Základ článku: autorský text vychází především ze zprávy výboru House of Lords Financial Services Regulation Committee „Stablecoins: waiting for regulation“, z návrhů Bank of England k systémovým stablecoinům a z analýzy Ledger Insights k doporučením britské Sněmovny lordů.
Britská debata o stablecoinech se posouvá do důležité fáze. Financial Services Regulation Committee britské Sněmovny lordů zveřejnil zprávu, která v zásadě podporuje regulaci stablecoinů, ale zároveň varuje, že příliš tvrdý režim může zabrzdit vznik trhu se stablecoiny navázanými na libru. Jinými slovy: Spojené království chce chránit finanční stabilitu, ale nesmí si regulací samo zavřít dveře k nové vrstvě digitálních plateb.
Výbor vychází z jednoduchého pozorování. Globální stablecoinový trh je dnes dominantně dolarový. Libra v něm hraje zatím okrajovou roli. Pokud chce Spojené království vytvořit vlastní sterling stablecoin market, musí nabídnout jasný, použitelný a mezinárodně konkurenceschopný rámec. Ne rámec bez rizikových pojistek, ale rámec, který umožní regulovaným emitentům reálně fungovat.
To je hlavní politický vzkaz zprávy. Role regulace nemá být rozhodnout, zda stablecoiny uspějí. To rozhodne trh. Role regulace má být umožnit bezpečnou inovaci, zmírnit rizika, chránit spotřebitele a finanční stabilitu, ale zároveň neudusit nové use cases dříve, než se vůbec mohou rozvinout.
Výbor proto vítá některé klíčové prvky návrhů Bank of England a FCA. Zejména požadavek na plné 1:1 krytí stablecoinů považuje za důležitý základ důvěry. Pozitivně hodnotí také návrh backstop lending facility od Bank of England pro systémové stablecoiny. To je zajímavý britský prvek: centrální banka může vytvořit nouzovou likviditní pojistku pro solventní a životaschopné systémové emitenty, aby dokázali zvládnout tlak na redemption v období stresu.
Současně ale výbor upozorňuje na tři oblasti, kde podle něj návrhy zacházejí příliš daleko.
První oblastí je požadavek, aby systémoví stablecoinoví emitenti drželi nejméně 40 % backing assets jako neúročené depozity u Bank of England. Zbytek by mohl být držen zejména v krátkodobých britských státních dluhopisech. Bank of England tento model obhajuje jako pojistku rychlé likvidity a důvěry. Výbor ale upozorňuje, že neúročená část rezerv může výrazně zhoršit ekonomiku stablecoinového byznysu a tím i konkurenceschopnost britského trhu.
Tady nejde o drobný technický detail. Výnos z rezerv je pro mnoho stablecoinových modelů klíčovou součástí ekonomiky. Pokud emitent musí velkou část rezerv držet bez výnosu, musí buď snížit marži, účtovat vyšší poplatky, nebo hledat jiné zdroje příjmů. To může z britského režimu udělat dražší a méně atraktivní prostředí než USA nebo EU. Výbor proto doporučuje Bank of England, aby byla otevřenější principovějšímu a méně preskriptivnímu přístupu ke skladbě rezerv a zvážila i úročení depozit držených u centrální banky.
Druhou oblastí jsou holding limity. Bank of England dříve navrhla dočasné limity na držbu systémových stablecoinů, například pro jednotlivce a firmy, aby zabránila rychlému odlivu depozit z bank a omezila rizika pro finanční stabilitu. Výbor ale upozorňuje, že takové limity mohou být provozně složité, mohou bránit růstu GBP stablecoinů a mohou zkomplikovat právě ty use cases, které mají stablecoiny odlišit od běžných platebních nástrojů.
Typickým příkladem jsou vyšší platby, například firemní transakce nebo nákup nemovitosti. Pokud stablecoinový režim nedokáže obsloužit vyšší hodnoty bez složitých limitních struktur, zůstane omezený na malé retailové použití. Výbor proto doporučuje, aby Bank of England nejprve trh sledovala a případné limity zavedla až tehdy, pokud se skutečně ukáže konkrétní riziko pro finanční stabilitu. Ne preventivně jen proto, že riziko teoreticky existuje.
Třetí oblastí je redemption. Návrhy počítají s právem držitele redeemovat stablecoin u emitenta za nominální hodnotu v relativně krátkém čase. To je z hlediska ochrany držitele důležité. Výbor ale upozorňuje, že v dospělém stablecoinovém trhu nemusí být přímý retailový redemption u emitenta hlavním mechanismem převodu zpět do fiat peněz. V praxi mohou velkou část konverzí zajišťovat burzy, brokeři, platební poskytovatelé a další servisní vrstvy. Přímý redemption u emitenta by proto mohl fungovat spíše jako backstop než jako každodenní provozní kanál pro všechny držitele.
To je velmi praktická připomínka. Stablecoinová infrastruktura se nebude podobat jen bankovní přepážce. Bude zahrnovat peněženky, custody, platební aplikace, burzy, on/off rampy, obchodníky a institucionální liquidity providery. Regulace proto musí chránit držitele, ale zároveň chápat, jak bude trh technicky a obchodně fungovat.
Velmi důležitá část zprávy se týká bankovních emitentů. Výbor považuje omezení pro deposit-takers za příliš restriktivní. Zpochybňuje zejména požadavek, aby banky vydávaly stablecoiny pod odlišným brandingem a přes oddělené insolvency-remote entity. Bank of England a PRA tím chtějí snížit riziko záměny mezi bankovním depozitem a stablecoinem. Výbor ale upozorňuje, že taková pravidla mohou zbytečně brzdit inovaci právě u bank, které mají největší zkušenost s penězi, klientskou důvěrou, compliance a platební infrastrukturou.
Tady je strategický konflikt zřejmý. Regulátor chce jasně oddělit stablecoin od pojištěného bankovního vkladu. To je správné z hlediska ochrany spotřebitele. Pokud ale oddělení bude příliš tvrdé, může znevýhodnit banky a nechat stablecoinový trh více otevřený nebankovním emitentům. Výbor proto volá po vyrovnanějších podmínkách, které umožní bankám účastnit se stablecoinového trhu bez zbytečných bariér.
Zpráva také opakovaně zdůrazňuje potřebu regulatorní jasnosti. HM Treasury má určit, kdy se stablecoin stává systémovým. Výbor ale upozorňuje, že emitenti zatím nemají dostatečnou jistotu, jak bude systémová kategorizace fungovat, jaký bude přechod z režimu FCA do duálního dohledu FCA a Bank of England a které stablecoiny budou zahrnuty do platebního regulatorního perimeteru. To je pro trh zásadní. Firma nemůže stavět dlouhodobý produkt, pokud neví, kdy se jí změní regulatorní režim a jaké náklady z toho vzniknou.
Britská debata je důležitá i v evropském kontextu. EU má MiCA a začíná řešit eurové stablecoiny, tokenizované depozity a digitální euro. USA zrychlují stablecoinovou legislativu. Singapur a další centra testují tokenizované depozity a digitální settlementové modely. Spojené království se snaží najít vlastní pozici: nechce kopírovat EU ani USA, ale zároveň nechce zůstat pozadu.
Právě zde leží hlavní význam zprávy Sněmovny lordů. Neříká, že regulace má být slabá. Říká, že má být pružná, technologicky neutrální, principová a konkurenceschopná. To odpovídá britské regulatorní tradici: nepsat příliš úzká pravidla pro každý budoucí use case, ale nastavit principy, odpovědnost, dohled a možnost reagovat, když se rizika skutečně objeví.
Pro tokenizaci je tato zpráva významná proto, že stablecoiny nejsou izolované krypto téma. Jsou součástí širší transformace peněz, plateb a kapitálových trhů. Stablecoiny mohou být settlementovým aktivem pro tokenizované cenné papíry, platební vrstvou pro obchodníky, nástrojem pro cross-border payments i součástí digitálních finančních aplikací. Pokud se jejich regulace nastaví špatně, nebude ovlivněn jen stablecoinový trh, ale i širší digitální infrastruktura.
