Evropská centrální banka (ECB) v čerstvě zveřejněných dohledových prioritách pro období 2026–2028 vysílá mimořádně silný signál: kombinace geopolitického napětí, obchodních sporů, klimatických rizik, demografických změn a technologických turbulencí vytváří prostředí, ve kterém „dříve vzdálená rizika začínají být reálně pravděpodobná“.
Jinými slovy: formálně vzato je evropský bankovní sektor stále kapitálově silný a odolný – ale prostor pro chyby se dramaticky zúžil.
⸻
Globální prostředí: nejistota jako nový standard
V dokumentu „Supervisory priorities 2026–28“ ECB popisuje kombinaci faktorů, které zvyšují pravděpodobnost náhlých a prudkých otřesů:
• geopolitické napětí a obchodní války (včetně nových tarifů a narušených dodavatelských řetězců),
• vyšší výdaje na obranu při omezeném fiskálním prostoru,
• strukturální výzvy jako stárnutí populace, nízká produktivita a digitalizace,
• klimatická a „nature-related“ rizika (sucha, povodně, požáry) a tlak na zelenou transformaci.
ECB otevřeně říká, že tato kombinace může ohrozit udržitelnost státních dluhů zejména v silně zadlužených zemích. Vyšší náklady na obsluhu dluhu by se pak mohly přelít do financování firem i bank a dále omezit prostor pro proti-krizová opatření v budoucnu.
⸻
Co to znamená pro banky: žádná euforie, ale disciplinovaná obrana
Navzdory této kulise ECB konstatuje, že evropské banky zatím prokazují solidní odolnost. Kapitálové i likviditní pozice jsou po letech regulatorního zpřísňování silnější než před krizí 2008.
Právě proto ale ECB nechce dopustit opakování starého vzorce: období relativního klidu → uvolněné standardy → hromadění rizik v rozvahách → krize. V dohledových prioritách proto na roky 2026–2028 vyzdvihuje tři hlavní úkoly:
1. Prudence v úvěrové politice a řízení kreditního rizika
Banky musí:
• držet konzervativní úvěrové standardy,
• nepodléhat tlaku na „honbu za výnosem“,
• preventivně bránit vzniku nové vlny nesplácených úvěrů (NPL).
ECB zmiňuje zejména segmenty domácností, SME a komerčních nemovitostí, kde i drobná kombinace recese a vyšších sazeb může rychle zhoršit kvalitu aktiv.
2. Správná implementace CRR III / CRD VI a kapitálových požadavků
Od 1. 1. 2025 platí v EU nové balíčky CRR III / CRD VI, které v praxi posouvají evropský bankovní sektor k plnější implementaci Basel III. ECB bude v příštích letech detailně zkoumat, zda:
• banky správně klasifikují expozice,
• odpovídajícím způsobem přiřazují rizikové váhy,
• realisticky oceňují zajištění a řádně fungují kontrolní funkce.
Vzhledem k tzv. „output floor“ (minimální podlaha pro rizikově vážená aktiva) bude standardizovaný přístup hrát čím dál větší roli a chyby v jeho aplikaci by mohly vést k podhodnocení rizik i kapitálových potřeb.
3. Řízení klimatických a přírodně podmíněných rizik (C&N risks)
ECB zdůrazňuje, že Evropa je nejrychleji se oteplujícím kontinentem a četnost extrémních klimatických událostí viditelně roste. Zároveň upozorňuje na tzv. „insurance protection gap“ – pouze cca 25 % škod z přírodních katastrof je pojištěno.
To vytváří přímé riziko pro bilance bank (úvěry do postižených regionů a sektorů) a zároveň zvyšuje význam řádného přístupu k přechodovým rizikům – tedy k tomu, jak rychlé zpřísnění klimatických politik může otřást hodnotou „brown“ aktiv.
⸻
Geopolitika, NBFI a šoky z „nebankovního“ sektoru
Podle ECB se na mapě rizik roste význam nebankovních finančních institucí (fondy, pojišťovny, specializované finanční společnosti). Pro banky to znamená dvojí výzvu:
• přímou expozici vůči těmto subjektům (úvěry, deriváty, financování),
• nepřímé systémové riziko, kdy šok v nebankovním segmentu může rychle zasáhnout trhy, na kterých banky drží velké pozice.
