Digitální euro může stát italské banky 880 milionů eur. Ohrožuje jejich schopnost inovovat?

Zatímco Evropská centrální banka (ECB) posouvá projekt digitálního eura do rozhodující fáze, začínají se ozývat hlasité varovné signály z bankovního sektoru. Italská bankovní asociace (ABI), která patřila od počátku k největším zastáncům této digitální měny, nyní upozorňuje na extrémní náklady, které by zavedení digitálního eura mohlo bankám způsobit.

Podle jejího generálního ředitele, Marco Elia Rottigniho, by se náklady na úpravu IT systémů v rámci italských bank mohly vyšplhat až na 880 milionů eur. A to je pouze část rovnice – nezahrnuje totiž ani náklady na úpravu bankomatů, pokladen u obchodníků nebo zavedení offline plateb, tedy plateb bez připojení k internetu či zprostředkovatelům.

„Digitální euro má pro evropskou komunitu důležité cíle – od posílení měnové suverenity až po snížení závislosti na neevropských platformách. Ale musíme zajistit, aby investice takového rozsahu neomezila schopnost bank inovovat,“ varuje Rottigni.

⸻

Evropská autonomie vs. technologická realita

Projekt digitálního eura je často prezentován jako strategický nástroj pro udržení evropské finanční autonomie v digitálním věku. Má přinést harmonizované uživatelské prostředí napříč členskými státy a zajistit, že základní platební infrastruktura zůstane v evropských rukou.

Ale právě zde se objevuje další obava: co když banky investují miliardy, a přesto celý systém ovládnou neevropské platformy, které budou rychlejší, levnější nebo technologicky vyspělejší?

Rottigni proto navrhuje konkrétní zmírňující opatření:
• Zjednodušit tzv. cash sweeping mechanismus mezi účty klientů a digitálním eurem,
• umožnit menším bankám přístup přes větší instituce,
• a přehodnotit nákladné funkce, jako jsou offline platby.

⸻

Rozpory mezi bankami sílí

Postoj ABI je o to zajímavější, že Itálie dlouhodobě projekt digitálního eura podporovala – i díky tomu, že jej v roli člena výkonné rady ECB vedl guvernér Bank of Italy Fabio Panetta. ABI také aktivně pracuje na tokenizaci depozit a infrastruktuře pro digitální peníze. Podle Silvie Attanasio z ABI Lab by bylo ideální, kdyby banky mohly využít centrální infrastrukturu pro své komerční tokeny a nevytvářely další duplicitní sítě.

Oproti tomu např. Německá federace komunitních bank (BVR) ve své studii zjistila, že pokud by každý občan převedl na digitální euro 3 000 eur, pouze 56 ze 714 německých bank by splnilo zákonné požadavky na likviditu – bez externího financování. Evropská bankovní federace pak odhaduje, že by přechod na digitální euro mohl bankovní sektor stát až 20,4 miliardy eur ročně.

⸻

Timing je klíčový. Inovace čekat nebudou

Zavedení digitálního eura přichází ve chvíli, kdy banky čelí tlaku z jiných směrů: umělá inteligence, stablecoiny, otevřená data, embedded finance. Investiční prioritizace bude zásadní – a pokud digitální euro „spolkne“ rozpočty, může zbrzdit jiné inovace s vyšší návratností.

V tuto chvíli je projekt v dvouleté přípravné fázi, která končí v říjnu 2025. ECB následně rozhodne, zda digitální euro skutečně zavede – ale nejdřív musí návrh projít Evropským parlamentem.

⸻

Digitální euro je na křižovatce. Bude symbolem evropské síly, nebo přítěží pro evropské banky?

Zdroj: TKNZE