Z pohledu bank je otázka ještě citlivější. Stablecoiny mohou konkurovat depozitům a platebním službám. Zároveň ale banky mohou stablecoiny samy vydávat nebo využívat tokenizované depozity jako alternativní bankovní odpověď. Britská debata proto není jen o tom, zda stablecoiny povolit. Je o tom, kdo bude řídit budoucí digitální peněžní vrstvu: banky, nebankovní emitenti, technologické platformy, centrální banka, nebo kombinace všech těchto hráčů.
Výbor správně upozorňuje i na finanční kriminalitu. Stablecoiny mohou být využívány legitimně, ale také v illicit finance. Zpráva proto doporučuje, aby HM Treasury, Bank of England a FCA posoudily, zda současné právní rámce dostatečně pokrývají rizika spojená s unhosted a neregulovanými peněženkami. Tady je potřeba být opatrný. Příliš tvrdý zásah může omezit legitimní využití self-custody. Příliš slabý rámec může vytvořit prostor pro praní peněz, sankční obcházení a další rizika. Regulace musí rozlišovat mezi technologií a rizikovým chováním.
Z pohledu Tokenizace.cz je hlavní závěr jasný: Spojené království se snaží kalibrovat stablecoinovou regulaci tak, aby chránila systém, ale zároveň neodradila emitenty, banky a inovátory. To je přesně ta rovnováha, která bude rozhodovat o budoucnosti digitálních peněz. Příliš volná regulace může ohrozit důvěru. Příliš tvrdá regulace může způsobit, že trh vznikne jinde.
Pro Evropu je britská debata varováním i inspirací. MiCA dává EU silný právní rámec pro stablecoiny, ale skutečný trh se bude řídit i tím, zda jsou pravidla ekonomicky použitelná. Totéž platí pro tokenizované depozity, digitální euro a settlement tokenizovaných aktiv. Regulace digitálních peněz nesmí být jen bezpečná na papíře. Musí být provozně realizovatelná.
Hlavní pointa je proto praktická. Sněmovna lordů nevolá po deregulaci stablecoinů. Volá po lepší kalibraci. Chce 1:1 krytí, ochranu spotřebitele, řešení finanční kriminality a jasný dohled. Zároveň ale nechce, aby 40% neúročené rezervy, holding limity, přísné redemption povinnosti a omezení pro banky udělaly z britského trhu místo, kde sice existuje regulace, ale nevznikne skutečný stablecoinový byznys.
Závěr je jednoduchý. Londýn chce být centrem digitálních financí. Pokud to myslí vážně, musí stablecoinům vytvořit pravidla, která budou dostatečně bezpečná pro finanční stabilitu a zároveň dostatečně použitelná pro trh. Zpráva Sněmovny lordů proto není obhajobou volného krypto trhu. Je to pokus připomenout, že regulace má nejen brzdit riziko, ale také umožnit vznik nové infrastruktury. A v digitálních penězích bude právě tato rovnováha rozhodovat o tom, kdo nastaví standardy příští dekády.
Odkazy a zdroje
House of Lords Financial Services Regulation Committee — Stablecoins: waiting for regulation, 3. června 2026.
UK Parliament — Financial Services Regulation Committee publishes report on regulation of stablecoins, 3. června 2026.
Bank of England — Proposed regulatory regime for sterling-denominated systemic stablecoins, consultation paper, 2025.
Reuters — Bank of England faces calls from UK lawmakers to ease stablecoin plans, 3. června 2026.
Ledger Insights — UK House of Lords urges fewer restrictions on bank issued stablecoins, 3. června 2026.
Poslední příspěvky:
- Citi tokenizuje akcie privátních firem. První je Kaleido — a důležitější než samotný token je role banky jako emitenta a custodiana
- SEC otevírá cestu k tokenizovaným akciím. Zrušení pravidel NMS může změnit, jak se budou obchodovat akcie na DLT a DeFi trzích
- Tokenizace přístupu k AI: případ Fable 5 ukazuje, proč budou regulované trhy potřebovat licenční, oborové a dohledové tokeny
- Britská Sněmovna lordů tlačí na mírnější pravidla pro bankovní stablecoiny. Londýn nechce zmeškat závod o digitální peníze
- Digitální euro jde v červnu do klíčového hlasování. Evropa rozhoduje, zda veřejné peníze zůstanou i v digitální ekonomice
