Základ článku: autorský text vychází především ze zprávy BIS Innovation Hub „Project Aperta: enabling cross-border interconnectivity through open finance interoperability“ a ze souvisejících informací GLEIF k využití LEI v přeshraničním open finance prototypu.
BIS zveřejnil výsledky Project Aperta, experimentu, který na první pohled vypadá méně efektně než tokenizované platby, stablecoiny nebo digitální měny centrálních bank. Ve skutečnosti ale míří na jednu z největších překážek globálních digitálních financí: přeshraniční přenositelnost finančních dat.
Project Aperta neřeší primárně převod tokenu. Řeší něco základnějšího: jak bezpečně propojit domácí open finance sítě různých jurisdikcí tak, aby banky, fintechy a další oprávnění poskytovatelé mohli přes API pracovat s ověřenými finančními a obchodními daty napříč hranicemi. BIS tento model popisuje jako „network of networks“ — síť sítí, která nepřepisuje domácí infrastruktury, ale propojuje je přes neutrální interoperabilní vrstvu.
To je důležité, protože open banking a open finance se za poslední roky rozvinuly hlavně na domácí úrovni. V jednotlivých zemích umožňují bezpečnější sdílení bankovních a finančních dat, podporují konkurenci, inovace, rychlejší onboarding a nové finanční služby. Jakmile ale firma nebo klient vstoupí do přeshraniční situace, výhody často mizí. Každá jurisdikce používá jiné standardy, jiné datové formáty, jiný trust framework a jiné provozní požadavky.
Právě zde Project Aperta přináší největší hodnotu. Prototyp propojuje open finance sítě Spojeného království, Spojených arabských emirátů, Brazílie, Hongkongu a Indie. Nejde tedy o bilaterální experiment mezi dvěma zeměmi. Jde o multijurisdikční test, který zkoumá, zda je možné postavit opakovatelnou architekturu pro bezpečnou výměnu dat mezi více domácími open finance systémy.
Konkrétní use cases jsou zvoleny velmi prakticky: SME banking a trade finance. To dává smysl. Malé a střední podniky při vstupu na zahraniční trhy často narážejí na opakované manuální kontroly, duplicitní dokumenty, dlouhý onboarding, složitý přístup k zahraničním bankovním účtům, úvěrům a trade finance produktům. Výsledkem je, že přeshraniční obchod je pro SME dražší, pomalejší a administrativně těžší než pro velké korporace.
Aperta ukazuje, že část těchto překážek může být řešena datovou interoperabilitou. Pokud lze ověřená firemní, bankovní a obchodní data bezpečně přenášet mezi oprávněnými subjekty v různých jurisdikcích, může se zrychlit otevření účtu, posouzení firmy, provedení KYB/AML kontrol i přístup k trade finance nástrojům, jako jsou letter of credit, supply chain finance nebo data spojená s přepravními dokumenty.
Tady je nutné zdůraznit rozdíl oproti projektům typu Agorá nebo Pontes. Project Agorá testuje tokenizované komerční bankovní depozity a tokenizované rezervy centrálních bank pro wholesale přeshraniční platby. Pontes má propojit DLT tržní platformy s TARGET Services a umožnit settlement v penězích centrální banky. Project Aperta je jiný typ infrastruktury. Neřeší primárně settlement peněz. Řeší datovou vrstvu, bez které se přeshraniční digitální finance stejně neobejdou.
Jinými slovy: Agorá a Pontes se ptají, jak se budou pohybovat peníze. Aperta se ptá, jak se budou bezpečně pohybovat data, která umožní bankám a regulovaným firmám vědět, komu peníze posílají, kdo je protistrana, zda je firma ověřená, jaké má obchodní dokumenty a zda splňuje požadavky pro finanční službu.
Tato datová vrstva je pro tokenizaci zásadní. Tokenizovaná aktiva, digitální fondy, stablecoiny, tokenizované depozity nebo přeshraniční trade finance nebudou fungovat jen na základě technického převodu hodnoty. Budou potřebovat ověřenou identitu právnických osob, přenositelné obchodní údaje, interoperabilní API, právně čitelné souhlasy, auditovatelný přístup k datům a schopnost provádět KYB/AML napříč jurisdikcemi.
Právě proto je důležitá role LEI. Global Legal Entity Identifier Foundation zdůrazňuje, že Legal Entity Identifier může v Project Aperta sloužit jako globálně standardizovaný identifikátor právnické osoby. Pokud je firma identifikována přes LEI, může být pro banky a poskytovatele finančních služeb snazší automatizovaně ověřit, s kým jednají. To může zrychlit KYB, AML, otevření účtu, platební procesy i trade finance.
V kontextu BlockID a digitální identity je to velmi podstatný bod. Budoucí finanční infrastruktura nebude moci spoléhat na to, že každá aplikace si bude identitu firmy řešit samostatně. Bude potřebovat standardizované, ověřitelné a strojově použitelné identifikátory. LEI je jeden z nejdůležitějších globálních kandidátů pro právnické osoby. U fyzických osob, UBO, oprávnění, dokumentů a vztahů bude potřeba další vrstvená datová mapa. Ale princip je stejný: agent, banka ani regulátor nesmí hádat. Musí číst ověřená data z důvěryhodné identity a vztahové struktury.
Project Aperta je zajímavý také tím, že nestaví novou uzavřenou infrastrukturu jedné země nebo jedné firmy. Všechny architektonické dokumenty, překladové protokoly, návrhy trust a identity systémů, referenční kód a datové modely mají být sdíleny jako veřejné statky pro centrálněbankovní komunitu a další jurisdikce. To je důležité. Pokud má přeshraniční open finance fungovat, nemůže být založeno na izolovaných proprietárních ostrovech. Musí být opakovatelné, přenositelné a použitelné napříč více právními a technickými prostředími.
