⸻
Evropská kancelář Světové zdravotnické organizace (WHO Europe) vydala v prosinci 2025 zprávu, která by neměla zapadnout ani mimo zdravotnický sektor. Varuje v ní, že rychlá a nekoordinovaná adopce umělé inteligence ve zdravotnictví může přímo ohrozit bezpečnost pacientů i ochranu jejich soukromí. Nejde přitom o technologický alarmismus, ale o strukturální problém: zdravotnictví dnes začíná používat AI v rozsahu, který odpovídá kritické infrastruktuře, aniž by pro ni existoval srovnatelně přísný regulační a infrastrukturní rámec, jaký známe z financí nebo platebních systémů.
WHO ve své první systematické mapě využití AI ve zdravotnictví napříč Evropou konstatuje, že adopce je nerovnoměrná. V některých oblastech, zejména v diagnostice, administrativních procesech a pacientských chatbotech, je AI nasazována masově. Naopak v prognózách, klinickém rozhodování nebo chirurgii zůstává využití omezenější. Přínosy jsou nesporné: snížení zátěže přetíženého personálu, vyšší efektivita, lepší dostupnost péče a částečné snižování nerovností v přístupu ke zdravotním službám. Zároveň ale WHO upozorňuje, že právě tato kombinace vysoké adopce a slabého institucionálního rámce vytváří nové typy rizik.
Klíčovým problémem je kvalita a původ dat, na nichž jsou systémy AI trénovány. Nízká kvalita, nevyváženost nebo nejasná provenance dat vede k zaujatým či přímo nebezpečným výstupům. Ve zdravotnictví to neznamená jen špatné doporučení, ale potenciálně chybnou léčbu. WHO současně upozorňuje, že pouze přibližně pětina sledovaných evropských zemí má jasná pravidla pro využití zdravotnických dat v systémech umělé inteligence. To je alarmující údaj v prostředí, kde se pracuje s nejcitlivějšími kategoriemi osobních údajů.
Další riziko WHO spojuje s přehnanou důvěrou v automatizované systémy. V prostředí s omezenou infrastrukturou, nedostatečným školením personálu a tlakem na efektivitu se AI může stát náhradou odborného úsudku místo podpůrného nástroje. Zpráva výslovně zmiňuje, že bez jasně definované odpovědnosti, auditovatelnosti a kontroly může AI ve zdravotnictví vytvářet nové typy systémových selhání. Nedůvěra veřejnosti, kterou WHO identifikovala napříč většinou zemí, pak není iracionální reakcí, ale přímým důsledkem těchto mezer.
Právě zde se zdravotnictví dostává do bodu, který je z hlediska regulované tokenizace zásadní. Zdravotní data, léky, zdravotnické výkony, poradenství, pojištění i úhrady jsou ekonomické i právní hodnoty. Jakmile jsou digitalizovány, analyzovány pomocí AI a zapojeny do rozhodovacích procesů, stávají se aktivy, která musí být spravována se stejnou mírou kontroly jako aktiva finanční. Tokenizace v tomto kontextu neznamená „kryptizaci zdravotnictví“, ale vytvoření strukturované, dohledové a právně vymahatelné reprezentace hodnot a procesů.
Zkušenost z finančního sektoru ukazuje, že umělá inteligence nemůže fungovat na nestrukturované, globálně otevřené a nekontrolované infrastruktuře. Stejně jako u plateb, cenných papírů nebo fondů musí být i ve zdravotnictví data a procesy rozděleny do regulovaných vrstev, s jasně definovanými rolemi validátorů, provozovatelů, dohlížejících institucí a odpovědných subjektů. Decentralizace zde neznamená absenci pravidel, ale jejich technické vynucení: kdo smí data zapisovat, kdo je smí číst, kdo je může analyzovat, kdo nese odpovědnost za výstup a kdo má pravomoc zásahu.
WHO ve své zprávě zdůrazňuje, že pouze 28 % sledovaných zemí má etické rámce pro AI ve zdravotnictví a že mezery v právní odpovědnosti a ochraně dat představují dlouhodobé riziko. To je přesně ten moment, kdy se zdravotnictví dostává na úroveň, kde už nestačí sektorová doporučení. Jakmile jsou zdravotní procesy automatizovány, auditovány algoritmy a propojeny s platebními či pojišťovacími systémy, vstupují do prostoru, který je přirozeně pod dohledem centrálních autorit, regulačních orgánů a v některých případech i centrálních bank.
Z tohoto pohledu je varování WHO nepřímo potvrzením širšího trendu: vše, co lze tokenizovat – včetně zdravotních dat a výkonů – se nevyhnutelně dostává do plně regulovaného prostoru. Ne proto, že by to státy chtěly, ale proto, že bez tohoto rámce nelze zajistit bezpečnost, důvěru a dlouhodobou udržitelnost systémů založených na AI. Zdravotnictví tak stojí před stejnou volbou, jakou finanční sektor řešil v posledním desetiletí: buď přijmout regulovanou, vrstvenou a interoperabilní infrastrukturu, nebo čelit fragmentaci, ztrátě důvěry a nakonec tvrdému zásahu dohledu.
Zpráva WHO Europe, citace jejího regionálního ředitele Hanse Henriho Klugeho i paralelní vývoj v oblasti AI infrastruktury – například masivní investice Googlu do AI center v Tchaj-wanu – ukazují, že technologický vývoj se nezastaví. Otázkou není, zda bude AI ve zdravotnictví používána, ale zda bude používána v režimu, který je srovnatelně bezpečný, auditovatelný a regulovaný jako finanční systémy. Právě zde se potkává zdravotnictví, tokenizace a regulace v jednom bodě: bez jasně definované infrastruktury, rolí a odpovědnosti nebude možné dlouhodobě skloubit inovace s ochranou pacientů.
Tokenizace.cz bude tento vývoj systematicky sledovat. Ne proto, že by zdravotnictví mělo kopírovat finance, ale proto, že obě oblasti dnes čelí stejnému problému: jak provozovat AI nad kritickými daty tak, aby byla decentralizovaná technologicky, ale regulovaná institucionálně. Zpráva WHO je jasným signálem, že tato otázka se v roce 2026 stane jedním z hlavních témat nejen zdravotnické, ale i finanční a regulatorní politiky v Evropě. Zdroj: https://iris.who.int/server/api/core/bitstreams/946713c6-32c3-478e-9d93-9ad7da96845f/content
Poslední příspěvky:
- Citi tokenizuje akcie privátních firem. První je Kaleido — a důležitější než samotný token je role banky jako emitenta a custodiana
- SEC otevírá cestu k tokenizovaným akciím. Zrušení pravidel NMS může změnit, jak se budou obchodovat akcie na DLT a DeFi trzích
- Tokenizace přístupu k AI: případ Fable 5 ukazuje, proč budou regulované trhy potřebovat licenční, oborové a dohledové tokeny
- Britská Sněmovna lordů tlačí na mírnější pravidla pro bankovní stablecoiny. Londýn nechce zmeškat závod o digitální peníze
- Digitální euro jde v červnu do klíčového hlasování. Evropa rozhoduje, zda veřejné peníze zůstanou i v digitální ekonomice
