Autor: [Redakce Tokenizace.cz] – 8. srpen 2025
Na začátku srpna 2025 otřásla globálním finančním systémem zpráva, kterou málokdo čekal. Trumpova administrativa otevřeně zpochybnila autoritu Basel Committee on Banking Supervision (BCBS) v oblasti regulace kryptoměn. Tento krok, který americká zpráva označuje jako nutný pro podporu inovací, může zásadně ovlivnit stabilitu globálního finančního systému a tokenizační trhy v Evropě.
1250 % rizikové váhy: Proč jsou trnem v oku amerických regulátorů?
Od ledna 2026 mají podle BCBS vstoupit v platnost nová pravidla pro kapitálové požadavky na kryptoaktiva. Tato pravidla rozdělují kryptoaktiva do dvou hlavních skupin:
- Skupina 1 (Group 1a/1b): tokenizovaná tradiční aktiva a regulované stablecoiny s nízkým rizikem. Těm mohou být přiřazeny podobné kapitálové požadavky jako jejich tradičním ekvivalentům.
- Skupina 2 (Group 2a/2b): vysoce volatilní nebo neplně zajištěná kryptoaktiva.
- 2a: částečně zajištěné stablecoiny s omezenou volatilitou.
- 2b: nebankovní kryptoaktiva bez zajištění – Bitcoin, Ethereum a velká část DeFi tokenů.
Právě Group 2b nese rizikovou váhu 1250 %, což v praxi znamená, že banky musí proti každému euru expozice v těchto aktivech držet jedno euro vlastního kapitálu. To je ekvivalentní účetnímu odepsání těchto aktiv z pohledu regulované banky.
Důvody pro tak vysokou sazbu?
- extrémní volatilita,
- nízká likvidita v krizových obdobích,
- rizika související s nelegálními aktivitami,
- nedostatek dohledu nad decentralizovanými emisemi.
Proč Trump brojí proti 1250 %
Trumpova administrativa označila tato opatření za překážku pro konkurenceschopnost amerických bank a rozvoj inovací. Uvádí, že BCBS „nemá žádnou právně závaznou autoritu“[2] a navrhuje rizikově orientovaný přístup:
- Pokud jsou tokenizovaná aktiva plně krytá a obchodovaná na regulovaných trzích, měla by mít stejné kapitálové zacházení jako jejich tradiční podoba.
- Stablecoiny, které jsou transparentní a rezervně zajištěné, by neměly nést 1250 %, ale spíše 0–20 %.
Tento přístup odpovídá nedávno přijatému GENIUS Actu, který stanoví 100% krytí stablecoinů státními dluhopisy USA[3]. Cílem je, aby dolarové stablecoiny fungovaly jako digitální prodloužení americké měny – bez zátěže extrémních kapitálových bariér.
Rizika pro Evropu: „digitalizovaná dolarizace“ a regulační past
Evropská unie implementuje Basel standardy prostřednictvím CRR3, zatímco nařízení MiCA omezuje používání stablecoinů bez regulace[5]. Výsledky:
- Evropské banky budou čelit násobně vyšší kapitálové zátěži než jejich američtí konkurenti.
- Tokenizované produkty denominované v USD dostanou v USA lepší regulatorní podmínky.
- ECB varuje, že digitální dominance dolaru může vést k oslabení přenosu měnové politiky v eurozóně a zvýšení nákladů financování[4].
Tokenizace v ohrožení?
Evropský trh s tokenizovanými aktivy má podle expertů (např. Boston Consulting Group, Deloitte) potenciál k exponenciálnímu růstu[6][7]. Pokud ale zůstane pod přísnějším kapitálovým režimem než USA, hrozí odliv inovací a kapitálu do prostředí s příznivějšími podmínkami – především do USA.
Co může Evropa dělat?
Evropa má několik možností, jak reagovat:
- Zrychlit digitální euro (CBDC): nabídnout silnou alternativu vůči dolarovým stablecoinům.
- Podpořit eurovou tokenizaci: zavést jasné, přiměřené kapitálové a rezervní požadavky.
- Globální koordinace: zapojit platformy G20 a FSB k hledání harmonizovaného přístupu a omezení regulatorní arbitráže.
- Podpora projektů zaměřených na regulovanou tokenizaci aktiv ve skupině 1: Evropa musí aktivně podporovat projekty, které využívají bezpečnou a regulovanou strukturu tokenizace tradičních aktiv (Group 1a/1b) a zároveň efektivně pracují s infrastrukturou kryptoaktiv skupiny 2 (např. stablecoiny nebo kryptoměny jako prostředek vypořádání transakcí).
Takový přístup vyžaduje přijetí regulovaného tokenizačního standardu – hybridního ekosystému, který kombinuje důvěru a stabilitu tradičního finančního sektoru s inovacemi digitálního prostoru. Tento model může Evropě nabídnout konkurenční výhodu vůči USA, posílit její autonomii, a zároveň podpořit finanční inovace v prostředí, které respektuje evropská regulační pravidla a tržní zvyklosti.
Klíčem k úspěchu bude zapojení IT dodavatelů, fintech specialistů i regulovaných subjektů do navrhování a implementace této infrastruktury. Banky, centrální instituce i poskytovatelé technologických řešení by měli začít pracovat na adaptaci těchto modelů – dříve, než trh a kapitál odejdou jinam.
Evropa na rozcestí
Kapitalová váha 1250 % má chránit stabilitu bank, ale současně může dusit inovace. Zatímco Spojené státy otevřeně zpochybňují Basilej a staví vlastní digitální strategii, Evropa stojí před volbou: přizpůsobit se nové realitě, nebo riskovat ztrátu vlivu a inovací v digitální ekonomice.
Rozhodnutí v následujících měsících budou klíčová nejen pro evropské banky, ale i pro měnovou politiku a strategickou pozici eura ve světě digitálních financí.
Zdroje:
- Basel Committee Cryptoasset Standards 2023
- Trump Administration’s Digital Assets Report, červenec 2025
- GENIUS Act (2025)
- ECB Financial Stability Review, 2025
- MiCA Regulation EU, 2025
- Boston Consulting Group Tokenization Report, 2023
- Deloitte Tokenization Insights, 2024
- Standard Chartered Stablecoin Market Outlook, 2025
Poslední příspěvky:
- Británie nastavila praktická pravidla pro tokenizované fondy. FCA ukazuje, jak může DLT fungovat už v současné regulaci
- FCA navrhuje vpustit crypto ETN do autorizovaných fondů. Limit 10 % ukazuje, jak Británie otevírá digitální aktiva profesionálně řízeným portfoliím
- Citi tokenizuje akcie privátních firem. První je Kaleido — a důležitější než samotný token je role banky jako emitenta a custodiana
- SEC otevírá cestu k tokenizovaným akciím. Zrušení pravidel NMS může změnit, jak se budou obchodovat akcie na DLT a DeFi trzích
- Tokenizace přístupu k AI: případ Fable 5 ukazuje, proč budou regulované trhy potřebovat licenční, oborové a dohledové tokeny
