Vyberte stránku

Evropské kapitálové trhy dlouhodobě trpí strukturální fragmentací, která omezuje likviditu, zvyšuje náklady a snižuje konkurenceschopnost vůči Severní Americe a Asii. Nová analýza Citi Institute – Reimagining European Capital Markets tento problém pojmenovává otevřeně: problémem není technologie, ale roztříštěná infrastruktura, právo a dohled.

Evropská unie dnes provozuje 36 centrálních depozitářů cenných papírů (CSD) a 13 centrálních protistran (CCP), často s lokálními monopolními pozicemi. K tomu se přidává právní divergence, rozdílné daňové režimy, lokální corporate actions procesy a národní regulatorní interpretace. Výsledkem je trh, který je formálně jednotný, ale prakticky rozdělený.

Citi konstatuje, že skutečné řešení neleží primárně v technologii, ale v harmonizaci právního a regulačního rámce.

Regulace místo národních výkladů: posun k panevropskému dohledu

V průzkumu Citi 100 % respondentů označilo jako nejdůležitější krok sjednocení právních, daňových a corporate actions rámců. Klíčový rozdíl se přitom ukazuje mezi nařízeními (regulations) a směrnicemi (directives).

Směrnice vyžadují transpozici do národního práva, což vede k lokálním výkladům, odlišným licenčním režimům a regulatorní arbitráži. Naproti tomu přímá nařízení umožňují skutečně jednotný trh — ovšem pouze tehdy, pokud je doprovází centralizovaný dohled.

Tento posun se již promítá do politik EU. Evropská komise navrhla, aby ESMA převzala dohled nad poskytovateli krypto služeb (CASP) a zároveň nad vybranými systémově významnými infrastrukturami. Jde o jasný signál, že fragmentovaný model národních výkladů je považován za dlouhodobě neudržitelný.

Pro tokenizaci je tento krok zásadní: bez jednotného dohledu nemůže vzniknout skutečně panevropská digitální tržní infrastruktura.

Tokenizace není hlavní bolest — ale může být strukturálním řešením

Zajímavým zjištěním průzkumu Citi je, že pouze 32 % respondentů považuje podporu DLT a digitálních aktiv za klíčový nástroj proti fragmentaci — nejméně ze všech možností.

Důvod je pragmatický: největší nákladová bolest leží dnes v tradiční infrastruktuře, nikoli v absenci blockchainu.

Evropské CSD podle Citi účtují:
• o 65 % vyšší poplatky za settlement než severoamerické protějšky
• o 160 % až 500 % vyšší poplatky za safekeeping

To je strukturální handicap, který nelze vyřešit pouze technologickou inovací — vyžaduje změnu provozního modelu, konkurence a přístupu k infrastruktuře.

Nicméně ve chvíli, kdy se otázka zaměřila výhradně na digitální řešení, respondenti začali tokenizaci vnímat jinak:
• Tokenizace cenných papírů a kolaterálu: 36 %
• AI pro post-trade automatizaci: 12 %

To naznačuje, že tokenizace je vnímána jako relevantnější infrastrukturní inovace než samotná automatizace procesů pomocí AI — zejména v oblasti kolaterálu, liquidity managementu a cross-border mobility aktiv.

Tokenizace jako infrastrukturní vrstva, ne jako „krypto produkt“

Klíčový posun v evropském myšlení spočívá v tom, že tokenizace přestává být vnímána jako spekulativní inovace a začíná být chápána jako potenciální infrastrukturní vrstva kapitálových trhů.

Její přidaná hodnota neleží primárně v rychlosti transakcí, ale v možnosti:
• sjednotit registraci, vypořádání a správu aktiv napříč jurisdikcemi,
• zvýšit mobilitu kolaterálu,
• zjednodušit cross-border post-trade procesy,
• snížit závislost na národních monopolech infrastruktury,
• umožnit nové modely DvP (Delivery versus Payment) s využitím tokenizovaných depozit nebo regulovaných stablecoinů.

V tomto kontextu tokenizace není alternativou ke stávající infrastruktuře — ale potenciálním prostředkem k její modernizaci a panevropskému sjednocení.

Co to znamená pro Evropu — a pro instituce v roce 2026

Z pohledu evropských regulátorů, bank a burz přináší zpráva Citi několik nepříjemných, ale realistických závěrů:

1.⁠ ⁠Fragmentace je primárně právní a institucionální problém, ne technologický.
Bez harmonizace pravidel tokenizace nepřinese plný efekt.

2.⁠ ⁠Centralizace dohledu (ESMA) se stává praktickou nutností.
Panevropský digitální trh nelze provozovat na bázi 27 regulatorních interpretací.

3.⁠ ⁠Tokenizace má největší potenciál v kolaterálu a post-trade infrastruktuře.
Zde jsou reálné úspory nákladů a zvýšení efektivity.

4.⁠ ⁠Evropa bude muset řešit nákladovou konkurenceschopnost infrastruktury.
Pokud settlement a custody zůstanou dražší než v USA, likvidita bude migrovat.

Výhled: Tokenizace jako nástroj strukturální reformy, ne hype

Rok 2026 bude pravděpodobně rokem, kdy se tokenizace v EU přestane posuzovat jako experiment a začne být testována jako nástroj strukturální reformy kapitálových trhů.

Nejde o to, zda blockchain funguje.
Jde o to, zda Evropa dokáže sladit právo, dohled a infrastrukturu tak, aby digitální aktiva mohla fungovat v institucionálním měřítku.

Tokenizace v tomto scénáři není cílem — ale prostředkem k řešení dlouhodobé evropské slabiny: roztříštěného, drahého a málo likvidního kapitálového trhu.

Poslední příspěvky:

Předchozí