ECB proto plánuje jak tematické stresové testy se scénáři geopolitického rizika, tak cílené kontroly v oblasti likvidity a financování – tedy přesně v místech, kde se šoky typicky materializují jako první.
⸻
Klimatické riziko jako „permanentní šok“
Významnou část priorit ECB tvoří klimatická a přírodně podmíněná rizika. Banky podle ECB pokročily – zejména ve sběru dat a prvotním mapování expozic – ale:
• v mnoha institucích stále přetrvávají slabiny v governance,
• modely očekávaných ztrát (IFRS 9) obtížně zachytávají nové typy rizik,
• pojišťovací mezera znamená, že významná část klimatických škod je v konečném důsledku absorbována ekonomikou a bankovním sektorem.
ECB proto plánuje:
• navázat na dosavadní klimatické stres testy a přejít od „pilotů“ k plnohodnotné součásti SREP,
• soustředit se na přechodové scénáře (včetně rizika „run on brown“ – náhlého re-oceňování uhlíkově náročných aktiv),
• tlačit banky k tomu, aby klimatická rizika promítaly do úvěrových politik, cenotvorby i strategií.
⸻
Co z toho plyne pro trh a tokenizaci
Pro běžného klienta mohou tyto priority působit abstraktně. Z pohledu finanční infrastruktury – včetně regulované tokenizace a digitálních aktiv – ale definují základní rámec na několik let dopředu:
• Kapitalově a regulatorně „levná“ řešení končí.
Jak banky, tak noví hráči v oblasti digitálních plateb, stablecoinů nebo tokenizovaných vkladů musí počítat s tím, že jakákoliv aktivita dotýkající se plateb, úschovy aktiv a financování reálné ekonomiky bude filtrovaná přes optiku finanční stability (kapitálové požadavky, likvidita, řízení rizik).
• Tokenizace RWA musí hrát podle prudenciálních pravidel.
Projekty, které chtějí přenášet reálná aktiva (dluhopisy, fondy, pohledávky) na DLT, budou muset prokázat, že jejich model:
• jasně definuje právní povahu tokenu,
• nekomplikuje úvěrové a kapitálové posuzování bank,
• je kompatibilní se standardy řízení rizik, které ECB právě zpřísňuje.
• Data v reálném čase se stávají nutností, ne „nice to have“.
V prostředí, kde ECB otevřeně říká, že riziko náhlých a prudkých šoků roste, začíná být zřejmé, že tradiční batch-reporting jednou za měsíc nebo čtvrtletí nebude stačit. To platí jak pro banky, tak pro nové typy infrastruktury – včetně tokenizačních platforem, které chtějí být napojeny na regulovaný finanční ekosystém.
⸻
Závěr: přísnější doba, ale i jasné zadání
Nové dohledové priority ECB nejsou dramatickou změnou kurzu, spíše důsledným dotažením trendu, který začal už po krizi 2008:
• banky mají držet silný kapitál a likviditu,
• řídit rizika s ohledem na geopolitiku, klimatickou transformaci a digitální změny,
• a zároveň zůstávat schopné financovat reálnou ekonomiku i v horších časech.
Pro regulovanou tokenizaci a digitální aktiva to znamená jediné: kdo chce být součástí tohoto systému, musí se do něj „vejít“ – jazykem kapitálových požadavků, standardů řízení rizik, kybernetické bezpečnosti i klimatických metrik.
Tokenizace.cz bude tyto změny nadále sledovat, protože právě na pomezí prudenciální regulace, nové infrastruktury a reálných aktiv se v příštích letech rozhodne, které projekty zůstanou jen technickým experimentem a které se stanou součástí nového standardu evropských finančních trhů. Zdroj: https://www.bankingsupervision.europa.eu/framework/priorities/html/ssm.supervisory_priorities202511.en.html
Poslední příspěvky:
- BIS navrhuje skórování peněženek na veřejných blockchainech kvůli AML. Co to znamená pro burzy, stablecoiny a banky
- EU uvolňuje bankám vstup do tokenizace: výhody oproti globálním standardům
- Ukrajina připravuje nový krypto zákon: sladění s EU a miliony dolarů do rozpočtu
- SEC spouští Project Crypto: USA chtějí být světovou jedničkou v blockchainu a digitálních financích
- Velká Británie otevírá cestu retailovým investorům: FCA ruší zákaz přístupu pro „krypto“ ETN
