Evropské banky spouštějí Regulated Layer One. Tokenizace potřebuje společnou infrastrukturu

Deset evropských finančních institucí zahájilo provoz Regulated Layer One, společně vlastněné blockchainové infrastruktury určené pro regulované kapitálové trhy. Nově vzniklá organizace sídlí v Lucembursku, má právní formu evropské družstevní společnosti a mezi její zakládající členy patří mimo jiné ABN AMRO, DekaBank, DZ BANK, LBBW, Natixis CIB, SC Ventures, Cecabank a Crédit Mutuel Alliance Fédérale. Technologii nadále zajišťuje německá společnost SWIAT, která svou dosavadní DLT síť převedla pod kontrolu nového družstva.

Na první pohled jde o další institucionální blockchain. Evropské banky už podobných sítí, pilotů a konsorcií vytvořily několik. Význam RL1 ale spočívá v něčem jiném: projekt se nesnaží nabídnout pouze další technologickou platformu pro vydání digitálního dluhopisu. Pokouší se řešit jeden z hlavních problémů evropské tokenizace — roztříštěnost infrastruktury a její vlastnictví.

Tokenizace totiž dnes netrpí nedostatkem sítí. Trpí tím, že jednotlivé sítě vytvářejí oddělené digitální ostrovy, které mají vlastní účastníky, technická pravidla, identitu, settlementové nástroje a governance. Jeden tokenizovaný dluhopis může vzniknout na infrastruktuře banky, jiný na platformě burzy a další uvnitř uzavřeného systému depozitáře. Každý projekt může technicky fungovat, ale celek nemusí vytvářet použitelný trh.

RL1 chce tuto logiku obrátit. Místo platformy kontrolované jedním technologickým dodavatelem má vzniknout společná evropská utility, kterou vlastní a řídí finanční instituce, jež ji používají.

Nejde o veřejný blockchain

Název Regulated Layer One může vyvolávat dojem evropské obdoby veřejných sítí typu Ethereum. Takové přirovnání by ale bylo nepřesné. RL1 je soukromá permissioned infrastruktura. Přístup není anonymní a síť není otevřena komukoliv. Je určena regulovaným finančním institucím, jejich technologickým partnerům a dalším schváleným účastníkům trhu.

Slovo „open“ zde neznamená permissionless provoz. Znamená, že infrastruktura nemá být uzavřeným produktem jediné banky a má zůstat přístupná dalším regulovaným institucím. To je pro institucionální finance podstatný rozdíl. Banka nepotřebuje veřejnou anonymní síť, ale potřebuje jistotu, že nebude technologicky a obchodně závislá na jednom konkurentovi.

RL1 je proto postavena jako evropská družstevní společnost. Každý člen má mít stejný hlas při rozhodování o dalším vývoji sítě a žádná jednotlivá instituce ani skupina provozovatelů uzlů nemá získat nepřiměřenou kontrolu. SWIAT zůstává technickým provozovatelem, ale infrastrukturu vlastní družstvo.

To je pravděpodobně nejdůležitější vlastnost celého projektu. Banky nevytvářejí jen technologii. Vytvářejí společný model jejího vlastnictví a řízení.

Neutralita však nevzniká samotným zápisem do stanov. Bude záviset na tom, jak budou nastavena přístupová pravidla, změny protokolu, odpovědnost validátorů, cenová politika a vztah mezi družstvem a SWIAT jako technickým dodavatelem. Družstevní struktura omezuje riziko jednostranné kontroly, ale sama nezaručuje, že infrastruktura bude provozně neutrální a ekonomicky dostupná pro menší účastníky.

Síť nezačíná od nuly

RL1 není nový projekt postavený pouze na prezentaci a budoucích příslibech. Vychází z produkční sítě SWIAT, která funguje přibližně tři roky a podle oficiálních údajů už zpracovala více než 50 transakcí v celkovém objemu přes 700 milionů eur. Na stejné technologii fungují například německé registry elektronických cenných papírů pod dohledem BaFin.

To mění význam slova „launch“. Nejde o spuštění prázdného blockchainu, na kterém se teprve začnou hledat případy použití. Jde o převod existující infrastruktury, aplikací a provozních zkušeností do společně vlastněného evropského rámce.

Právě tento přechod bude ale citlivý. Stávající aplikace SWIAT mají postupně fungovat na RL1, zatímco samotný software a technický provoz zůstávají u SWIAT. Bude proto nutné zajistit, aby migrace nenarušila právní kontinuitu již vydaných instrumentů, odpovědnost jednotlivých účastníků ani dostupnost služeb.

Z dosavadních transakcí také nelze automaticky vyvodit, že RL1 už představuje likvidní evropský kapitálový trh. Objem 700 milionů eur potvrzuje provozní zkušenost, nikoliv existenci hlubokého sekundárního trhu. Rozhodující bude, zda na infrastruktuře začnou pravidelně fungovat emitenti, investoři, custody instituce, obchodní platformy a poskytovatelé digitálních peněz.

Cecabank a Crédit Mutuel rozšiřují projekt za hranice Německa

Původní iniciativa RL1 měla silné německé zastoupení. Při oficiálním spuštění se její složení změnilo a mezi nové zakládající členy vstoupily španělská Cecabank a francouzská Crédit Mutuel Alliance Fédérale. Desetičlenná skupina nyní zahrnuje instituce z Německa, Francie, Nizozemska, Španělska a Spojeného království. KfW a L-Bank projekt dále podporují a NatWest jedná o připojení.

Geografické rozšíření není pouze otázkou reprezentace. Evropská tokenizační infrastruktura nemůže být skutečně panevropská, pokud zůstane převážně národním bankovním projektem přeloženým do angličtiny. Potřebuje instituce, které přinesou rozdílné právní režimy, lokální trhy, distribuční sítě a přístupy k zákazníkům.

Zapojení Cecabank je zajímavé také proto, že může španělským institucím vytvořit přístupový bod do společné infrastruktury bez nutnosti budovat vlastní DLT síť. To je jeden z modelů, který může rozhodnout o škálování: ne každá banka musí být přímým provozovatelem kompletní technologie, pokud se může připojit prostřednictvím důvěryhodného institucionálního poskytovatele.

Zároveň zůstává patrné, že RL1 zatím nereprezentuje celý evropský finanční trh. Chybí větší zastoupení severských, italských a středoevropských institucí, stejně jako klíčových evropských depozitářů a některých globálních bank. Spuštění družstva je proto začátkem konsolidace, nikoliv jejím dokončením.

Pontes může dodat chybějící peněžní vrstvu

Načasování RL1 je důležité. Evropská centrální banka plánuje v září 2026 spustit projekt Pontes, který propojí tržní DLT platformy se službami TARGET a umožní vypořádání tokenizovaných wholesale transakcí v penězích centrální banky. Účastníci budou moci využít tokenizované peněžní prostředky na DLT platformě nebo vypořádání přes systém T2; právní finalita peněžní části má nastat v T2.

Právě tato vazba může být pro RL1 zásadní. Tokenizovaný dluhopis nebo fondový podíl sám o sobě nevytváří kompletní trh. Potřebuje důvěryhodný cash leg. Pokud se aktivum pohybuje na DLT, ale peněžní settlement zůstává oddělený, pomalý a závislý na ruční reconciliaci, velká část přínosu tokenizace se ztrácí.

Pontes má umožnit delivery-versus-payment, tedy podmíněné vypořádání aktiva a peněz. Převod tokenizovaného cenného papíru se má dokončit pouze tehdy, pokud se současně uskuteční odpovídající peněžní část. Tím se omezuje riziko, že jedna strana převede aktivum a druhá nezaplatí.

Pokud se RL1 dokáže na Pontes skutečně napojit, může vzniknout ucelenější evropská architektura: soukromě spravovaná tržní infrastruktura pro aktiva a veřejná settlementová kotva v penězích centrální banky.

Je ale nutné formulovat to přesně. RL1 zatím není automaticky součástí Pontes a veřejné oznámení nepotvrzuje dokončenou produkční integraci. Síť se pro podobné propojení připravuje, ale technické, právní a provozní podmínky musí teprve splnit.

Evropská suverenita není jen politické heslo

RL1 se prezentuje jako infrastruktura ukotvená v Evropě, postavená pro evropské regulatorní požadavky a vlastněná evropskými finančními institucemi. V době, kdy velkou část cloudové, platební a blockchainové infrastruktury kontrolují americké společnosti, má tento argument rostoucí význam.

Strategická autonomie ale nemůže znamenat uzavření evropského trhu. Pokud RL1 vytvoří další izolovanou síť, která bude interoperabilní pouze sama se sebou, vyřeší problém zahraniční závislosti za cenu nové domácí fragmentace.

Skutečnou hodnotou proto nebude evropský původ sítě, ale schopnost propojit různé emitenty, custody instituce, obchodní místa, digitální peníze a regulatorní režimy. RL1 uvádí jako možné případy použití digitální dluhopisy, tokenizovaná reálná aktiva, kolaterál, stablecoiny, tokenizované fondy, repo transakce a derivátové marginingové procesy.

Takto široký záběr může být výhodou i rizikem. Společná základní infrastruktura může snížit náklady a vytvořit standardy. Současně ale nelze předpokládat, že jedna síť optimálně vyřeší celý životní cyklus všech tříd aktiv.

Úspěšnější může být model, ve kterém RL1 poskytuje důvěryhodnou společnou vrstvu identity, governance, převodu a settlementové interoperability, zatímco jednotlivé instituce nad ní vytvářejí specializované aplikace.

Největším testem nebude technologie

Technologie potřebná k vydání digitálního dluhopisu už existuje. Evropské banky ji opakovaně použily v pilotních i produkčních transakcích. Hlavní překážkou není schopnost vytvořit token.

Skutečným problémem jsou společná pravidla.

Kdy je převod právně konečný? Kdo odpovídá za chybu validátoru? Jak se řeší zmrazení aktiva, sankční kontrola nebo insolvence účastníka? Jak se aktivum přesune mezi dvěma sítěmi? Kdo rozhoduje o aktualizaci protokolu? A jak se zabrání tomu, aby instituce musela udržovat stejnou evidenci současně v několika tradičních a digitálních systémech?

RL1 nabízí institucionální prostředí, ve kterém lze tyto otázky řešit společně. Družstevní governance a rovné hlasovací právo členů jsou silnějším základem než platforma vlastněná jediným dodavatelem. Produkční historie SWIAT zároveň znamená, že projekt nemusí začínat od technologické nuly.

To ale nestačí. Síť musí prokázat, že dokáže získat dostatečný počet emitentů a investorů, propojit se s centrálněbankovními penězi, vytvořit přeshraniční právní jistotu a nabídnout náklady, které budou konkurenceschopné vůči tradiční infrastruktuře.

Neutrální blockchain bez likvidity zůstane jen dobře řízeným digitálním ostrovem.

Shrnutí

Spuštění Regulated Layer One je důležitým krokem v evropské institucionální tokenizaci. Deset finančních institucí převedlo existující síť SWIAT do společně vlastněné evropské družstevní struktury, ve které mají členové rovná rozhodovací práva. Cecabank a Crédit Mutuel zároveň rozšířily projekt mimo jeho původní silně německé jádro.

Hlavním přínosem RL1 není nový blockchainový protokol. Je jím pokus vytvořit neutrální a společně řízenou infrastrukturu, která omezí roztříštěnost dnešních bankovních DLT platforem. Síť navíc nezačíná pouze jako pilot; navazuje na více než 50 uskutečněných transakcí v objemu přes 700 milionů eur.

Rozhodujícím testem bude propojení s ostatními částmi trhu. Zejména s projektem Pontes, který má od září umožnit settlement DLT transakcí v penězích centrální banky. Teprve spojení tokenizovaných aktiv, důvěryhodného cash legu, právní finality a dostatečné likvidity může vytvořit skutečný digitální kapitálový trh.

Z pohledu Tokenizace.cz je hlavní závěr jednoduchý. Evropa nepotřebuje další blockchain, na kterém lze vydat token. Potřebuje infrastrukturu, které budou banky společně důvěřovat, kterou neovládá jediný hráč a která dokáže propojit aktiva, peníze, účastníky a pravidla do jednoho funkčního trhu.

Právě o to se RL1 pokouší.

Odkazy a zdroje

• Regulated Layer One — European blockchain initiative „Regulated Layer One“ goes live, oficiální oznámení o založení družstva, jeho členech, governance a převodu sítě SWIAT.
• Regulated Layer One — veřejná dokumentace sítě, účastníků, validátorů, governance a zamýšlených případů použití.
• European Central Bank — Pontes, oficiální popis propojení tržních DLT platforem se službami TARGET a settlementu v penězích centrální banky.
• European Central Bank — Tokenisation can improve wholesale cross-border payments, návaznost Project Agorá na Pontes a Appia a potvrzení plánovaného spuštění Pontes v září 2026.
• KfW / SWIAT — původní oznámení iniciativy Regulated Layer One a jejího modelu společného evropského vlastnictví.
• Ledger Insights — Cecabank, Crédit Mutuel join Regulated Layer One tokenization platform as it launches, 28. července 2026.

---

Základ článku: Autorský text vychází především z oficiálního oznámení o zahájení provozu Regulated Layer One, z veřejných informací RL1 a SWIAT, z článku Ledger Insights „Cecabank, Crédit Mutuel join Regulated Layer One tokenization platform as it launches“, z materiálů Evropské centrální banky k projektu Pontes a z širší debaty o tom, zda Evropa dokáže vytvořit společnou institucionální infrastrukturu pro tokenizovaná aktiva, digitální peníze a settlement.