Vyberte stránku

Je snadné si plést růst digitálních aktiv s „adopcí“. Rok 2025 ale znovu potvrdil starou institucionální poučku: do mainstreamu nevstupuje nic ve chvíli, kdy to umí fungovat technicky, ale až ve chvíli, kdy to lze auditovat, pojistit, právně uchopit a provozovat pod dohledem.

Právě proto je aktuální signál od PwC (a obecně od velkých auditních a poradenských domů) pro trh důležitější než další PR o tokenizaci. Podle Financial Times se PwC v USA rozhodla přejít od opatrné pozice k výrazně aktivnějšímu zapojení do digitálních aktiv – mimo jiné v návaznosti na posun amerického regulačního rámce a legislativní krok směrem ke stablecoinům.

Co se změnilo: tři institucionální „odjišťovače“

1) Účetní a kapitálový blok se uvolňuje (SAB 121 pryč).
Jedním z nejvíce praktických problémů pro banky a velké auditované instituce byla v USA účetní interpretace držby kryptoaktiv pro klienty (SAB 121). V roce 2025 došlo k jejímu zrušení a nahrazení novým přístupem (SAB 122), což bylo široce interpretováno jako odstranění významné překážky pro bankovní custody a související služby.

2) Stablecoiny se v USA posouvají z „šedé zóny“ do režimu zákona.
V roce 2025 byl v USA schválen a podepsán zákon k regulaci platebních stablecoinů (GENIUS Act). Pro institucionální ekosystém to není jen „dobrá zpráva pro kryptofirmy“, ale hlavně: vzniká rámec, vůči němuž lze stavět auditovatelné rezervy, governance, compliance a odpovědnosti.

3) Politický signál: USA chtějí být „pro-business“ pro digitální finance.
Vedle legislativy byl trhem vnímán i silný exekutivní signál pro digitální aktiva – včetně kroku ke strategické bitcoinové rezervě. Ať už si o tom kdokoli myslí cokoli, pro globální finanční sektor to znamená: „téma je na úrovni státu“. 

Proč je vstup PwC (a Big Four obecně) strukturálně důležitý

V institucionálním světě se trh nestaví jen bankami a burzami. Staví se také auditem, standardy ujištění (assurance), metodikami kontroly, odpovědností partnerů, pojištěním profesních rizik a reputačním kapitálem.

Když velká auditorská firma řekne, že bude „výrazně zapojená“ (včetně auditu a poradenství), trh z toho čte čtyři konkrétní věci:
1. Zlepšuje se „auditovatelná forma“ byznysu digitálních aktiv.
Neznamená to, že sektor je bez rizika. Znamená to, že se objevuje více klientů a struktur, které už lze prověřovat standardními postupy (rezervy, segregace majetku, kontrolní prostředí, governance, průkaznost transakcí).
2. Roste tlak na standardizaci výkaznictví a důkazní stopy.
Trh bude stále méně tolerovat „on-chain pravdu bez off-chain odpovědnosti“. Instituce chtějí řízení rizik, které obstojí u dohledu – a audit je přirozený převodník mezi technologií a regulací.
3. Změní se dynamika bankovních protistran.
Banky historicky odmítaly protistrany, které nedokázaly doložit robustní compliance, segregaci a audit. Pokud se zvýší počet auditovatelných subjektů, roste i „bankovatelnost“ sektoru (účty, custody, platební infrastruktura).
4. Tokenizace se posune z „produktů“ do „tržní infrastruktury“.
Tj. přesně tam, kde se rozhoduje o miliardách: post-trade, vypořádání, custody, collateral, reporting, model dohledu.

Co to znamená pro EU a ČR v roce 2026

Evropa už má MiCA a běžící licenční režimy. V roce 2026 však začne být rozdílové nikoli „mít názor“, ale umět dodat produkční standardy: reporting, auditovatelnost, provozní modely a důkazní stopu napříč řetězcem.

Pro ČR je klíčové číst signál PwC takto:
• kdo chce být součástí institucionální tokenizace, musí umět prokázat kontrolu (a nejen deklarovat technologii),
• a musí být připravený na to, že se budou zvyšovat nároky na assurance: od rezerv stablecoinů přes custody až po řízení smart kontraktů.

Praktický výstup: co si z toho mají odnést jednotliví hráči (a co dělat v roce 2026)

Banky (komerční i investiční):
• Zaveďte interní „digital assets control framework“: segregace aktiv, klíčové kontroly, incident management, third-party risk.
• Připravte se na auditovatelné produkty: custody, tokenizované depozity, DvP schémata, collateral management.
• Nepodceňte účetní a právní kvalifikaci (co je klientské aktivum, co je rozvahové, jak se účtuje).

Emitenti a infrastrukturní projekty (RWA, fondy, tokenizovaná aktiva):
• Postavte provoz tak, aby byl „audit-first“: dohledatelnost, role a odpovědnosti, změnové řízení smart kontraktů, řízení klíčů.
• Připravte dokumentaci pro nezávislé ověření rezerv / podkladových aktiv a model segregace.

CASP / custody provideri / burzy:
• Standardizujte výkaznictví a průkaznost: kdo drží klíče, kdo má práva k aktivům, jak funguje recovery, jak se provádí reconciliace.
• Počítejte s tím, že „proof“ nebude jen kryptografický, ale i právní a procesní.

Auditoři, poradci, IT integrátoři:
• Největší poptávka nebude po „dalším chainu“, ale po integraci, kontrolách, evidence, reportingu a governance (od core bankingu po DLT vrstvu).
• Připravte se na kombinaci ITGC + smart contract assurance + provozní rizika.

Regulátor a dohled (ČR):
• Tlak trhu i EU půjde směrem k praktickým standardům (segregace, audit, custody, incidenty, AML, DvP).
• V roce 2026 bude rozdílové mít metodiky a požadavky, které jsou kompatibilní s evropským směrem a reálným provozem.

Tokenizace.cz se tomu bude v roce 2026 věnovat kontinuálně – zejména v praktických souvislostech: peníze na chainu (EMT vs. tokenizované depozity), DvP a post-trade, a regulace v praxi (co se reálně dostává do produkce a jaké standardy bude dohled vyžadovat).

Zdroje
• Financial Times – informace o posunu postoje PwC a citace vedení (shrnutí a kontext z FT).
• U.S. SEC – zrušení SAB 121 a vydání SAB 122.
• Associated Press / Reuters – strategická bitcoinová rezerva a exekutivní krok administrativy. 
• Associated Press – podpis stablecoinové legislativy (GENIUS Act).

Poslední příspěvky:

Předchozí