Když předseda Financial Stability Board (FSB) Andrew Bailey píše před summitem lídrům G20, trhy by měly zbystřit. Jeho nejnovější dopis jasně naznačuje, kde bude v roce 2026 probíhat hlavní střet mezi inovací a regulací: u stablecoinů a digitálních platebních infrastruktur.
FSB v dopise vyzdvihuje tři zásadní změny ve světovém finančním systému – nebankovní finanční zprostředkování, přeshraniční platby a digitální aktiva. Všechny tři oblasti se přitom přímo či nepřímo protínají u jednoho tématu: jak zkrotit a bezpečně integrovat stablecoiny do globálního finančního systému.
Bailey otevřeně říká, že v roce 2026 se stablecoiny stanou jednou z hlavních priorit pracovního programu FSB. Nejde tedy už o akademickou debatu, ale o velmi praktickou otázku: kdo, za jakých podmínek a podle jakých pravidel smí v globálním měřítku vydávat a provozovat digitální „peníze“ navázané na fiat měny.
⸻
FSB: stabilní rámec ano, roztříštěná pravidla ne
V dopise G20 FSB upozorňuje, že regulátoři stojí před dvojím úkolem: nastavit rámce, které jsou „účinné, konzistentní a zároveň podporují bezpečnou inovaci“, a současně se vyhnout regulaci, která by byla tak odlišná, že vytvoří nové riziko – regulační arbitráž.
Jinými slovy:
• příliš přísná pravidla v jedné zemi → inovace uteče jinam,
• příliš benevolentní režim v jiné zemi → přitáhne nejrizikovější emitenty,
• a mezi tím se v globálním měřítku ztrácí transparentnost, dohled a finanční stabilita.
FSB proto upozorňuje, že rozdílné přístupy k likviditním požadavkům, kapitálovým bufferům, pravidlům pro vyplácení rezerv a řešení úpadku emitenta mohou vést k tomu, že stejný produkt – stablecoin – bude mít v různých jurisdikcích zcela odlišné rizikové profily.
⸻
Realita roku 2025: stabilní rámce jen na papíře
FSB si v posledních letech odškrtla několik milníků:
• vydala vysokou úrovní doporučení pro regulaci kryptoaktiv,
• samostatný soubor doporučení pro „globální stablecoiny“,
• a následně provedla peer review, jak státy tato doporučení implementují.
Výsledek je – z pohledu globálního regulátora – spíš varováním než důvodem k oslavě:
• Pouze 9 z 29 jurisdikcí má navrženo nebo dokončeno legislativní rámce pro stablecoiny,
• u zbytku států jsou opatření ve fázi záměrů, konzultací nebo naprostého „ticha“,
• významné rozdíly jsou v oblasti řízení likvidity, kapitálových rezerv, práv uživatelů na zpětný odkup a ochrany rezerv v případě insolvencí.
Jinými slovy: z globálního pohledu existuje dost prostoru pro to, aby si jednotlivé jurisdikce „dělaly po svém“ – a aby největší hráči (vydavatelé stablecoinů, kryptoburzy, fintechy) toho využívali.
Právě proto FSB ve svém dopise lídrům G20 explicitně zmiňuje, že rozdílné regulace i prudentní rámce mohou „přidat další vrstvu komplexity a rizika“ a že rok 2026 bude ve znamení soustředěné práce právě na stablecoinech a platebních infrastrukturách.
⸻
Stablecoiny jako průsečík tří velkých změn
Bailey v dopise nevybral tři priority náhodou. Každá z nich se stablecoinů přímo dotýká:
1. Nebankovní finanční zprostředkování (NBFI)
• významná část stablecoinové ekonomiky vzniká mimo tradiční banky – v rukou kryptoburz, fintechů, emitentů stablecoinů a DeFi protokolů;
• regulační otázka zní: kdo nese odpovědnost za rezervy, likviditu a nárazníky při krizích, když aktivum používají miliony uživatelů a desítky bank?
2. Přeshraniční platby
• stablecoiny a tokenizované depozita dnes běžně umožňují vypořádání v řádu sekund přes hranice kontinentů, zatímco tradiční bankovní platby se stále často počítají v hodinách či dnech;
• G20 už několik let tlačí na zrychlení přeshraničních plateb, ale pokrok je podle FSB jen „mírný“ – o to větší je tlak na alternativní tokenizované kanály.
3. Digitální aktiva a tokenizace
• tokenizace státních dluhopisů, fondů, depozit i RWA posouvá stablecoiny z role „kryptopeněz“ do role systémově významného vypořádacího aktiva;
• ve chvíli, kdy se stablecoin stane běžným vypořádacím médiem mezi bankami, fondy a burzami, přestává být „krypto“ a stává se součástí finanční infrastruktury.
FSB tím de facto říká: jakmile stablecoiny přejdou z kryptosvěta do infrastruktury, kde se vypořádává státní dluh a velkoobjemové transakce, musí mít stejný regulatorní kalibr jako tradiční finanční trh – bez ohledu na to, zda běží na DLT, či nikoliv.
⸻
Co z toho plyne pro EU, UK a další „regulační lídry“
Z pohledu Evropy a Spojeného království dopis G20 přichází v okamžiku, kdy:
• EU dokončuje MiCA, ale stále dolaďuje detaily kolem e-peněžních tokenů, přeshraničního dohledu a možného přesunu větší části pravomocí na ESMA.
