Vyberte stránku

Rok 2025 nebyl o tom, zda tokenizace nastane. Trh už dříve pochopil, že tokenizace aktiv je technicky proveditelná. Zlom roku 2025 byl jinde: začalo se rozhodovat, kdo bude mít licenci, kdo ponese odpovědnost za vypořádání a jaké peníze budou uznány pro settlement. To je přesně okamžik, kdy se z technologického tématu stává kritická tržní infrastruktura – se všemi důsledky pro banky, burzy, depozitáře a IT dodavatele.

Pokud byl rok 2024 rokem slibů, rok 2025 byl rokem, kdy do hry vstoupili dospělí: centrální banky, regulátoři a systémově významné instituce (SIFIs). Níže skládáme klíčové události roku do jedné institucionální souvislosti a na závěr přidáváme projekci pro rok 2026 – bez marketingu, s důrazem na to, kde vzniknou nové tržní příležitosti.

Jaro 2025: Konec „šedé zóny“, nástup post-trade architektury

První polovina roku jasně ukázala, že tokenizace bez vyřešeného post-trade (vypořádání a správa) je pro institucionální kapitál bezcenná. Technologie sama o sobě nestačí; rozhodující je právní jistota, DvP a jasná role depozitáře.

1) Březen: MiCA v praxi – licence CASP jako vstupenka na trh

Symbolický milník nastal v březnu, kdy Boerse Stuttgart Digital získala plnou licenci CASP (Crypto-Asset Service Provider) od německého regulátora BaFin, čímž se otevřela cesta k celoevropskému passportingu.

Tržní signál: instituce přestaly jednat s neregulovanými protistranami. Bez licence, plného compliance rámce a jasného oddělení majetku klienta se subjekt stává pro bankovní sektor neakceptovatelným protějškem. Éra „šedé zóny“ tím de facto skončila.

2) Květen: Clearstream a definice institucionální custody

V květnu potvrdil Clearstream (Deutsche Börse Group) vstup do digitálních aktiv prostřednictvím sub-custody modelu. To je zásadní posun: Clearstream není technologická peněženka, ale centrální tržní infrastruktura.

Tržní signál: tokenizace se integrovala do účetních knih, daňových procesů a auditních stop. Přestalo jít o „držení klíčů“; začalo jít o držení aktiva v souladu s právem.

Léto a podzim 2025: Evropská konsolidace a studená sprcha pro Web3

Druhá polovina roku přinesla jasné oddělení experimentů od infrastruktury a nastavení směru, který preferuje škálovatelnost a jednotná pravidla.

1) Evropa staví Regulated Layer 1 (RL1)

Na podzim oznámila skupina velkých evropských bank (včetně DekaBank, Société Générale-FORGE a Raiffeisen Bank International) iniciativu RL1, jejímž cílem je vybudovat jednotnou evropskou regulovanou DLT vypořádací vrstvu.

Nejde o jeden „nový chain“, ale o architektonický směr: opustit izolované privátní blockchainy a směřovat k interoperabilní infrastruktuře kompatibilní s MiCA a institucionálními požadavky.

Tržní signál: fragmentace je zabiják likvidity. Standardy se začínají formovat ve Frankfurtu a Paříži – a kdo se nepřipojí, riskuje izolaci.

2) Zprávy MAS a FCA: Proč instituce nekupují

Společné materiály regulatorních autorit (MAS, FCA) s chirurgickou přesností pojmenovaly důvod, proč instituce dosud váhaly.

Verdikt: problémem není technologie, ale governance, řízení rizik a odpovědnost. Technologická vrstva se stala komoditou; skutečná hodnota leží v provozním modelu, který obstojí před dohledem.

Závěr roku 2025: Český kontext a škálování EU

ČNB vstupuje do laboratoře

V Česku došlo k zásadnímu posunu: ČNB přešla z role pozorovatele do role testera. Vytvoření testovacího portfolia digitálních aktiv a spuštění ČNB Lab nejsou spekulací na cenu ani změnou měnové politiky; jde o technicko-provozní testování.

Cílem je porozumět správě klíčů, rizikům vypořádání a auditovatelnosti smart kontraktů.

Důsledek pro trh: regulátor se profesionalizuje. V roce 2026 už nebude tolerovat mlžení v technických detailech – protože jim bude rozumět.

Evropská komise: revize DLT Pilot Regime

Závěr roku přinesl návrh revize DLT Pilot Regime, včetně návrhu navýšení limitů až na 100 mld. EUR a posílení role ESMA v dohledu. Směr je zřejmý: jednotný kapitálový trh na DLT, nikoli 27 národních pískovišť.

Projekce 2026: Kde jsou peníze a kdo vyhraje

Rok 2026 bude rokem produkční architektury – okamžikem, kdy se rozhodne, kdo dokáže tokenizaci provozovat v institucionálním měřítku.

1) Válka o „Settlement Asset“ (peníze na chainu)

Tokenizovat cenný papír je relativně snadné. Klíčové je DvP – výměna aktiva za peníze v reálném čase.

Očekávaný vývoj: souboj mezi tokenizovanými bankovními depozity a regulovanými stablecoiny (EMT). Vítěz získá kontrolu nad likviditou a transakčními toky.

2) Zlatá horečka pro systémové integrátory

Poptávka po „krypto-vývojářích“ klesne. Růst čeká integrátory, kteří dokážou propojit legacy bankovní systémy s DLT vrstvou tak, aby řešení obstálo v auditu a dohledu.

3) Transformace kapitálového trhu v ČR

Český trh je ve fázi „co přesně dodáme“. Pokud Praha nenabídne funkční DLT infrastrukturu pro emise SME, hrozí přesun emitentů do Frankfurtu či Vídně.

Co má kdo dělat v roce 2026

Banky: vybrat konkrétní místo v hodnotovém řetězci (custody, settlement asset, distribuce) a připravit DLT-ready operating model.
Burzy a depozitáře: dodat alespoň jeden plně funkční tokenizovaný use-case.
Regulátoři: převést dialog do metodik a jednotných výkladů.
IT integrátoři: soustředit se na middleware, reporting a auditní nástroje.
Emitenti a investoři: hodnotit projekty podle infrastruktury a schopnosti vypořádání, nikoli podle prezentací.

Závěrečné shrnutí

Rok 2025 uzavřel debatu o tom, zda tokenizace patří do financí. Patří.
Rok 2026 rozhodne, kdo ji umí dělat správně.

Na Tokenizace.cz se tomuto tématu budeme v roce 2026 věnovat v navazujících analýzách a případových studiích – protože právě zde se rozhodne, kde budou další miliardy.

Poslední příspěvky:

Předchozí