Vyberte stránku

Francouzský ministr financí Roland Lescure otevřel debatu, která v Evropě rychle nabírá na strategické váze: Evropa potřebuje více stablecoinů navázaných na euro a banky by měly vážněji zkoumat tokenizované depozity. Podle Reuters Lescure na konferenci v Paříži uvedl, že současný nízký objem eurových stablecoinů ve srovnání s dolarovými tokeny „není uspokojivý“. Nejde přitom o okrajovou poznámku ke kryptu, ale o otázku platební suverenity, bankovní infrastruktury a budoucí role eura v digitálních financích.

Jádro problému je jednoduché. Stablecoiny se staly jednou z nejpoužívanějších forem digitálních peněz v on-chain prostředí, ale dominantní měnou zůstává americký dolar. Pokud se globální digitální platby, treasury operace, on-chain settlement a nové finanční aplikace budou opírat hlavně o dolarové stablecoiny, Evropa bude sice regulovat svůj trh, ale praktická likvidita a standardy se mohou vytvářet jinde. Právě proto Lescure podpořil evropské bankovní iniciativy směřující k eurovým stablecoinům a zároveň vyzval banky, aby dále zkoumaly tokenizované depozity.

Tato výzva navazuje na konkrétní tržní pohyb. Devět velkých evropských bank — ING, Banca Sella, KBC, Danske Bank, DekaBank, UniCredit, SEB, CaixaBank a Raiffeisen Bank International — v září 2025 oznámilo společný záměr spustit MiCAR-compliant euro-denominated stablecoin. Cílem má být důvěryhodný evropský platební standard pro digitální ekosystém. To je důležité, protože za projektem nestojí pouze fintechové experimenty, ale tradiční banky, které rozumí depozitům, platebním tokům, regulaci a klientské důvěře.

Z regulatorního pohledu je ale potřeba rozlišovat tři různé vrstvy. První jsou eurové stablecoiny, tedy soukromě vydávané tokeny navázané na euro. Druhou jsou tokenizované depozity, tedy bankovní vklady reprezentované v tokenizované podobě a držené v bankovním systému. Třetí je digitální euro jako veřejné peníze centrální banky. Tyto vrstvy spolu mohou soutěžit, ale mohou se také doplňovat. ECB v projevech k tokenizovaným trhům zdůrazňuje, že tokenizované peníze centrální banky mohou vytvořit settlement bridge, který umožní převody mezi soukromými settlement assets, včetně tokenizovaných depozit nebo stablecoinů vypořádaných ve fiat penězích na DLT.

Francouzská pozice je proto strategicky čitelná. Evropa nechce být jen regulátorem cizích platebních nástrojů. Chce mít vlastní eurovou digitální peněžní infrastrukturu — ať už ve formě regulovaných stablecoinů, tokenizovaných depozit nebo digitálního eura. Denis Beau z Banque de France ve svém projevu publikovaném BIS výslovně varoval před rizikem, že stablecoiny jako settlement assets mohou vést ke „stablecoinization“ a dolarizaci části evropského platebního systému, pokud Evropa nebude mít bezpečná, efektivní a celoevropská veřejná i soukromá platební řešení.

V tomto kontextu je digitální euro spíše součástí širší architektury než konkurentem všech soukromých iniciativ. ECB opakovaně rámuje digitální euro jako investici do evropské autonomie, měnové suverenity a finanční odolnosti. Zároveň zdůrazňuje, že jeho vydání je podmíněno přijetím příslušné regulace a že banky mají zůstat důležitou součástí distribuční a klientské vrstvy.

Pro banky je nejdůležitější právě debata o tokenizovaných depozitech. Stablecoin je pro bankovní sektor potenciální konkurence, protože může odvádět část likvidity mimo bankovní rozvahy. Tokenizovaný depozit je naopak bankovní odpověď: zachovává logiku vkladu, klientského vztahu a regulovaného bankovního rámce, ale přidává programovatelnost, 24/7 použitelnost a možnost napojení na tokenizovaná aktiva. Pokud banky tento prostor neobsadí, mohou se v digitálních platbách dostat do defenzivy vůči stablecoinovým emitentům a technologickým platformám.

Z pohledu tokenizace je francouzský apel důležitý také proto, že přesouvá diskusi od „kryptoaktiv“ k platební a settlementové infrastruktuře. Eurový stablecoin není zajímavý jen tím, že drží paritu k euru. Je zajímavý tehdy, pokud se stane použitelným nástrojem pro obchodní platby, treasury, tokenizované fondy, kolaterál, přeshraniční vypořádání a automatizované finanční procesy. Bez reálných use cases zůstane i dobře regulovaný stablecoin jen technicky správným, ale tržně slabým produktem.

Hlavní otázka pro Evropu proto nezní, zda stablecoiny povolit. MiCA už vytvořila jeden z nejpřísnějších rámců pro jejich regulaci. Skutečná otázka zní, zda Evropa dokáže vytvořit takové eurové digitální peníze, které budou bezpečné, regulatorně přijatelné a zároveň dostatečně atraktivní pro trh. Pokud ne, bude se digitální ekonomika v Evropě opírat o infrastrukturu, která bude sice dostupná evropským uživatelům, ale strategicky navázaná na dolar a mimoevropské platební standardy.

Závěr je poměrně jasný. Lescureho výzva není výzvou k tomu, aby Evropa „dohnala krypto“. Je to výzva k tomu, aby euro neztratilo relevanci v nové vrstvě digitálních plateb. Budoucí evropský peněžní systém pravděpodobně nebude stát na jednom nástroji. Bude kombinovat digitální euro, tokenizované depozity, regulované stablecoiny a nové settlementové mechanismy. Rozhodující ale bude, zda tuto kombinaci dokážou evropské instituce a banky postavit dost rychle, aby se z eura nestala silná měna v tradičním systému, ale slabý hráč v systému digitálním.

Odkazy a zdroje

Reuters — French finance minister calls for more euro-based stablecoins, 17. dubna 2026.
UniCredit — Nine major European banks join forces to issue stablecoin, 25. září 2025.
BIS — Denis Beau: Stablecoins – what strategic choices for Europe?, 9. dubna 2026.
ECB — Piero Cipollone: Building the rails for Europe’s tokenised financial markets, 23. března 2026.
ECB — Digital euro: an opportunity for banks, 27. března 2026.

Poslední příspěvky: