Vyberte stránku

Evropská unie od 1. ledna 2026 spustila nový, výrazně tvrdší režim daňové transparentnosti pro kryptoaktiva: DAC8. Nejde o „další papír z Bruselu“. Jde o právní povinnost, která v praxi mění provozní standardy napříč trhem – od burz a custody poskytovatelů (CASP) přes banky až po emitenty a institucionální investory. Cíl je prostý: odstranit informační asymetrii, kterou decentralizovaná a přeshraniční povaha kryptoaktiv dlouhodobě vytvářela pro daňové správy.

1) Co přesně DAC8 zavádí – a proč je to zásadní

DAC8 je novela směrnice o administrativní spolupráci v oblasti daní (DAC), která zavádí povinný reporting a automatickou výměnu informací o kryptoaktivech mezi členskými státy EU. Klíčové je, že povinnost je postavená na režimu „reportingu od bran“: informace se mají sbírat u subjektů, které uživatele obsluhují – typicky kryptoasset service providers – a následně se standardizovaně vyměňují mezi správami daní napříč EU.

Směrnice současně výslovně pracuje s tím, že se reportují agregované údaje o transakcích a typech kryptoaktiv a že výměna má zahrnovat i transakce směrem na DLT adresy, které nejsou známy jako adresy VASP/finanční instituce (tedy oblast „unhosted“ adres), pokud je daný poskytovatel umí identifikovat dle pravidel.

2) Časová osa: co platí od kdy (ověřené v primárním právu EU)

DAC8 stanoví tři prakticky důležité milníky:
• Transpozice do národní legislativy: členské státy měly přijmout a zveřejnit prováděcí předpisy do 31. 12. 2025.
• Použitelnost (účinnost v praxi): pravidla se použijí od 1. 1. 2026.
• Automatická výměna informací mezi státy: má proběhnout do devíti měsíců po skončení kalendářního roku, přičemž první informace se komunikují za období od 1. 1. 2026. To znamená, že „první velká“ panevropská výměna se bude týkat reportingu za rok 2026.

Poznámka: V médiích se často objevují zjednodušené termíny typu „reporting do poloviny roku 2026“. Primární právo EU však u automatické výměny výslovně stanoví devítiměsíční lhůtu po skončení kalendářního roku.

3) Proč je DAC8 „institucionální“ a proč se týká i bank

DAC8 není izolovaný projekt. Je to evropská implementace globální linie: OECD CARF (Crypto-Asset Reporting Framework). EU tím v praxi říká: kryptoaktiva se přibližují režimu daňové transparentnosti, na který jsou instituce zvyklé z finančního světa (AEOI/CRS), jen v nové technologické podobě.

To má přímý dopad na banky i tradiční finanční hráče minimálně ve třech rovinách:
1. Onboarding a due diligence: banky budou tlačit na protistrany (CASP, emitenty, fintechy) na auditovatelný KYC/AML a konzistentní identitu uživatele, protože daňový reporting zvýší reputační i právní riziko „šedých“ toků.
2. Data governance a provozní kontrola: reporting není jen „export do Excelu“. Je to proces s interními kontrolami, záznamy, retencí, eskalacemi a testovatelnou kvalitou dat – přesně jazyk dohledu.
3. Institucionální tokenizace: jakmile se krypto toky systematicky mapují pro účely daní, roste tlak na standardizaci dat napříč trhem (co je transakce, co je převod, co je retail payment transakce, jak se oceňuje fair market value, v jaké fiat měně). To je základní „plumbing“ pro to, aby se tokenizace dala provozovat ve velkém.

4) Co si z toho má odnést trh v roce 2026

DAC8 je praktický test dospělosti: kdo neumí data, identitu a transakční historii držet v režimu, který obstojí před kontrolou, bude mít problém.

Níže jsou stručné dopady po typech účastníků trhu – jako checklist témat, která budou v roce 2026 nejvíc bolet (a zároveň odlišovat profesionály od amatérů):

CASP (burzy, custody, brokeři, směnárny, platformy)
• Připravit end-to-end reportingovou architekturu (zdrojová data → normalizace → agregace → auditní stopa → export ve standardu).
• Zvednout standardy identit a „rezidence pro daňové účely“ (nejde jen o KYC, ale o daňové atributy a jejich důkaznost).
• Nastavit oceňování (fair market value) konzistentně a obhajitelně, včetně dokumentace metodiky.

Banky a platební instituce
• Aktualizovat risk modely pro spolupráci s CASP: due diligence bude v praxi „tvrdší“, protože daňová transparentnost snižuje toleranci k nejasným tokům.
• Připravit interní schopnost číst a kontrolovat reporty od partnerů (governance, third-party risk, outsourcing).
• Vnímat DAC8 jako podpůrnou infrastrukturu pro „peníze na chainu“ (EMT, tokenizované depozity): bez kvalitních dat a identity bude adoption vždy omezená.

Emitenti (RWA, fondy, tokenizované instrumenty)
• Počítat s tím, že investoři budou vyžadovat „compliance-grade“ datové výstupy, nejen právní strukturu emisí.
• Připravit se na tlak na interoperabilitu dat (cap table, převody, settlement události) – protože reportingová vrstva bude standardizovaná a srovnatelná.

Institucionální investoři, správci aktiv
• DAC8 zvýší kvalitu dat dostupných daňovým správám – to se promítne do očekávání na interní tax reporting, evidence nákladové báze a vysvětlitelnost výnosů.
• V due diligence na tokenizační projekty přibude tvrdý požadavek: „umíte doložit transakční historii a ocenění tak, aby obstály v kontrole?“.

Co budeme na Tokenizace.cz v roce 2026 dělat dál

DAC8 je přesně typ regulace, která se v praxi „láme“ až implementací. V roce 2026 na to navážeme samostatnými analýzami: jaké reportingové standardy trh reálně používá, jak se auditují datové řetězce, a jak se to propojuje s MiCA režimem a institucionální tokenizací.

Zdroje
• Směrnice EU (DAC8): Directive (EU) 2023/2226 (EUR-Lex).
• Evropská komise – přehled a kontext DAC8.
• OECD – Crypto-Asset Reporting Framework (CARF) (publikace standardu).
• OECD – report k implementaci CARF a počtu jurisdikcí, které se přihlásily.

Poslední příspěvky:

Předchozí