Z regulatorního pohledu je Aperta především testbed. BIS výslovně popisuje projekt jako experimentální iniciativu. To znamená, že nejde o hotový produkční systém. Význam projektu je v tom, že ukazuje technickou proveditelnost a umožňuje regulátorům lépe pochopit, jaké právní, governance a technické změny by byly potřeba pro skutečné nasazení.
To je správný přístup. Přeshraniční open finance není jen otázka API. Je to otázka odpovědnosti za data, souhlasu klienta, právní vymahatelnosti, kybernetické bezpečnosti, ochrany osobních a obchodních údajů, identity protistran, regulatorního dohledu, AML/CFT a governance celé sítě. Neutrální interoperabilní vrstva musí být důvěryhodná nejen technologicky, ale i právně a institucionálně.
Pro centrální banky je význam ještě širší. Přeshraniční platby jsou dlouhodobě jednou z priorit G20 i BIS. Často se mluví o rychlosti, nákladech, transparentnosti a dostupnosti. Aperta doplňuje, že bez přeshraničně použitelných dat se tyto cíle nepodaří naplnit naplno. Rychlá platba je důležitá, ale pokud onboarding, KYB, obchodní dokumentace a compliance trvají týdny, samotná rychlost settlementu problém nevyřeší.
Pro banky a fintechy může být Aperta praktickou cestou, jak rozšířit open finance za hranice domácího trhu. Dnes může banka v jedné zemi efektivně pracovat s daty klienta podle místních open banking pravidel, ale přeshraničně se opět vrací k manuálnímu sběru dokumentů. Pokud by vznikla interoperabilní vrstva podobná Aperta, banky by mohly lépe obsluhovat klienty obchodující v zahraničí, fintechy by mohly stavět služby napříč trhy a SME by získaly snazší přístup k účtům, úvěrům a trade finance.
Pro tokenizaci je hlavní poučení jednoduché: digitální kapitálový trh nebude jen o tokenizovaných aktivech a digitálních penězích. Bude také o datové interoperabilitě. Pokud se má tokenizovaný fond, dluhopis, obchodní pohledávka, elektronický bill of lading nebo stablecoinový settlement používat přes hranice, musí být možné bezpečně a standardizovaně přenášet i související data o firmě, dokumentech, oprávněních a compliance stavu.
V tomto smyslu Aperta zapadá do stejné rodiny infrastrukturních projektů jako Agorá, Pontes, Nexus nebo další iniciativy BIS Innovation Hub. Každý řeší jinou část skládačky. Agorá tokenizované wholesale platby. Pontes settlement tokenizovaných trhů v penězích centrální banky. Nexus propojení instant payment systémů. Aperta přenositelnost open finance dat. Teprve dohromady začínají ukazovat, jak může vypadat skutečná digitální finanční infrastruktura nové generace.
Z pohledu Evropy je Aperta relevantní i pro debatu o open finance, digitální identitě, eIDAS, LEI, firemních datech, tokenizovaných aktivech a kapitálových trzích. Evropa často vytváří silné domácí nebo regionální datové rámce, ale globální obchod potřebuje interoperabilitu mimo hranice EU. Pokud evropské firmy, banky a regulátoři nebudou schopni bezpečně sdílet ověřená data s partnery v dalších jurisdikcích, část výhod digitální infrastruktury zůstane uzavřená uvnitř regionu.
Hlavní závěr je praktický. Project Aperta ukazuje, že přeshraniční open finance je technicky možné, ale bude vyžadovat společné standardy, důvěryhodnou identitu, interoperabilní API, jasnou governance a právní koordinaci. Pro SME a trade finance může jít o zásadní zjednodušení. Pro banky a fintechy o novou vrstvu služeb. Pro tokenizaci o chybějící datovou infrastrukturu, bez které se digitální aktiva nedostanou do plnohodnotného přeshraničního provozu.
Budoucí digitální finance proto nebudou stát pouze na otázce, jaký token se přesune z jedné peněženky do druhé. Budou stát na tom, zda se spolu s hodnotou dokážou bezpečně, ověřitelně a regulatorně čitelně pohybovat také data. A právě v tom je Project Aperta důležitější, než se může na první pohled zdát.
Odkazy a zdroje
BIS Innovation Hub — Project Aperta: enabling cross-border interconnectivity through open finance interoperability, 29. května 2026.
BIS Innovation Hub — Project Aperta.
GLEIF — BIS collaborates with GLEIF to use LEIs in cross-border open finance prototype, 29. května 2026.
GLEIF — Project Aperta demonstrates how LEIs create KYB and AML efficiency in SME cross-border payments and business account opening use-cases.
BIS — Opening doors to open finance: evidence from the international experience.
Poslední příspěvky:
- Citi tokenizuje akcie privátních firem. První je Kaleido — a důležitější než samotný token je role banky jako emitenta a custodiana
- SEC otevírá cestu k tokenizovaným akciím. Zrušení pravidel NMS může změnit, jak se budou obchodovat akcie na DLT a DeFi trzích
- Tokenizace přístupu k AI: případ Fable 5 ukazuje, proč budou regulované trhy potřebovat licenční, oborové a dohledové tokeny
- Britská Sněmovna lordů tlačí na mírnější pravidla pro bankovní stablecoiny. Londýn nechce zmeškat závod o digitální peníze
- Digitální euro jde v červnu do klíčového hlasování. Evropa rozhoduje, zda veřejné peníze zůstanou i v digitální ekonomice
