Polsko se dostalo do mimořádně nepříjemné pozice. Prezident Karol Nawrocki v únoru 2026 podruhé vetoval zákon o trhu kryptoaktiv, který měl sladit polské právo s evropským rámcem MiCA a formálně určit KNF jako příslušný dozorový orgán. Výsledek je regulatorně tvrdý: zahraniční firmy s licencí z jiného členského státu mohou do Polska vstupovat přes passporting, ale domácí polské subjekty nemají vlastní licenční cestu a čas do přechodného termínu 1. července 2026 rychle běží.
Polský krypto sektor se na jaře 2026 ocitl v právním vakuu, které je v rámci Evropské unie prakticky unikátní. Prezident Karol Nawrocki dne 12. února 2026 vetoval zákon o trhu kryptoaktiv, vedený v parlamentním procesu jako tisk 2064. Podle prezidentské kanceláře šlo už o druhé veto obdobné úpravy; prezident označil nový text za prakticky totožný s předchozí verzí a uvedl, že zásadní výhrady nebyly odstraněny. Zároveň oficiální web prezidenta potvrzuje, že mezi dvěma vetovanými zákony z 12. února byla právě i úprava kryptoaktiv.
Pro trh je ale mnohem důležitější něco jiného než samotný politický spor. Dne 10. února 2026 zveřejnil polský dohled UKNF stanovisko, že v Polsku dosud nebyl určen příslušný orgán dohledu nad trhem kryptoaktiv podle MiCA. Jinými slovy: bez účinného národního zákona nevzniká jen politická nejistota, ale i přímý institucionální problém. KNF bez zákonného určení nemůže plnit roli národního kompetentního orgánu v rozsahu, který MiCA předpokládá. Řada právních komentářů v Polsku proto upozorňuje, že domácí poskytovatelé služeb kryptoaktiv nemají kam podat žádost o autorizaci CASP a mohou fungovat jen do konce přechodného období, tedy nejpozději do 1. července 2026.
Tady se ukazuje skutečný dopad veta. MiCA je evropské nařízení a samo o sobě vytváří jednotný rámec, ale v praxi potřebuje na úrovni členských států procesní a institucionální provedení, zejména určení příslušného dozorového orgánu. Polská vláda opakovaně tvrdí, že právě to měl vetovaný zákon zajistit: Ministerstvo financí i vláda už v roce 2025 uváděly, že cílem zákona je zavést polské provedení MiCA, svěřit dohled KNF a umožnit firmám z Polska poskytovat služby nejen doma, ale i napříč EU.
Politický konflikt kolem zákona je přitom tvrdý a z obou stran poměrně ideologický. Vláda Donalda Tuska rámovala zákon jako nástroj ochrany investorů a obrany proti praní peněz, zneužití trhu a dokonce i proti cizím vlivovým nebo zpravodajským strukturám. Reuters už po prvním vetu v prosinci 2025 popsala, že vláda spojovala absenci regulace s bezpečnostními riziky včetně možného zneužívání krypta ruskými strukturami. Naopak prezident a jeho spojenci tvrdí, že návrh je přeregulovaný, drahý pro trh a může vytlačit inovaci z Polska. Polskie Radio po druhém vetu shrnulo, že prezident zákon odmítl jako téměř nezměněný a problematický, zatímco vláda chce v regulaci pokračovat dál.
Z profesionálního pohledu je ale potřeba říct jasně jednu věc: v této chvíli už nejde hlavně o ideologii „proti nebo pro krypto“. Jde o konkurenční pozici polských firem v jednotném evropském trhu. Pokud totiž zahraniční CASP získá licenci v jiném členském státě, může se přes passporting dostat i na polský trh. Polský domácí subjekt ale bez domácí licenční cesty zůstává zablokovaný. To vytváří asymetrii, která je pro místní podniky regulatorně i obchodně velmi nevýhodná. Právě tento efekt zmiňují jak odborné komentáře, tak i zpravodajské přehledy k celé kauze.
Celá situace je o to citlivější, že Polsko už v tomto bodě nepůsobí jako „další členský stát, který ještě dolaďuje implementaci“. Podle dostupných přehledů je nyní v rámci EU osamoceným zpožděným hráčem bez finálně účinného národního rámce pro MiCA. To je špatný signál nejen pro startupy a burzy, ale i pro banky, platební instituce a investory, kteří chtějí vědět, zda je daná jurisdikce schopna včas vytvořit předvídatelné regulační prostředí. V oblasti digitálních aktiv totiž nestačí politická prohlášení; trh potřebuje licenční trasu, dohledový kontakt a právní jistotu.
Je také fér dodat, že část kritiky návrhu nebyla zcela bezdůvodná. Ve veřejné debatě zaznívaly výhrady k přísnosti licenčních požadavků, výši compliance nákladů, sankčním pravomocím KNF i možné trestní odpovědnosti manažerů některých poskytovatelů služeb. Polskie Radio uvádělo například to, že návrh počítal s vysokými pokutami a dohledovými pravomocemi včetně zásahů proti podvodným webům, zatímco političtí odpůrci zákona mluvili o příliš tvrdém režimu. To znamená, že problém není nutně v samotné myšlence implementace MiCA, ale v tom, jak přesně ji Polsko chtělo procesně a sankčně přepsat do domácího práva.
Na tom se ale nemění hlavní závěr. Polsko dnes neřeší, zda MiCA chce nebo nechce. MiCA už v Evropě běží. Polsko řeší, zda bude mít včas funkční domácí most mezi evropským nařízením a reálným licenčním a dohledovým provozem. A právě tam nyní selhává. Pokud se spor mezi prezidentem a parlamentní většinou rychle nevyřeší novým kompromisním textem, dopadne to nejtvrději na domácí polské firmy: ty budou mít méně času, méně právní jistoty a horší přístup k evropskému passportingu než jejich konkurence z jiných členských států.
Pro zbytek Evropy je to zároveň důležitá lekce. MiCA sama o sobě nevytváří konkurenční výhodu. Tu vytváří až schopnost členského státu přeložit evropská pravidla do funkčního domácího provozu bez politické paralýzy. Polsko dnes ukazuje, co se stane, když se tento most zlomí přesně ve chvíli, kdy se trh potřebuje připravit na finální přechod do plně licencovaného režimu.
oslední příspěvky:
- Citi tokenizuje akcie privátních firem. První je Kaleido — a důležitější než samotný token je role banky jako emitenta a custodiana
- SEC otevírá cestu k tokenizovaným akciím. Zrušení pravidel NMS může změnit, jak se budou obchodovat akcie na DLT a DeFi trzích
- Tokenizace přístupu k AI: případ Fable 5 ukazuje, proč budou regulované trhy potřebovat licenční, oborové a dohledové tokeny
- Britská Sněmovna lordů tlačí na mírnější pravidla pro bankovní stablecoiny. Londýn nechce zmeškat závod o digitální peníze
- Digitální euro jde v červnu do klíčového hlasování. Evropa rozhoduje, zda veřejné peníze zůstanou i v digitální ekonomice