• UK zveřejňuje vlastní režim pro stablecoiny, kde Bank of England zvažuje likviditní linky i limity držby u systémových stablecoinů, ale část trhu ho považuje za „příliš opatrný“.
• USA tlačí na dominantní roli dolarových stablecoinů a současně ovlivňuje debatu v Basilejském výboru o kapitálové zátěži bank při používání tokenizovaných aktiv na veřejných blockchainech.
FSB přitom velmi explicitně varuje před tím, aby se z regulace stablecoinů stal „závod ke dnu“, kdy některé jurisdikce záměrně nastaví nižší nároky a přitáhnou emisní aktivity na svůj trh. To může krátkodobě vypadat jako konkurenční výhoda, ale z pohledu systémového rizika jde o tikající bombu – zvlášť u globálních stablecoinů, které se používají v desítkách zemí současně.
⸻
Jak se v tom zorientuje Česko a regionální hráči
Pro Českou republiku, která zatím vlastní „stablecoinovou strategii“ formálně nemá, má dopis FSB několik velmi konkrétních implikací:
• Banky, depozitáři a burzy – budou čím dál víc tlačeni k tomu, aby uměli stablecoiny a tokenizované depozita používat v souladu s globálními standardy FSB/Basilej/MiCA, pokud chtějí zůstat napojeni na evropský i globální kapitálový trh.
• Tokenizační platformy a fintechy – pokud chtějí seriózně oslovit institucionální kapitál a ne pouze retail, budou muset své modely stavět v logice FSB: jasná pravidla pro rezervy, likviditu, vypořádání, insolvenci, dohled a přeshraniční provoz.
• Regulátor a ministerstva – budou si muset velmi rychle ujasnit, kde povolit inovaci (například v národních sandboxech či pilotních režimech) a kde bez kompromisu držet linku finanční stability.
Pro projekty regulované tokenizace, které kombinují DLT, stablecoiny nebo tokenizovaná depozita a napojení na tradiční infrastrukturu (burza, depozitář, centrální banka), je dopis FSB spíš potvrzením než překvapením:
• směr je jasný – tokenizace ano, stablecoiny ano, ale jen za podmínky bankovně-kapitálové disciplíny;
• rozhodovat nebude marketing ani „web3 hype“, ale schopnost doložit regulatorům a centrálním bankám, že systém umí krizové scénáře, runy na rezervy, výpadky trhu i právní řešení úpadku emitenta.
⸻
Co bude FSB sledovat v roce 2026
Z dostupných informací je zřejmé, že FSB v příštím roce nebude psát zcela nový „velký manuál“, ale spíše:
• porovnávat národní rámce pro stablecoiny,
• vyhodnocovat míru souladu s již vydanými doporučeními,
• identifikovat místa, kde dochází k regulatorní arbitráži,
• a tlačit na velké jurisdikce (USA, EU, UK, Singapur, Hongkong, Švýcarsko), aby si své přístupy minimálně vzájemně sladily.
Stabilita finančního systému totiž čím dál méně kopíruje národní hranice. Jakmile se globálně používaný stablecoin nebo tokenizované depozitum dostane do jádra platebních a vypořádacích řetězců, může problém v jedné jurisdikci během hodin přetéct do druhé – přes přeshraniční platby, likviditní kanály, DeFi protokoly i klasické bankovní vztahy.
⸻
Co z toho plyne pro tokenizaci jako celek
Z pohledu Tokenizace.cz je posun FSB dobrou zprávou pro všechny, kdo tokenizaci berou vážně:
• potvrzuje, že stablecoiny a tokenizovaná depozita nejsou okrajový experiment, ale budoucí integrální součást platebních a vypořádacích systémů;
• jasně říká, že bez globálně srovnatelných pravidel pro rezervy, likviditu a vypořádání nebude možné, aby stablecoiny plnohodnotně sloužily jako „nové peníze“ pro kapitálové trhy;
• a zároveň posílá signál tokenizačním firmám: pokud chcete hrát ligu s bankami, fondy a centrálními bankami, musíte mluvit jejich jazykem – jazykem rizika, kapitálu a finanční stability, ne jen jazykem smart kontraktů a blockchainu.
Rok 2026 tak bude z pohledu stablecoinů zásadní: buď se podaří nastavit rámce, které propojí inovaci a finanční stabilitu, nebo se svět posune do ještě roztříštěnějšího prostředí, kde si každý stát pojede vlastní „stablecoinový experiment“. A to je přesně scénář, před kterým FSB – velmi tiše, ale velmi důrazně – varuje.
Poslední příspěvky:
- BIS navrhuje skórování peněženek na veřejných blockchainech kvůli AML. Co to znamená pro burzy, stablecoiny a banky
- EU uvolňuje bankám vstup do tokenizace: výhody oproti globálním standardům
- Ukrajina připravuje nový krypto zákon: sladění s EU a miliony dolarů do rozpočtu
- SEC spouští Project Crypto: USA chtějí být světovou jedničkou v blockchainu a digitálních financích
- Velká Británie otevírá cestu retailovým investorům: FCA ruší zákaz přístupu pro „krypto“ ETN
