Evropské kapitálové trhy dlouhodobě trpí strukturální fragmentací, která omezuje likviditu, zvyšuje náklady a snižuje konkurenceschopnost vůči Severní Americe a Asii. Nová analýza Citi Institute – Reimagining European Capital Markets tento problém pojmenovává otevřeně: problémem není technologie, ale roztříštěná infrastruktura, právo a dohled.
Evropská unie dnes provozuje 36 centrálních depozitářů cenných papírů (CSD) a 13 centrálních protistran (CCP), často s lokálními monopolními pozicemi. K tomu se přidává právní divergence, rozdílné daňové režimy, lokální corporate actions procesy a národní regulatorní interpretace. Výsledkem je trh, který je formálně jednotný, ale prakticky rozdělený.
Citi konstatuje, že skutečné řešení neleží primárně v technologii, ale v harmonizaci právního a regulačního rámce.
⸻
Regulace místo národních výkladů: posun k panevropskému dohledu
V průzkumu Citi 100 % respondentů označilo jako nejdůležitější krok sjednocení právních, daňových a corporate actions rámců. Klíčový rozdíl se přitom ukazuje mezi nařízeními (regulations) a směrnicemi (directives).
Směrnice vyžadují transpozici do národního práva, což vede k lokálním výkladům, odlišným licenčním režimům a regulatorní arbitráži. Naproti tomu přímá nařízení umožňují skutečně jednotný trh — ovšem pouze tehdy, pokud je doprovází centralizovaný dohled.
Tento posun se již promítá do politik EU. Evropská komise navrhla, aby ESMA převzala dohled nad poskytovateli krypto služeb (CASP) a zároveň nad vybranými systémově významnými infrastrukturami. Jde o jasný signál, že fragmentovaný model národních výkladů je považován za dlouhodobě neudržitelný.
Pro tokenizaci je tento krok zásadní: bez jednotného dohledu nemůže vzniknout skutečně panevropská digitální tržní infrastruktura.
⸻
Tokenizace není hlavní bolest — ale může být strukturálním řešením
Zajímavým zjištěním průzkumu Citi je, že pouze 32 % respondentů považuje podporu DLT a digitálních aktiv za klíčový nástroj proti fragmentaci — nejméně ze všech možností.
Důvod je pragmatický: největší nákladová bolest leží dnes v tradiční infrastruktuře, nikoli v absenci blockchainu.
Evropské CSD podle Citi účtují:
• o 65 % vyšší poplatky za settlement než severoamerické protějšky
• o 160 % až 500 % vyšší poplatky za safekeeping
To je strukturální handicap, který nelze vyřešit pouze technologickou inovací — vyžaduje změnu provozního modelu, konkurence a přístupu k infrastruktuře.
Nicméně ve chvíli, kdy se otázka zaměřila výhradně na digitální řešení, respondenti začali tokenizaci vnímat jinak:
• Tokenizace cenných papírů a kolaterálu: 36 %
• AI pro post-trade automatizaci: 12 %
To naznačuje, že tokenizace je vnímána jako relevantnější infrastrukturní inovace než samotná automatizace procesů pomocí AI — zejména v oblasti kolaterálu, liquidity managementu a cross-border mobility aktiv.
⸻
Tokenizace jako infrastrukturní vrstva, ne jako „krypto produkt“
Klíčový posun v evropském myšlení spočívá v tom, že tokenizace přestává být vnímána jako spekulativní inovace a začíná být chápána jako potenciální infrastrukturní vrstva kapitálových trhů.
Její přidaná hodnota neleží primárně v rychlosti transakcí, ale v možnosti:
• sjednotit registraci, vypořádání a správu aktiv napříč jurisdikcemi,
• zvýšit mobilitu kolaterálu,
• zjednodušit cross-border post-trade procesy,
• snížit závislost na národních monopolech infrastruktury,
• umožnit nové modely DvP (Delivery versus Payment) s využitím tokenizovaných depozit nebo regulovaných stablecoinů.
V tomto kontextu tokenizace není alternativou ke stávající infrastruktuře — ale potenciálním prostředkem k její modernizaci a panevropskému sjednocení.
⸻
Co to znamená pro Evropu — a pro instituce v roce 2026
Z pohledu evropských regulátorů, bank a burz přináší zpráva Citi několik nepříjemných, ale realistických závěrů:
1. Fragmentace je primárně právní a institucionální problém, ne technologický.
Bez harmonizace pravidel tokenizace nepřinese plný efekt.
2. Centralizace dohledu (ESMA) se stává praktickou nutností.
Panevropský digitální trh nelze provozovat na bázi 27 regulatorních interpretací.
3. Tokenizace má největší potenciál v kolaterálu a post-trade infrastruktuře.
Zde jsou reálné úspory nákladů a zvýšení efektivity.
4. Evropa bude muset řešit nákladovou konkurenceschopnost infrastruktury.
Pokud settlement a custody zůstanou dražší než v USA, likvidita bude migrovat.
⸻
Výhled: Tokenizace jako nástroj strukturální reformy, ne hype
Rok 2026 bude pravděpodobně rokem, kdy se tokenizace v EU přestane posuzovat jako experiment a začne být testována jako nástroj strukturální reformy kapitálových trhů.
Nejde o to, zda blockchain funguje.
Jde o to, zda Evropa dokáže sladit právo, dohled a infrastrukturu tak, aby digitální aktiva mohla fungovat v institucionálním měřítku.
Tokenizace v tomto scénáři není cílem — ale prostředkem k řešení dlouhodobé evropské slabiny: roztříštěného, drahého a málo likvidního kapitálového trhu.
Poslední příspěvky:
- Citi tokenizuje akcie privátních firem. První je Kaleido — a důležitější než samotný token je role banky jako emitenta a custodiana
- SEC otevírá cestu k tokenizovaným akciím. Zrušení pravidel NMS může změnit, jak se budou obchodovat akcie na DLT a DeFi trzích
- Tokenizace přístupu k AI: případ Fable 5 ukazuje, proč budou regulované trhy potřebovat licenční, oborové a dohledové tokeny
- Britská Sněmovna lordů tlačí na mírnější pravidla pro bankovní stablecoiny. Londýn nechce zmeškat závod o digitální peníze
- Digitální euro jde v červnu do klíčového hlasování. Evropa rozhoduje, zda veřejné peníze zůstanou i v digitální ekonomice
