Vyberte stránku

Základ článku: autorský text vychází především z oznámení švýcarských bank o spuštění CHF stablecoin sandboxu a z veřejných materiálů FINMA a švýcarské vlády k regulatornímu rámci stablecoinů.

Švýcarsko spouští jeden z nejzajímavějších evropských testů digitálních peněz letošního roku. Šest bank — UBS, PostFinance, Sygnum, Raiffeisen, Zürcher Kantonalbank a BCV — se spojilo se Swiss Stablecoin AG a zahájilo CHF stablecoin sandbox, ve kterém chtějí během roku 2026 testovat konkrétní use cases švýcarského frankového stablecoinu. Důležité je, že nejde o izolovaný experiment jedné fintech firmy. Jde o společný pokus části domácího bankovního systému zjistit, zda může vzniknout regulovaná digitální peněžní vrstva s reálným použitím pro klienty i instituce.

Faktický rámec projektu je poměrně jasný. Podle společného oznámení má sandbox fungovat jako controlled live environment, tedy řízené živé prostředí s omezeným okruhem účastníků a transakčními limity. Cílem není okamžitě uvést nový produkt na trh, ale otestovat vybrané scénáře použití, vybudovat praktické zkušenosti a ověřit, zda CHF stablecoin může přinést efektivnější procesy a konkrétní přínos pro klienty. Technickou infrastrukturu pro issuance poskytuje Swiss Stablecoin AG a iniciativa je otevřená i dalším bankám, firmám a institucím.

To samo o sobě je důležité. Švýcarsko totiž dosud nemá široce používaný regulovaný CHF stablecoin. Sygnum sice už nabízí CHF stablecoin pro institucionální klientelu, ale samotné oznámení sandboxu výslovně připomíná, že na domácím trhu zatím neexistuje frankový coin s broad application. Z hlediska trhu tak nejde o soutěž dalšího tokenu s dolarem. Jde o pokus vytvořit domácí digitální peníze, které by měly dostatečnou institucionální důvěryhodnost i praktickou použitelnost.

Právě zde ale naráží švýcarský případ na regulatorní realitu. FINMA ve svém guidance z července 2024 upozornila, že stablecoinové projekty nesou zvýšená rizika v oblasti AML, financování terorismu a obcházení sankcí. Současně zveřejnila svou praxi ke stablecoinům a vyzdvihla minimální požadavky na bankovní záruky a ochranu držitelů. Ještě konkrétněji pak Swiss Bankers Association ve své expertní zprávě shrnuje, že FINMA vyžaduje, aby issuer identifikoval každého jednotlivého držitele stablecoinu, i když s ním nemá přímý smluvní vztah. To je výrazně tvrdší provozní model než u většiny globálních stablecoinů.

To vysvětluje, proč je švýcarský přístup zajímavý i mimo samotný sandbox. Pokud se do takového projektu pouštějí UBS, PostFinance nebo velké kantonální banky, neznamená to jen zájem o inovaci. Znamená to, že chtějí otestovat, zda lze stablecoin postavit tak, aby obstál právě v prostředí s vysokými AML nároky a bankovní odpovědností. Jinými slovy: neřeší se, zda umíme vytvořit digitální frank na blockchainu. Řeší se, zda umíme vytvořit digitální frank, který je zároveň bankovatelný, dohledovatelný a provozně použitelný.

Do toho vstupuje i regulatorní pohyb na úrovni federální vlády. Švýcarská spolková rada 22. října 2025 spustila konzultaci k novele Financial Institutions Act, která má zlepšit podmínky pro rozvoj inovativních a technologicky orientovaných obchodních modelů a zároveň omezovat rizika pro finanční stabilitu, integritu trhu a ochranu investorů a spotřebitelů. Konzultace běžela do 6. února 2026 a vláda v ní výslovně uvádí, že nová licence pro payment instrument institutions má umožnit i vydávání zvláštního typu stablecoinu při přesněji definovaných AML povinnostech. To je důležité, protože sandbox tak neběží ve vakuu, ale souběžně s pokusem upravit domácí právní rámec.

Z pohledu tokenizace je hlavní význam této zprávy jinde než ve slově „stablecoin“. Švýcarské banky zde testují, zda lze propojit domácí měnu, blockchainové aplikace a bankovní compliance do jednoho funkčního celku. To je mnohem tvrdší úkol než vydat token s peg mechanismem. Pokud projekt uspěje, ukáže, že i měna menší otevřené ekonomiky může získat vlastní digitální peněžní vrstvu pro domácí použití. Pokud neuspěje, nebude to kvůli tomu, že by chyběla technologie. Znamenalo by to, že mezi bankovní regulací a programovatelnými penězi zůstává mezera, kterou ani silný domácí bankovní konsorciální model nedokázal překlenout.

Poslední příspěvky: