Digitální identity se stávají klíčovým tématem nejen v technologické politice, ale i v samotném fungování demokracií. Zatímco Papua-Nová Guinea (PNG) zápasí s neúspěchy v zavádění svého systému a čelí kritice před blížícími se volbami, Švýcarsko umožní občanům, aby se 28. září vyslovili v referendu o nové podobě elektronické identifikace (e-ID).
⸻
Papua-Nová Guinea: digitální průkaz v krizi
PNG v posledních letech investovala do digitalizace, přičemž jedním z pilířů měl být SevisPass, nový systém digitální identity. V červnu byl zveřejněn návrh politiky digitální identity a v květnu proběhl pilot propojení dat mezi úřady a bankami.
Poslanci však vládu obvinili, že proces selhává. Kritizovali ministra správy Richarda Masereho za zpoždění, které podle nich může ohrozit přípravy na volby. Ty parlamentní se očekávají nejpozději v roce 2027, ale komunální volby jsou naplánované už na 27. září 2025.
Ministr Masere obhajoval zpoždění jako důsledek nepředvídatelných okolností a slíbil brzkou zprávu. Podle něj má ale prioritu přesnost oficiálního volebního registru (Common Roll), který je dlouhodobě terčem kritiky kvůli nadhodnoceným údajům. Připravovaný národní cenzus má přinést spolehlivý základ pro aktualizaci registru.
Skeptický zůstává i šéf volební komise Simon Sinai, který už dříve uvedl, že země není připravena na biometrické hlasování. Data voličů prý nejsou dostatečně kvalitní, aby na nich mohl fungovat moderní systém.
Historie problémů navíc zvyšuje nedůvěru. Volby v roce 2022 byly místním think-tankem označeny za „nejhorší v historii“ kvůli rozsáhlým podvodům a násilí, podobně jako volby v roce 2017, které Australská národní univerzita popsala jako poznamenané otevřeným falšováním.
⸻
Švýcarsko: druhý pokus o e-ID
Naopak ve Švýcarsku se rozhodne přímo u volebních uren. Občané budou 28. září hlasovat o Federálním zákonu o elektronické identifikaci (e-ID Act). Pokud bude schválen, nový digitální průkaz by mohl být spuštěn už ve třetím čtvrtletí 2026.
Švýcaři o e-ID hlasují už podruhé. V roce 2021 projekt odmítlo 64 % voličů kvůli obavám o soukromí – tehdy totiž zákon svěřoval vydávání průkazů soukromým firmám. Nová verze předpokládá, že za celý proces bude zodpovědný výhradně stát.
Další změny:
• e-ID bude dobrovolný a zdarma,
• občané si jej budou moci vyřídit online (nahráním dokladů a videoverifikací) nebo osobně na úřadě,
• opozice zůstává aktivní – iniciativa „Ne e-ID zákonu“ získala přes 55 tisíc podpisů a vyvolala referendum.
Kritici varují, že i státem řízený systém může ohrozit soukromí občanů. Parlament ale zákon podpořil drtivou většinou a vláda jej považuje za důležitý krok k modernizaci veřejné správy.
⸻
Co z toho plyne
Příběhy z PNG i Švýcarska ukazují dvě odlišné tváře digitalizace identity:
• v rozvojových zemích je překážkou technická připravenost, financování a důvěryhodnost volebních procesů,
• v rozvinutých demokraciích je hlavní otázkou vyvážení mezi efektivitou digitálních služeb a ochranou soukromí.
Pro Evropu a Českou republiku jsou tyto příklady cennou lekcí. Úspěch digitální identity nezávisí jen na technologii, ale i na důvěře občanů, transparentních pravidlech a schopnosti státu zajistit, že systém nebude zneužit.
Poslední příspěvky:
- BIS navrhuje skórování peněženek na veřejných blockchainech kvůli AML. Co to znamená pro burzy, stablecoiny a banky
- EU uvolňuje bankám vstup do tokenizace: výhody oproti globálním standardům
- Ukrajina připravuje nový krypto zákon: sladění s EU a miliony dolarů do rozpočtu
- SEC spouští Project Crypto: USA chtějí být světovou jedničkou v blockchainu a digitálních financích
- Velká Británie otevírá cestu retailovým investorům: FCA ruší zákaz přístupu pro „krypto“ ETN
