Francouzský regulátor finančních trhů AMF (Autorité des marchés financiers) naznačil, že by mohl odmítnout uznávat licence udělené jinými členskými státy EU. To by znamenalo zásadní zpochybnění principu „passportingu“, tedy práva podnikat na celém jednotném trhu EU, pokud má firma licenci alespoň v jednom členském státě.
Marie-Anne Barbat-Layani, předsedkyně AMF, prohlásila, že Francie „nevylučuje možnost odmítnout evropský pas“. Sama připustila, že jde o „velmi složitý právní krok a špatný signál pro jednotný trh“, ale dodala, že tento nástroj má Francie „v záloze“.
⸻
Proč Paříž hrozí „atomovou zbraní“
Důvodem je obava z tzv. regulatory shoppingu – praxe, kdy si firmy vybírají členský stát s nejslabší implementací pravidel, aby tam snadněji získaly licenci.
Ačkoli nařízení MiCA (Markets in Crypto-Assets) nastavuje jednotná pravidla, členské státy mají určitý prostor, jak je zavádět – například v délce přechodných období nebo v přístupu k firmám, které už měly povolení podle národních regulací. To vede k rozdílům, které Francie považuje za riziko pro integritu trhu.
Příkladem je kritika, kterou letos vznesl ESMA vůči maltskému regulátorovi MFSA za příliš benevolentní posuzování licencí. Právě takové případy posilují francouzskou obavu, že některé jurisdikce mohou sloužit jako „slabý článek“ v rámci jednotného trhu.
⸻
EU: kdo má dohlížet na digitální aktiva?
Francie současně patří mezi státy, které podporují, aby dozor nad kryptoměnovými trhy převzala přímo ESMA v Bruselu. To by znamenalo centralizaci dohledu a omezení role národních autorit.
Naopak jiné země, například Lucembursko, prosazují decentralizovaný model, kde hlavní slovo zůstane lokálním regulátorům.
Debata tak ukazuje, že MiCA – ač považovaná za přelomový rámec – naráží na tradiční napětí mezi centralizací a národní suverenitou.
⸻
Dopady na firmy a trhy
Pokud by Francie skutečně odmítala uznávat licence vydané v jiných zemích, vznikla by fragmentace jednotného trhu. Firmy, které by například získaly povolení v Maltě či Estonsku, by nemusely mít volný přístup do Francie, jednoho z největších trhů EU.
To by zvýšilo nejistotu pro investory i startupy, které dosud počítaly s tím, že MiCA jim otevře dveře do celé EU. Zároveň by to mohlo vytvořit precedens pro další státy, které by se rozhodly chránit vlastní trhy.
⸻
Český pohled
Pro české fintechy a blockchainové firmy má tento spor hned několik rovin:
• Právní jistota – podniky licencované v ČR by si nemusely být jisté, zda jejich oprávnění skutečně platí v celé EU.
• Role nové vlády – česká vláda po volbách bude muset aktivně vstupovat do evropské debaty o centralizaci dohledu. Bude to test, zda se Česko přikloní k modelu silnějšího Bruselu (ESMA) nebo k obraně pravomocí národních regulátorů.
• Investiční atraktivita – pokud by došlo k fragmentaci, mohlo by to znevýhodnit menší trhy, jako je český, protože investoři budou preferovat licence z velkých států (Francie, Německo).
⸻
Shrnutí
Francie otevřela zásadní otázku: je MiCA skutečně jednotný rámec, nebo jen mozaika rozdílných přístupů? Hrozba zablokování „passportingu“ je extrémním krokem, který může oslabit důvěru v jednotný evropský trh.
Pro firmy i investory je jasné jedno – budoucnost digitálních aktiv v Evropě se bude rozhodovat nejen v Bruselu, ale i v národních regulátorech. A pro Česko to znamená nutnost aktivně hájit své zájmy, aby nebylo jen pasivním příjemcem rozhodnutí velkých hráčů.
Zdroj: TKNZE
Poslední příspěvky:
- BIS navrhuje skórování peněženek na veřejných blockchainech kvůli AML. Co to znamená pro burzy, stablecoiny a banky
- EU uvolňuje bankám vstup do tokenizace: výhody oproti globálním standardům
- Ukrajina připravuje nový krypto zákon: sladění s EU a miliony dolarů do rozpočtu
- SEC spouští Project Crypto: USA chtějí být světovou jedničkou v blockchainu a digitálních financích
- Velká Británie otevírá cestu retailovým investorům: FCA ruší zákaz přístupu pro „krypto“ ETN
