovního rámce. Jenže v EU zatím neexistuje jednotná harmonizovaná definice depozitu v takové podobě, která by bezpečně pokrývala tokenizované depozitní nástroje napříč členskými státy.
ECB upozorňuje, že právě zde vzniká riziko fragmentace. Stejný nebo velmi podobný nástroj může být v jednom členském státě považován za depozit, zatímco v jiném nikoli. To by v praxi znamenalo právní nejistotu, rozdílné zacházení, obtížnější přeshraniční použití a potenciální nerovné podmínky mezi bankami. Pro digitální evropský kapitálový trh by to byl zásadní problém.
Evropa už má MiCA pro kryptoaktiva a stablecoiny. Má DLT Pilot Regime pro vybrané tržní infrastruktury. Připravuje Pontes pro vypořádání tokenizovaných transakcí v penězích centrální banky. Ale tokenizované depozity stojí mezi těmito světy. Nejsou klasickým kryptoaktivem, protože vycházejí z bankovního vkladu. Nejsou ani CBDC, protože je vydává komerční banka. A nejsou běžným depozitem v tradičním smyslu, protože mají být použitelné v tokenizovaných a programovatelných prostředích.
Právě tato mezivrstva bude pro banky strategická. Pokud stablecoiny získají velkou část digitálních plateb a settlementu, banky mohou ztrácet část vztahu s klientem i část depozitní základny. Pokud naopak banky dokážou nabídnout tokenizované depozity, mohou zůstat relevantní i v prostředí 24/7 digitálních trhů. Tokenizovaný depozit může být bankovní odpověď na stablecoin: zachovává logiku bankovního vkladu, ale přidává programovatelnost, automatizaci a napojení na DLT.
To ale vyžaduje regulaci. Bez jasného rámce budou tokenizované depozity vznikat jako národní nebo bilaterální experimenty. Německo může postupovat jedním směrem, Francie jiným, Nizozemsko dalším a menší trhy mohou čekat na jasnější evropský výklad. Výsledkem by nebyl jednotný digitální kapitálový trh, ale další vrstva fragmentace. Přesně tomu se ECB snaží předejít.
Z pohledu kapitálových trhů je klíčové, že settlementové aktivum určuje škálovatelnost. Tokenizovaný dluhopis, fondový podíl nebo akcie mohou být technicky vydány na DLT. Ale pokud každá emise používá jiný settlementový token, jinou bankovní vrstvu a jiný právní režim, likvidita se bude tříštit. Institucionální investoři nebudou chtít držet nebo přijímat peněžní aktiva, jejichž právní status, redemption, kreditní riziko nebo účetní zacházení nejsou jasné.
ECB proto mluví o „menu of choice“. Trh nemá být nucen do jediného řešení. V některých případech může dávat smysl settlement v penězích centrální banky. V jiných tokenizovaný bankovní depozit. V dalších stablecoin nebo e-money token. Ale tato volba musí být postavena na jasných pravidlech, interoperabilitě a důvěryhodném veřejném základu. Jinak volba nebude znamenat konkurenci, ale chaos.
Pro tokenizaci je to zásadní posun v debatě. První fáze trhu se soustředila na otázku, co lze tokenizovat. Druhá fáze se soustředí na otázku, jak se tokenizovaná aktiva vypořádají. Třetí fáze bude o tom, jak propojit tokenizovaná aktiva, tokenizované peníze, reporting, custody, právní finalitu a dohled do jednoho funkčního provozního modelu.
V tomto kontextu je důležitá i evropská snaha o širší integraci kapitálových trhů. Pokud má EU konkurovat USA, Velké Británii nebo Singapuru, nestačí mít jednotlivé piloty. Musí vzniknout infrastruktura, která umožní přeshraniční emise, obchodování, settlement a správu aktiv v jednotnějším režimu. Tokenizované depozity mohou být jedním z klíčových dílků této infrastruktury, protože propojují bankovní peníze s digitálním trhem.
