Trump tlačí na schválení CLARITY Act. Skutečnou překážkou už není regulace, ale střet zájmů

Trump tlačí na schválení CLARITY Act. Skutečnou překážkou už není regulace, ale střet zájmů

Autor: Redakce Tokenizace.cz | 23. 7. 2026 | Regulace, CLARITY Act, Spojené státy, Digitální aktiva, Kapitálové trhy

Základ článku: Autorský text vychází především ze zpravodajství CoinGeek „President Trump presses Senate for ethics-free CLARITY Act passage", z veřejně dostupných informací o projednávání CLARITY Act v americkém Kongresu, z finančních přiznání prezidenta Donalda Trumpa za rok 2025, z veřejných informací o projektech World Liberty Financial a tokenu $TRUMP a ze širší debaty o regulaci digitálních aktiv ve Spojených státech.

Americký CLARITY Act měl být především zákonem, který přinese jasnější pravidla pro digitální aktiva. Dnes se však kolem něj vede jiná debata. Nejde už jen o to, jak budou kryptoměny regulovány, ale také o to, zda může prezident Spojených států současně prosazovat legislativu a zároveň významně profitovat z podnikání ve stejném odvětví.

Právě tato otázka se v posledních týdnech stala největší překážkou dalšího postupu zákona v Senátu.

Donald Trump po návratu Kongresu vyzval senátory, aby CLARITY Act co nejrychleji schválili. Ve svém příspěvku na Truth Social zároveň spojil výzvu s nedávno zesnulým senátorem Lindsey Grahamem a znovu zopakoval argument, že Spojené státy nesmí přenechat vedoucí postavení v digitálních aktivech Číně.

Samotný obsah CLARITY Act přitom mezi hlavními republikány již delší dobu nevyvolává zásadní spory. Návrh má především vymezit pravomoci amerických regulátorů, jasněji rozdělit dohled mezi SEC a CFTC a vytvořit předvídatelnější prostředí pro digitální aktiva. Pro řadu institucí představuje důležitý krok směrem k větší regulatorní jistotě.

Debata se ale mezitím posunula jinam.

Demokratičtí senátoři stále hlasitěji upozorňují, že prezident Trump a jeho rodina mají mimořádně silné ekonomické zájmy právě v kryptoměnovém sektoru. Veřejná finanční přiznání ukázala, že během roku 2025 získal Donald Trump významné příjmy z projektů spojených s tokenem $TRUMP, platformou World Liberty Financial a dalšími aktivitami souvisejícími s digitálními aktivy.

Samotná existence těchto projektů není nezákonná.

Otázkou je něco jiného.

Může prezident aktivně prosazovat legislativu, která může zvýšit hodnotu podnikání, z něhož současně osobně profituje?

Právě zde se z technické regulace stává ústavní a etická debata.

Zastánci CLARITY Act argumentují, že Spojené státy potřebují jasná pravidla co nejrychleji. Bez nich podle nich část inovací odchází do jiných jurisdikcí a americké firmy ztrácejí konkurenceschopnost.

Odpůrci zákona naopak upozorňují, že kvalitní regulace nemůže vznikat pod tlakem situace, kdy hlava státu současně podniká ve stejném odvětví. Požadují proto doplnění zákona o přísnější pravidla týkající se střetu zájmů a větší transparentnosti.

To je podstatný rozdíl.

Debata už není vedena o tom, zda mají být digitální aktiva regulována.

Debata se vede o tom, zda je možné vytvořit důvěryhodnou regulaci, pokud existují pochybnosti o nezávislosti jejího politického prosazování.

Právě důvěra přitom představuje jednu z nejdůležitějších vlastností každého regulatorního rámce.

Regulace kapitálových trhů totiž nestojí pouze na zákonech. Stojí také na přesvědčení investorů, že pravidla vznikají ve veřejném zájmu a nejsou nastavována ve prospěch jednotlivých účastníků trhu.

To platí stejně pro bankovnictví, cenné papíry i digitální aktiva.

Spojené státy dnes stojí v odlišné situaci než před několika lety. Po schválení zákona GENIUS Act pro stablecoiny se pozornost přesouvá právě na širší pravidla fungování digitálních aktiv. CLARITY Act má být druhým pilířem této nové regulatorní architektury.

Právě proto je jeho význam větší než u běžného zákona.

Neurčuje pouze pravidla pro současný kryptotrh.

Může významně ovlivnit podobu amerického trhu digitálních aktiv na další roky a současně posloužit jako inspirace pro další jurisdikce.

Z pohledu Tokenizace.cz je ale důležitá ještě jedna věc.

Silná regulace nevzniká pouze kvalitním textem zákona.

Vzniká také důvěrou v proces jeho přijímání.

Pokud významná část politické reprezentace zpochybňuje střet zájmů, stává se právě důvěryhodnost procesu stejně důležitou jako samotný obsah zákona.

To neznamená, že je CLARITY Act špatným návrhem.

Stejně tak to neznamená, že samotná existence Trumpových kryptoprojektů automaticky diskvalifikuje celý regulatorní proces.

Ukazuje to ale, že moderní regulace digitálních aktiv už nebude pouze technickou debatou o blockchainu, tokenech nebo pravomocích jednotlivých úřadů.

Bude stále více spojena s otázkami transparentnosti, správy veřejných institucí a důvěry ve státní dohled.

Právě to může nakonec rozhodnout o tom, jak bude americká regulace vnímána doma i v zahraničí.

Shrnutí

CLARITY Act zůstává jedním z nejdůležitějších návrhů americké regulace digitálních aktiv. Jeho cílem je vytvořit jasnější pravidla pro fungování kryptoměnového trhu a odstranit dlouhodobou regulatorní nejistotu.

Největší překážkou jeho dalšího schvalování však dnes není samotná podoba regulace. Stále větší pozornost se soustředí na otázku možného střetu zájmů prezidenta Donalda Trumpa a na to, zda lze oddělit tvorbu pravidel od soukromých podnikatelských aktivit v oblasti digitálních aktiv.

Výsledek této debaty bude důležitý nejen pro Spojené státy. Může ovlivnit i to, jak budou budoucí regulaci digitálních aktiv posuzovat investoři, instituce a regulátoři po celém světě.

Odkazy a zdroje

CoinGeek – President Trump presses Senate for ethics-free CLARITY Act passage.

U.S. Congress – veřejné materiály k projednávání CLARITY Act.

Office of Government Ethics – veřejná finanční přiznání prezidenta Donalda Trumpa.

World Liberty Financial – veřejně dostupné informace o projektu.

Reuters a Bloomberg – průběžné zpravodajství k projednávání CLARITY Act a americké regulaci digitálních aktiv.