Pro banky to znamená dvojí výzvu. Za prvé musí technologicky pochopit tokenizované prostředí: DLT, smart contracts, peněžní tokeny, custody, provoz 24/7, kybernetickou odolnost a interoperabilitu. Za druhé musí právně a regulatorně obhájit, že tokenizovaný depozit je skutečně bankovní peněžní nástroj s jasným statusem, ochranou, redemption mechanismem a účetním zacházením. Bez obou vrstev se z tokenizovaných depozit nestane masově použitelná infrastruktura.
Pro fintechy a tokenizační platformy je závěr také jasný. Nestačí vytvořit token a říct, že settlement proběhne on-chain. Je nutné vědět, jaký peněžní instrument se použije, kdo jej vydává, jaké nese riziko, zda je interoperabilní, zda je právně uznatelný napříč EU a zda se na něj mohou spolehnout institucionální účastníci. Settlementová vrstva bude v regulované tokenizaci často důležitější než samotná tokenová reprezentace aktiva.
Pro emitenty tokenizovaných cenných papírů a fondů to má praktický dopad. Výběr settlementového aktiva se stane součástí produktu. Jinak bude vypadat emise vypořádávaná v penězích centrální banky přes Pontes, jinak emise s tokenizovaným bankovním depozitem a jinak emise využívající stablecoin nebo e-money token. Každá varianta bude mít odlišný rizikový profil, provozní model i regulatorní interpretaci.
Z pohledu Tokenizace.cz je hlavní pointa jasná: budoucnost evropské tokenizace nebude jen o blockchainech. Bude o penězích. Přesněji o tom, zda Evropa dokáže vytvořit koherentní peněžní architekturu pro digitální kapitálové trhy. Bez veřejného settlementového anchoru a bez společných pravidel pro tokenizované depozity vznikne roztříštěný trh, kde bude hodně pilotů, ale málo škálovatelné infrastruktury.
ECB tím nepřímo říká něco velmi důležitého: tokenizace se nedá nechat jen na trhu. Trh může inovovat, ale veřejný sektor musí poskytnout bezpečný rámec, peníze centrální banky a právní jistotu. Jinak se buď nebude inovovat dostatečně, nebo se inovace přesune do čistě soukromých peněžních nástrojů, které nemusí být pro systémovou infrastrukturu dostatečně robustní.
Závěr je praktický. Pokud chce Evropa skutečný digitální kapitálový trh, potřebuje tři vrstvy: tokenizovaná aktiva, tokenizované peníze a jednotná pravidla. Pontes řeší část veřejné settlementové vrstvy. Stablecoiny řeší část soukromé peněžní inovace. Tokenizované depozity mohou být bankovní střední cestou. Ale právě u nich je nutná evropská harmonizace. Bez ní se tokenizace nerozvine jako jednotný trh, ale jako soubor národních experimentů. A to je přesně fragmentace, které se ECB snaží zabránit.
Odkazy a zdroje
Ledger Insights — ECB highlights need for EU tokenized deposit regulation to avoid fragmentation, 5. června 2026.
ECB — Money in the digital age, projev Piera Cipolloneho, 28. května 2026.
ECB — Building the rails for Europe’s tokenised financial markets, projev Piera Cipolloneho, 23. března 2026.
ECB — Towards an efficient and integrated digital capital market in Europe: the role of tokenisation and the Eurosystem’s policy response, Macroprudential Bulletin, duben 2026.
ECB — Pontes.
Poslední příspěvky:
- Citi tokenizuje akcie privátních firem. První je Kaleido — a důležitější než samotný token je role banky jako emitenta a custodiana
- SEC otevírá cestu k tokenizovaným akciím. Zrušení pravidel NMS může změnit, jak se budou obchodovat akcie na DLT a DeFi trzích
- Tokenizace přístupu k AI: případ Fable 5 ukazuje, proč budou regulované trhy potřebovat licenční, oborové a dohledové tokeny
- Britská Sněmovna lordů tlačí na mírnější pravidla pro bankovní stablecoiny. Londýn nechce zmeškat závod o digitální peníze
- Digitální euro jde v červnu do klíčového hlasování. Evropa rozhoduje, zda veřejné peníze zůstanou i v digitální ekonomice
